Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Do měřiče elektronek chci zabudovat kontrolu vakua a to se dělá, jak jsem vypozoroval, pomocí kontroly proudu 1. mřížky. Nemám však představu, řádově o jaké velikosti proudu by mělo jít, čili jakou proudovou citlivost má mít měřidlo toho proudu. Nebo má někdo jinou metodu na kontrolu vakua? Podle Ig1 se někdy taky vybírají elektronky, třeba pro BM344 je jako první elektronka předepsána vybíraná na malý mřížkový proud - kvůli zkreslení signálu.

Pokud cheš měřit proud, připrav si přístroj s rozsahem nA až mA. Ale je to těžký úkol. Doporučuju změnit úkol na "pokus o jakési vytřídění některých lamp".

A to zejména z těchto důvodů:
1. Proud kolísá s časem - měl by se sledovat delší dobu.
2. U kvalitních elektronek např. do předzesilovačů je proud malý a blbě se měří.
3. Nové lampy - jde těžko srovnávat, proud záleží na délce a způsobu zahoření.

Nové elekronky představují problém. Správně by se elektronka měla (nejlépe u výrobců, ti ale nemají čas) aspoň 24 hod. nechat zahořet. V průběhu těch 24 hod. dojde k aktivaci katody a getr absorbuje zbytky plynu. Určitá změna vlastností elektronky podle zkušeností pokračuje ještě tak týden. Následně je dobré ekektronku asi měsíc zapínat a vypínat = zahřívání/ochlazování. To přispívá k uvolnění tenze vzniklé při montáži.

Zhruba po pěti týdnech tedy máme elektronku zhruba stabilizovanou a můžeme přistoupit k měření parametrů. Při použití dobrých MP získáme vcelku reprezentativní výsledky a je vymalováno.

Na malé elky mu nA stašit nebude, pokud chce měřit zodpovědně, a taky bude muset asi zajistit dost stabilní podmínky měření.

Čirou náhodou, nemá někdo šajn, kde byl článek od nějakého chlapa z Tesla (Rožnov, VUST..) cosi jako "Mřížkové svody skleněných přijímacích elektronek" a "Fluktuace mřížkových proudů" (to druhé bylo z ruštiny, tuším). Nějaká stará ST, nebo Elektrotechnický Obzor, nějaký sborník ?

Trochu se mi to ujasnilo. Nebudu tedy chtít změřit jakýkoliv proud první mřížky. Spíš indikovat , kdy je proud již příliš zvětšen. Proud řádu mA pravděpodobně indikuje vadnou elektronku, a měřit proudy pod 10 nA bude obtížné. Takže půjde o rozsahy 10 nA - 100 uA. Bude to ovšem chtít nějaké pokusy pro upřesnění. Zatím dík.

100uA bude tak na lampu ve vysílači . Já teď zvolna pracuji na novém zdroji pro tester, tam bude doufám měření pod 0,1nA.

O měřiči L3-3 píšou, že rozlišení je 2nA.

Napadlo mě použít nepřímou metodu - změřit v několika bodech závisost Ia na Ug. Potom vložit do mřížky velký odpor (třeba 22M) a připojit na konkrétní Ug. Protože vím, kolik byl Ia při tomto konkrétním Ug a kolik je po vložení R prod Ia nyní, zjistím z grafu, že této změně delta Ia musí příslušet změna delta Ug, čili delta Ug musí být R.Ig a Ig potom vypočítám.
Jestli je to hovadina, tak mi nenadávejte...

Nápad je to dobrý. Člověče, zmenši ten odpor tuším na 1M a vynalezl jsi to, co je v BM215A

Sendyx píše:Nápad je to dobrý. Člověče, zmenši ten odpor tuším na 1M a vynalezl jsi to, co je v BM215A

No v tom velkém odporu já právě vidím to kouzlo - při 1M a proudu 10 nA to bude změna jen 10mV, to se blbě z převodní charakteristiky odečte, ale při 22M to už bude 220mV, tam se ta delta Ia už dá odečíst.

Myslel jsem 10nA na plnou výchylku, čili jako základní rozsah. Vyšší rozsahy přepnutím. To by pak rozlišitelnost byla okolo 0,1 nA. To by mohlo stačit, co říkate?

breta1 píše:

Sendyx píše:Nápad je to dobrý. Člověče, zmenši ten odpor tuším na 1M a vynalezl jsi to, co je v BM215A

No v tom velkém odporu já právě vidím to kouzlo - při 1M a proudu 10 nA to bude změna jen 10mV, to se blbě z převodní charakteristiky odečte, ale při 22M to už bude 220mV, tam se ta delta Ia už dá odečíst.

Tak malý odpor v BM215 je asi proto, že jde o vyloučení elektronek s vyloženě špatným vaakuem kdy i odpor 1M už způsobí dostatečnou změnu předpětí.

Jinak nápad s odporem špatný není, ale já chci udělat cosi více, než jen "moje BM215". Bude tam několik plynule nastavitelných zdrojů, nezávislé měření napětí a proudu, aby se daly jednoduše sejmout charakteristiky. A tak už bych raději ten Ig1 měřil přímo.

Já pracuji na něčem podobném, zdroj Ua už víceméně mám , Ještě mi chybí dořešit koncepci řídicího počítače a sběru dat. To měření Ig1 není tak jednoduché, chce to slušnou stabilitu, operák s malým ofsetem a ještě chci galvanické oddělení.

Řídící počítač - tak daleko jsem zase nechtěl jít, i když na druhou stranu, právě jsem si objednal FOX Board na pokusničení ...

Jak budete řešit žhavení? Je potřeba umět asi tak 0-60V a 0-4A, i když samozřejmě ne současně. Po několika odpálených spínacích stabilizátorech LM2576HVT-ADJ á 116 Kč jsem zbastlil spínací stabilizátor proudu s 555, CA311 a KUN21 - mám jich pytlík. Zdá se mi to odolnější při zkratech - ještě nic neodešlo.

Taková sranda to nebude, chci mít pro jeden typ měření i střídavé žhavení . Zatím inteligentní spínáky 36V 30A a doufám, že půjdou zregulovat, nebo se podaří koupit třeba XHR33-33.

To máš takovou potřebu měření a produktivity ?

mtajovsky píše:Po několika odpálených spínacích stabilizátorech LM2576HVT-ADJ á 116 Kč jsem zbastlil spínací stabilizátor proudu s 555, CA311 a KUN21 - mám jich pytlík.

Sorry za OT - ta 2576 je pěkná svině, stačí blbě blokovat vstup napájení a odejde i do pidizátěže. Tohle bych od takovýho švábu nečekal.

Sendyx píše:Taková sranda to nebude, chci mít pro jeden typ měření i střídavé žhavení . Zatím inteligentní spínáky 36V 30A a doufám, že půjdou zregulovat, nebo se podaří koupit třeba XHR33-33.

To máš takovou potřebu měření a produktivity ?

Ale ne, v podstatě to nepotřebuju. Sbírám sem tam nějaké elektronkové měřáky, tak abych mohl ty elky kontrolovat. Dělám to pro zábavu a když už, tak aby to alespoň nějak slušně ukázalo vlastnosti elektronky a bylo to hezké na pohled zvenčí i zevnitř. Mám rád solidní věci. Na profi automat samozřejmě nepomýšlím.

Stejně jako ostatní zbytečnosti. Třeba teď dokončuji střídavý zdroj s regulákem - jsem zvědav, kolikrát to použiju, ale pokud se věc povede, je to radost, ne?