Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Stále mi vrtá hlavou, zda síťové trafko do DPS mohu umístit na jednu desku tištěného spoje nebo to je v rozporu s normou, protože mezera mezi primárním a sekundárním vinutím je vzhledem k velikosti trafka pouhé 2cm. Kdyby to bylo pro mě, tak to neřeším, ale požádal mě o pomoc s návrhem plošného spoje kamarád, který to potřebuje pro výrobek, který bude podstupovat zkoušky v akreditované laboratoři. Zvažoval jsem spíše variantu, že bych trafo umístil pouze z poloviny na desku plošného spoje, tj, pouze jeho sekundární části a na primární část přímo napájel přívod 230V chráněný smršťovačkou, než variantu, kde by na stejné desce byla jak primátní, tak sekundární část. Snažil jsem se prošťourat normy, ale nic jsem kolem toho nenašel. Neví někdo jak to může správně být? Nerad bych pak kvůli tomu musel celou desku zbytečně předělávat. Díky za případnou odbornou radu.

Samozřejmě, že trafo může být na DPS celé. Za bezpečné galvanické oddělení od sítě na DPS se bere izolační mezera o šířce minimálně 6mm.

urbanek píše:Samozřejmě, že trafo může být na DPS celé. Za bezpečné galvanické oddělení od sítě na DPS se bere izolační mezera o šířce minimálně 6mm.

Díky za reakci. Mě totiž známej tvrdil, že právě s tímhle měl kdysi problém. Já mám totiž za to, že kdyby tohle nešlo, tak by výrobce už tyto trafa nemohl ani vyrábět. Jenomže dneska je na druhou stranu vše Čína a tam se normama až tak netrápí.

Já se vývojem elektroniky a návrhama DPS živím a uvedené izolační mezery nám zkušebnou bez problémů prochází...

Ok, beru tě za slovo a díky moc za rychlou reakci

Samozrejme záleží na umiestnení vývodov trafa - ale ak sú v súlade s predpokladmi: primár na jednej strane/sekundár na druhej tak je to ako píše urbanek. V krajnom prípade sa nechaj inšpirovať umiestnením opročlena na dps - izoluje na 4-5 000 V a je občas urobená izolačná drážka medzi prím/sec.

Kromě vzdálenosti ještě trochu bude záležet na ochranném nátěru (laku), až to zkušebna bude trápit vlhkým horkem.
Jestli kamarád připravuje výrobek pro zkušebnu, což je legrace za pětimístnou částku, dalo by se čekat že má literaturu včetně závazných norem na svém pracovním stole a nastudovanou
Nevím co je to za velikost, ale při pádové zkoušce a testu na cyklické zrychlení (vibrace) by řada traf neobstála mechanicky, vyklepe se z plošných spojů nebo někdy i vyštípne i s ploškama z laminátu, pokud to není trafo s děrama v patkách. Nad takových 10W už to chce DPS 2 mm nebo doplňkové upevnění.

Jo ty normy jsem si studoval já, ale hlavně zákon 22/1997, kde jsou věci kolem toho sice uvedeny, ale tyhle podrobnosti samozřejmě už ne.

To myslíš vážně, že tam budou dělat pádovou zkoušku?? To by většina věcí, co se mi dostalo do rukou neobsála ani omylem

DPS je velikosti 9 x 5,5 cm a další 11,5 x 11 cm. Trafa jsou v tom Hann 3,0VAco ž jsou celkem pŕťavé trafka, která mají klasicky primár na jedné straně a sekundár na druhé se vzduchovou mezerou 2cm. Dle výrobce se již jedná o samozhášecí provedení, zřejmě díky hmotě, ve které jsou už zalité.

Teď, ale špukuluji nad jištěním, chci tam umístit přístrojovou pojistku s umístěním pouzdra do panelu se šroubovým otvorem pro pojistku na zadní stěnu přístroje, kvůli možné výměně bez nutnosti odkrytovávat přístroj. Jenomže tam bude pro přívod 230V klasická dvoukolíková šňůra, tudíž bez ochranného kolíku, a za předpokladu, že se bude jistit primár trafa, jako že určitě, bude to samozřejmě jistit buď fázi nebo nulu, dle toho, jak se uživatel přístroje trefí zapojit do zásuvky tu dvojkolíkovou šňůru, což právě nevím, zda je to v souladu s normou, ale u mnoha přístrojů, co jsem viděl, to tak bylo v pohodě řešeno.

Slyšel jsem, že údajně v případě málosériové výroby, tak do 20ks nemusí být ani zkouška akreditovanou laboratoří, ale stačí když prohlášení o shodě vyhotoví pouze revizní technik mající akreditaci na revizi elektrospotřebičů, víte co je na tom pravdy? Setkal se s tím už někdo?

Ještě jsem zapomněl, platí stále, že na DPS může být u napětí 230V mezi fází a nulou min. 2,5mm mezera, mám sice 6mm, ale radši se zeptám.

Program zkoušek - to znamená, jestli se bude dělat zkouška pády nebo rázy nebo vibracemi záleží na technické specifikaci či technických podmínkách, které je nutno přiložit ke zkoušenému výrobku. Tam se definuje prostředí do kterého je výrobek určen. Neboli, to vlastně určí autor výrobku!
Zkouška ve vlhku nebo ve vlhkém teple by se měla dělat vždy, ale mechanické zkoušky záleží na dokumentaci. Také záleží na tom, jestli je výrobek v první nebo druhé třídě izolace, jestli musí být zdrojem bezpečného napětí, má živé části přístupné dotyku (např. sluchátkový výstup) a podobně. Pokud se týká fáze a nuláku, tak by mezera měla vydržet zkušební napětí 2 kV 50 Hz po dobu jedné minuty. To je zkouška pro pracovní izolaci. Ale všude se nezkouší. Ani to nejde. Pro mezery na DPS platí plno norem, podle toho co je to za zařízení, automatizační, zabezpečovací, výpočetní technika atd.

U zařízení s dvojitou izolací stačí jedna pojistka, je celkem jedno, kde v pacovním obvodu je (jestli ve fázi nebo pracovní nule). Stejně bezpečnost proti průrazu primáru na sekundár musí být spolehlivě zajištěná jinak, takže se ani nepočítá s tím, že by to pojistka měla zachraňovat.

To se Hill mýlí. Podle normy musí být jištěny všechny krajní vodiče. Přívod pro II. třídu má jen krajní vodiče. Oba se musí jistit. Proč tomu tak je, norma nevysvětluje.

Myslím, že se Jasin mýlí, a používá špatnou normu

Sendyx píše:Myslím, že se Jasin mýlí, a používá špatnou normu

Také si říkám. S jištěním obou vodičů jsem se zatím setkala jen u sekundáru oddělovacího trafa.

U běžných přístrojů ve třídě II dokonce ani nemusí být vypínač na oba přívodní vodiče.