Stránka 1 z 1
MC68HC705B5
Napsal: 30 říj 2008, 13:49
od jandu
Som v tejto oblasti naprosto laik, preto sa pýtam tých, čo tomu rozumejú. Je tento obvod re-programovateľný, dá sa na niečo využiť, alebo je na zahodenie?
Datasheet je tu:
http://www.datasheetcatalog.com/datashe ... 05B5.shtml
Napsal: 30 říj 2008, 14:22
od Andrea
No je to OTP, takže se nedá přeprogramovat, jen se dá načíst a spustit program z RAMky, ale té to má jen 176 bytů. Takže nic moc.
Napsal: 30 říj 2008, 14:58
od jandu
Ďakujem, takže do zberu.....
Iba ak by niekto potreboval..
Napsal: 30 říj 2008, 15:01
od EKKAR
I obvody OTP neboli One Time Programable (jedenkrát naprogramovatelné) se (prý) dají smazat a znovu naprogramovat - přišel na to koumák pan Šedý a popsal to v knížce "Rozeberte si PC" - obvody OTP tam mazal ozářením nikoli UV lampou jako normální EPROMy s čipem krytým křemennýmm okénkem, ale používal k tomu technický (defektoskopický) rentgen, tuším že tam uváděl napětí kolem 110kV na anodě rentgenky...
Napsal: 30 říj 2008, 15:04
od Andrea
EKKAR píše:I obvody OTP neboli One Time Programable (jedenkrát naprogramovatelné) se (prý) dají smazat a znovu naprogramovat - přišel na to koumák pan Šedý a popsal to v knížce "Rozeberte si PC" - obvody OTP tam mazal ozářením nikoli UV lampou jako normální EPROMy s čipem krytým křemennýmm okénkem, ale používal k tomu technický (defektoskopický) rentgen, tuším že tam uváděl napětí kolem 110kV na anodě rentgenky...
Nojo a možná to pak šlo i naprogramovat.
Zkoušel jsi to?
Napsal: 30 říj 2008, 16:18
od mihal
A mozno by stacilo pockat par rokov, oni sa pamatove bunky nakoniec sami nastavia na ff, ziarenie to len urychli.
Napsal: 30 říj 2008, 16:48
od EKKAR
Andrea píše:Nojo a možná to pak šlo i naprogramovat.
Zkoušel jsi to?
Nezkoušel - s programováním a programovatelnými šváby si nehraju. V té knížce je i zmínka o tom, že autor zkoušel mazat EPROMy gamazářičem s kobaltem Co60 - gamazáření jakožto "více energetické" než RTG systém po velmi krátké době zcela zničilo. Zato ten technický rentgen byl (údajně) úspěšně použit.
Napsal: 30 říj 2008, 17:32
od Andrea
EKKAR píše:Andrea píše:Nojo a možná to pak šlo i naprogramovat.
Zkoušel jsi to?
Nezkoušel - s programováním a programovatelnými šváby si nehraju. V té knížce je i zmínka o tom, že autor zkoušel mazat EPROMy gamazářičem s kobaltem Co60 - gamazáření jakožto "více energetické" než RTG systém po velmi krátké době zcela zničilo. Zato ten technický rentgen byl (údajně) úspěšně použit.
Co60 září na 1173,2 keV a 1332,5 keV, rentgenka se 110kV má maximum na 40 keV (ale září až do 110 keV). UV s vlnovou délkou 250nm má energii 5 eV, tj. 8000x menší než rentgenka a cca 250000x menší než Co. V polovodičích se nevyznám tak, abych mohla tvrdit co přežije a co ne, třeba by nám to pověděl F
Napsal: 31 říj 2008, 13:45
od EKKAR
Podle těch násobků energetického obsahu si troufnu tvrdit, že v bakelitu s nějakým minerálním plnivem pouzdřený čip může přežít krátkodobé ozáření RTG ve funkčním stavu (a paměťové buňky přejít do stavu "FF") - na rozdíl od vystavení gama-ray, ty fungují jako rychlá smrt... Ostatně i NASA ví, co "umí" vysokoenergetické kosmické záření i se stíněnou elektronikou udělat, proč by jinak v éře multijádrových procesorů dál na palubách Space Shuttle používala počítače založené na jádrech INTEL 386, že?
Napsal: 31 říj 2008, 14:16
od Andrea
EKKAR píše:Podle těch násobků energetického obsahu si troufnu tvrdit, že v bakelitu s nějakým minerálním plnivem pouzdřený čip může přežít krátkodobé ozáření RTG ve funkčním stavu (a paměťové buňky přejít do stavu "FF") - na rozdíl od vystavení gama-ray, ty fungují jako rychlá smrt... Ostatně i NASA ví, co "umí" vysokoenergetické kosmické záření i se stíněnou elektronikou udělat, proč by jinak v éře multijádrových procesorů dál na palubách Space Shuttle používala počítače založené na jádrech INTEL 386, že?
Nevím co mají na šatlech, ale v tom prvním vozítku na Marsu (Sojourner?) byl procesor 8085
Napsal: 31 říj 2008, 14:22
od EKKAR
A proč by nebyl, když k němu neměl přístup de Bill Bránka, aby mu násilím implantoval jehoVistu?
Obecně - čím menší rozměr tranzistoru na čipu, tím větší náchylnost k poškození vysokoenergetickým zářením, někde jsem četl, že nestíněné 100MHz Pentium 1 vynesené nad ionosféru vydrží pracovat asi 15 minut, než odletí do silikonového nebíčka, o novějších (a "tenčích") technologiích nemám podrobnější informace. Ale určitě větší životnost mít nebudou
...