Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zháňam poistku na parný hrniec, zatiaľ bez úspechu (stará kuchta). Snáď by šla vyrobyť, ak by som poznal materiál. Je to pliešok hrúbky 0,7mm a priemeru 6mm. Je to mäkký kov, lesklý, bod tavenia okolo 200°C (Testované ERS-50 na minimálnej teplote). Štruktúrou (pod lupou) pripomína klasickú olovnatú pájku. Ale predpokladám, že Pb obsahovať nebude. Pozeral som na stránke firmy Kovohutě Příbram , snáď niektorá z bezolovnatých by vyhovela.


Ďakujem za odpovede.

Budeš se divit, ale po jistou dobu, když za komančů nebyly k sehnání originální pojistky do hliníkových nebo smaltovaných papiňáků ze Sfinxu České Budějovice jsem je velmi úspěšně nahrazoval na odpovídající průměr rozklepaným olověným brokem ráže 4,5mm (kuličky do vzduchovek - speciálně do těch starých vojenských vz.47, co se s nima trénovalo na "břízu" = vojenskou pušku Mauser vz. 1894/96 a její klon vz.24/26). Nic jsem nespilovával, nic nevrtal ani nesekal, jen jsem vzal kladivo a udeřil... A nevím o případu, kdy by touto náhradou "pojištěný" papiňák vymaloval kuchyň nebo provedl nějakou jinou neplechu...

to EKKAR: Presne. Akorat ja pouzival misto olovenyho broku olovenou blombu kterou bezne pouzivam na blombovani treba vodomeru...

Chlapi, asi to je blbě... kdesi v amáru byla o pojistkách zmínka, teplotu tání to snad mělo jen 150-160 st. C, není to olovo !! Dá se to dohledat.

woodův kov?

Pájka s poměrem 60% cínu, 40% olova má eutektický bod tavení 180 st. celsia. Pro snížení tohoto bodu se přidává bizmut. Woodův kov má bod tavení okolo 70 st. celsia.

Woodův kov má kolem 67 st. C, to bys nic neuvařil . Spíš Stabia.

jo já je dělal z pájky uděla jsem kuličku a rozklepal na plocho a je fakt, že asi dvakrát povolila což jsem považoval za dobré znamení, že funguje

ja to vzdy resil hrubsim alobalem a dal jsem jej dvojmo. Tam nejde o bod tani. Jde o to aby nekde bylo nejslabsi misto ktere pri nadmernem tlaku povoli

Nikoliv, jde i o bod tání. Ty pojistky ho měly přesně definovaný +-5 st. C a byly nejméně dvojího druhu, podle typu hrnce.

vombat píše:Pájka s poměrem 60% cínu, 40% olova má eutektický bod tavení 180 st. celsia...

Eutektický bod tavení je terminologický nesmysl. Něco jako ultrafialové UV záření.

Slitina PbSn má eutektickou teplotu 183°C. V rozmezí koncentrací Sn 19%..97,5% je to teplota tuhnutí, a pouze při koncentraci 61,9% Sn (což je eutektická slitina) je to současně i teplota tání (bez dalšího přívlastku).

Devo70 píše:Zháňam poistku na parný hrniec, zatiaľ bez úspechu (stará kuchta). Snáď by šla vyrobyť, ak by som poznal materiál. Je to pliešok hrúbky 0,7mm a priemeru 6mm. Je to mäkký kov, lesklý, bod tavenia okolo 200°C (Testované ERS-50 na minimálnej teplote). Štruktúrou (pod lupou) pripomína klasickú olovnatú pájku. Ale predpokladám, že Pb obsahovať nebude. Pozeral som na stránke firmy Kovohutě Příbram , snáď niektorá z bezolovnatých by vyhovela.


Ďakujem za odpovede.

Mám doma ještě tři kousky pojistky 0,7mm průměr 8mm. Z toho by se to dalo udělat. Asi by to šlo poslat dopisem. Pokud budeš mít zájem, ozvi se na SZ

tomasjedno píše:Slitina PbSn má eutektickou teplotu 183°C. V rozmezí koncentrací Sn 19%..97,5% je to teplota tuhnutí, a pouze při koncentraci 61,9% Sn (což je eutektická slitina) je to současně i teplota tání (bez dalšího přívlastku).

Tzn. že se to chová jako "hodně viskózní tekutina" a nemá žádné skupenské teplo?

Cust píše:

tomasjedno píše:Slitina PbSn má eutektickou teplotu 183°C. V rozmezí koncentrací Sn 19%..97,5% je to teplota tuhnutí, a pouze při koncentraci 61,9% Sn (což je eutektická slitina) je to současně i teplota tání (bez dalšího přívlastku).

Tzn. že se to chová jako "hodně viskózní tekutina" a nemá žádné skupenské teplo?

Proč by neměla mít skupenské teplo tání? Nerozumím, co by k takové úvaze vedlo.

Pokud by ta slitina nebyla eutektická (tzn. jiné složení resp. poměr Sn:Pb), tak má rozdílnou teplotu tání a teplotu tuhnutí (křivka liquidus a solidus). Mezi těmi dvěma teplotami je to směs tuhé fáze a kapalné fáze (každá má jiné složení - jak to postupně vymrzá, tak se mění složení kapalného zbytku a tedy také teplota fázové přeměny). Fázový diagram slitiny viz např. kapitola 7.3. Binární slitiny v případě částečné rozpustnosti v http://www.ped.muni.cz/wphy/FyzVla/FMkomplet2.htm

a jo, uvažoval jsem zcestně, holt jsem měl v hlavě jeden materiálový problém a hned jsem to aplikoval na eutektickou teplotu
dik za graf...