Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim vas,
potreboval bych poradit, musim delat projekt s procesorem 8051, a k nemu pripojit teplotni cidlo, ale musi mit rozsah -50 stupnu az +300 stupnu, coz je problem, protoze bych nejradsi cidlo, ktere merenou teplotu rovnou prevadi na frekvenci jako SMT160, ale nenasel jsem zadne cidlo s timto rozsahem.

Pokud teda zvolim odporove cidlo, tak musim odpor prevest na napeti, a to pak A/D prevodnikem prevst a nacist procesorem. Tam je ale problem, ze je to 8 bit. procesor, takze mam jen rozmezi 256 hodnot, a pritom teplomer by mel mit rozmezi 350 hodnot a to ani nepocitam desetiny.

Muj dotaz zni.
1) existuje nejakej digitalni cidlo s takovymto rozsahem?
2) pokud ne, jak to realizovat s tim odporovym cidlem.

Dekuji

8bit procesor přece neznamená, že můžeš pracovat jen s jedním bajtem. Můžeš použít postupný převod 2 bajtů a získat 65536 hodnot nebo sériový přenos nebo třeba formát 5 bajtů v pohyblivé řádové čárce jako to měly osmibity v kategorii domácích počítačů... Některé periférie dokonce používaly adresní 16bit sběrnici v roli datové.
Čidla Pt100 zvládnou rozsah třeba do 600°, musíš to ale oprogramovat, existujou na to polynomy, vzorečky byly už i tady v Bastlírně, stačí hledat.

Izmail píše:Muj dotaz zni.
1) existuje nejakej digitalni cidlo s takovymto rozsahem?
2) pokud ne, jak to realizovat s tim odporovym cidlem.

Dekuji

1) Polovodiče jsou při 300°C v křemíkovém nebi
2) Jaké TO odporové čidlo máš k dispozici?

pokud chceš výstup z čidla frekvenci, tak jsou převodníky U->f...

Jo a SMT 160 nepřevádí teplotu na frekvenci ale na střídu, to je trošku rozdíl.

Marie Fůrie píše:

Izmail píše:Muj dotaz zni.
1) existuje nejakej digitalni cidlo s takovymto rozsahem?
2) pokud ne, jak to realizovat s tim odporovym cidlem.

Dekuji

1) Polovodiče jsou při 300°C v křemíkovém nebi
2) Jaké TO odporové čidlo máš k dispozici?

Chtel bych pouzit cidlo KTY83, ktere stoji do 30 kc. Samozrejme se nebranim jinemu reseni, proto se ptam

Marie Fůrie: Mas pravdu

Taky mi jde o to, kdyz pouziji nejake to cidlo, tak je ho z hlediska presnosti lepsi prevest na nameti a pak pres A/D do procesoru, nebo ho prevest na frekvenci a to do procesoru?

A taky nevim jak udelat to, kdyz mam vlastne nejakou tabulku teplot a odporu cidel, tak jak zjistim po tabulku teplot po prevedeni odporu na napeti nebo frekvenci, tam uz se prece projevi nejaka nepresnost soucastek, zvlast kdyz se preba pri jednom stupni odpor zmeni treba o par desetim.
Diky

Anonym píše:

Marie Fůrie píše:

Izmail píše:Muj dotaz zni.
1) existuje nejakej digitalni cidlo s takovymto rozsahem?
2) pokud ne, jak to realizovat s tim odporovym cidlem.

Dekuji

1) Polovodiče jsou při 300°C v křemíkovém nebi
2) Jaké TO odporové čidlo máš k dispozici?

Chtel bych pouzit cidlo KTY83, ktere stoji do 30 kc. Samozrejme se nebranim jinemu reseni, proto se ptam

Marie Fůrie: Mas pravdu

No právě, proto je KTY83 jen do 175°C, protože je křemíkové

anonyme, víš co to znamená kalibrace?

k tomu KTYxx, jsou to křemíkové placky - dotované bez PN přechodu

Cust píše:anonyme, víš co to znamená kalibrace?

k tomu KTYxx, jsou to křemíkové placky - dotované bez PN přechodu

Nevim co je to kalibrace, co jsem delal tak jen s cidlem SMT160.

Takze KTY odpada, takze mam jedinou moznost PT100 ze?

A jak se to udela dal, s tim prevodem, abych dosahl presnosti? A kdyz uz jsem u te presnosti, jake presnosti se da s tito cidlem dosahnout?

Abychom se nemotali jak pes za vocasem, ujasníme si to:
Co, jak a proč máš vyprojektovat, jaké je zadání, co se týče přesnosti, ceny, stability, napájení, atd., jak daleko může být čidlo od vyhodnocení, jaká bude indikace hodnot, jaké médium chceš měřit.
Podle toho pak totiž můžeš vycházet.
Jestli nemáš žádné zkušenosti s měřením a převodníky, tak bych ti spíš doporučil začít s něčím jednodušším než zrovna Pt100 pro tak široký obor teplot, je docela hloupé učit se plavat hned na hloubce. Zas taková věda to sice není, ale jako logický se mi zdá spíš postup něco si o tom nastudovat a pak teprve chtít konstruovat. Na webu jsou o metodice měření i numerického vyhodnocování z Pt100 3 (_._) materiálů, přijde mi lepší tě podle tvých požadavků nasměrovat na příslušnou literaturu než zdlouhavě zjišťovat kudy u tebe cesta vede a kudy ne.

Crifodo píše:Abychom se nemotali jak pes za vocasem, ujasníme si to:
Co, jak a proč máš vyprojektovat, jaké je zadání, co se týče přesnosti, ceny, stability, napájení, atd., jak daleko může být čidlo od vyhodnocení, jaká bude indikace hodnot, jaké médium chceš měřit.
Podle toho pak totiž můžeš vycházet.
Jestli nemáš žádné zkušenosti s měřením a převodníky, tak bych ti spíš doporučil začít s něčím jednodušším než zrovna Pt100 pro tak široký obor teplot, je docela hloupé učit se plavat hned na hloubce. Zas taková věda to sice není, ale jako logický se mi zdá spíš postup něco si o tom nastudovat a pak teprve chtít konstruovat. Na webu jsou o metodice měření i numerického vyhodnocování z Pt100 3 (_._) materiálů, přijde mi lepší tě podle tvých požadavků nasměrovat na příslušnou literaturu než zdlouhavě zjišťovat kudy u tebe cesta vede a kudy ne.

Je to bakalarska prace, jak jsem rekl, delal jsem jen s cidlem SMT160 a procesorem 8051. Dostal jsem za ukol sestrijit termostat, a ma to merit od-50 do +300. Zbytek nechal na me, pak tam mam ruzne jine veci jako propojeni s PC atd.. to uz zvladnu.

Urcite bych zacal rad s jednodussim, ale mam to tak zadane a s tim nic nezmuzu. Napajet to budu z trafa a pak stabilizovat na 5V. Cidlo od vyhodnoceni bych chtel umistit aspon 1,5m. Prestnost bych chtel docilit tak 0,1 stupne pri beznych pokojovych teplotak, pri tech vyssich a nizzich to specifikovane nemam.

udělat měření s přesností na 0,1 °C, to bych předpokládal termočlánek se super kompenzací studeného konce - např. kompenzační krabice (s teplotně proměnným odporem nebo diodou) nejlépe s vyhříváním (okolo 50 °C).
Pokud použiješ Pt100 nebo podobnou platinu, tak je tam problém konstrukční - platina je natvrdo spojena s izolátorem a díky ruzným délkovým změnám dochází k systematické chybě. Chyba má hysterezní charakter a u teplot okolo 300 °C bude dosahovat hodnot +-0,2 °C (spíše víc). Pokud použiješ snímač, kde platina je na vzduchu, tak máš problém se stabilitou rezistivity - ideální to je hodit do hélia
Ale to jako bakalář měření by jsi měl znát!
Buď slev z požadavků nebo studuj sofistikovanější metody...
ono bakalářská práce není o tom připojit čidlo za dvacku na OZ a AD převodník a napsat k tomu 20 stran chujovin... (to na bastlírně dělají kluci po základce )

Cust píše:ono bakalářská práce není o tom připojit čidlo za dvacku na OZ a AD převodník a napsat k tomu 20 stran chujovin... (to na bastlírně dělají kluci po základce )

A prave proto se tady ptam
ta nepresnost 0.2 pri 300stupnu neni tak hrozne chtel jsem presnost 0.1 hlavne pri pokojovych teplotach

Mohl bych te poprosit jestli by jsi me mohl navest po cem se mam divat, popripadne jakou literaturu nastudovat?
Diky

Abych to upresnil, nejradsi bych to udelal tak, ze bych chtel ten odpor prevest na frekvenci nebo stridu a to pak pomoci regrese zpracoval v procesoru.
Ovsem prevodu na napeti a zpracovanim komparatorem a A/D prevodnikem se taky nebranim.

---- Omlouvam se ten predchozi anonym jsem ja, take se omlouvam, ze se ptam pro vas na banalitu, ale my jsme se tohle ve skole neucili, mam obor zamereny na site, ne na mikroelektroniku

Obavam sa ze v danych podmienkach bude potrebne digitalizovat na strane snimaca, ta pozadovana presnost je sialena, pri danom rozsahu to bude chciet hodne analogu a aspon 12b AD, samozrejme niekolko kB v programe na eliminaciu nepresnosti. Nechcem zhadzovat uroven dipl.prac ale pochybujem ze oponenti pouziju na kontrolu meradlo s podobnou presnostou - po lopate: teoreticky navrhni takmer idealny sposob merania s PT100 a prakticky sa snaz o presnost 2st.C