Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Chcel by som sa spitat na vase nazory ohladom mojho pripraveneho projektu na elektronkovy mikrofon.

Ako by ste nahradili elektronku EF14 pripadne EF12, pre mikrofon CMV 5, boli modifikovane pre rozne elektronky uz svojho casu ked bolo na nemecko uvalene embargo po vojne.

Z coho by som vyberal: 6F32, EF86, EF80, EF85, pripadne navrhnite podobnu.

Na vystupny transformator mam pripaveny transformator 1:4 z mixpultu alebo niecoho podobneho.
Neprepali sa mi na nom vinutie pri takom vysokom napati/prude (125V) ?

Pripajam schemy.

Pripadne myslite ze by bolo mozne navinut si podobne trafko na EI ferrit?
Viem ze je to asi druha najcitlivejsia cast na prevedenie celeho mikrofonu, ale cisto teoreticky, experimentalne? Vzduchova mezera?

Myslite ze ako viaczilovy kabel potrebny na prepojenie mikrofonu s napajcom by sa hodil kabel VGA z monitoru? Lebo nikde neviem nieco podbne najst, viete doporucit pripadne?

Prosim len konstruktivne odpovede a nie tu nadavat ze o co sa tu snazim s EF80, takych 🤐 neznasam.

dalsia schema

Tak pojem "elektronkovy mikrofon" vidím poprvé.
To feritové jádro bys podle mě mohl zkusit použít např. ze dříve běžně v tv používaných oddělovacích transformátorů pro nahrávání na magnetofon, popř. výstup na sluchátka.

No tak ti vynadám za něco jiného, no:
co je to za pitomost, že tráfko shoří při 125V? Jednak na primáru bude trvalé stejnosměrné napětí do 10V, protože to tam vznikne jako úbytek napětí na jeho stejnosměrném odporu průtokem anodového proudu. Střídavá složka bude v řádu desítek mV.
A jaké tráfko?
Přece každá elektronka má doporučenou zatěžovací impedanci. A té musíš přizpůsobit převod trafíčka. A vzduchovou mezeru anodovému proudu. Přenos výšek je závislý na rozptylové indukčnosti a parazitních kapacitách, přenos hloubek na průřezu jádra a indukčnosti vinutí.
A elektronku vyber s co nejmenším šumem a nejvyšší strmostí. Na tom závisí volba typu elektronky.
Nakonec by pomohla třeba i E88CC - triodu necháš pracovat do odporu, kapacitní vazbu do druhé triody zapojené jako katodový sledovač a můžeš z něj přes kondík živit právě to tráfko z televize. Ne, že by z toho vznikl zrovna měřicí mikrofon, ale slušně to chodit může.

Maly poddotaz, kabel k monitoru (signalovy) ma U len 30V Pamataj na to

Dakujem pekne za odpovede, aj za to vynadanie Myslel som ze mi za to vynadate.
Tie trafka z telveizie co vravite tak tie mam presne na toto som si ich odkladal.

Ako by ste riesili zapojenie s dvjitou triodou? (ECC88, 6N1P)
Teda respektive vas chcem poprosit o nacrtnutie schemy

Alebo nieco ako je v prilohe? Ibaze ta EC92, je nejaky specialny vyberany typ.

Dakujem

Hill ti přece napsal:

Nakonec by pomohla třeba i E88CC - triodu necháš pracovat do odporu, kapacitní vazbu do druhé triody zapojené jako katodový sledovač a můžeš z něj přes kondík živit právě to tráfko z televize. Ne, že by z toho vznikl zrovna měřicí mikrofon, ale slušně to chodit může.

To si nedokážeš nakreslit?

A co tak miesto pyskovania pomoct. Nie kazdy si vie spravne nakreslit schemu.
O tomto presne som hovoril.

A jak bude to poslední schéma vůbec fungovat ? To bude lapat elektrony ze vzduchu ?

Sorry, jestli myslíš, že uděláš výtah z několika schémat, nějak vybereš lampu, nějak uplácáš trafo, a bude to jakostní mikrofon... co si od toho slibuješ ?

Tak ako by mala vyzerat ta schema? Ja si to sam neviem navrhnut.

No tak v prvé řadě ten mikrofon musí mít polarizační napětí, jestli je to kondík. V druhé řadě jsi neodpověděl na smysl celého projektu.

No symsl celeho projektu: Prvý pokus o postavenie elektronkoveho condensatroveho mikrofonu. Snažím sa ho postaviť z dostupných materiálov, elektrnok transformatorov.
Ak bude fungovať dobre tak budem rad, ak nie tak nevadí.
Velmi rad by som bol keby ste mi pomohli s navrhom schemy.
Preco nepouzit pentodu?

Diky

Nezlob se, ale vzhledem k elementárním otázkám bych doporučoval si něco o tom někde přečíst. Vzhledem k tomu, že se podobné věci vyrábějí od 30. let 20. století, myslím, že slepé uličky jsou dostatečně probádány a nějaká literatura o tom bude...

Sendyx píše:Vzhledem k tomu, že se podobné věci vyrábějí od 30. let 20. století, myslím, že slepé uličky jsou dostatečně probádány a nějaká literatura o tom bude...

Nic z toho co píšeš není nepravda, ale zároveň je to tzv. hraběcí rada.
je hezké že o tématu vyšlo x článků od 30. let, ale to adeptovi elektroniky moc platné není. Dokud mám pocit že se ptá slušně, neposílá 60leté praktiky do prdele a lze u něj předpokládat zájem o obor, řekl bych že je spíš na místě odkaz na reálně dosažitelnou literaturu, nebo přímo scan atd. Kde má 15-letý začínající elektronik přijít k rešerši za půlstoletí zpátky, bez povědomí co kde vyšlo? Není tak velké umění nahromadit za 30 let servisování tunu literatury a dvě tuny zkušeností a pak říct "co chceš, to už je přece známo". Ty prošlapané cestičky totiž zase stihly krásně zarůst, co vydává BEN všichni víme a okresní knihovny které skladujou ST/AR/Slaboproudý obzor/HaZ už se jaksi moc nekonají. Literatura je možná někde složitě v krajských technických knihovnách nebo pracně po aukru a v antikvariátech z pozůstalosti, na dané téma toho fakt asi aktuálně moc nebude když navíc nevíš co konkrétně shánět.

Nemáš pravdu, strejda gůgl umí najít spoustu volně dostupné literatury. Jenže řešit fakt základní věci, jestli pentodu nebo triodu, výstupní transformátor atd., to je nanic.

Tady je odkaz na kupu dobové elektronkové literatury, o mikrofonech tam snad někde taky něco bude

http://www.pmillett.com/technical_books_online.htm