Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Každý výrobek má jiný systém západek. Snažím se to různě promačkávat, ale většinou ztratím trpělivost a použiji násilí a něco se ulomí. Neznáte nějaký univerzální postup pro otvírání neznámé krabičky?

Univerzalni postup neexistuje, kazdej vyrobce ma trosku jinej system "zacvakavatek". Nekdy je to fakt horor prijit na to jak to zarizeni rozdelat bez ujmy. Co jsem se natrapil s nekteryma HP tiskarnama
Myslim, ze nektery zarizeni ani bez znalosti systemu rozdelat bez ulomeni nejde.
Chce to holt trpelivost a zkusenosti.

Po ulomení člověk teprve zjistí jak to to mohlo jít jednoduše.

Spíš bych to nazval schválností - aby se zařízení nedalo snadno laicky otevřít, je systém západek a zobáčků navržen tak, aby se minimálně jeden nebo raději víc při neodborném zásahu neznalého člověka (manuálu nemajícího) ulomil(o). Pouzdro pak už nikdy nelze složit tak, aby vypadalo jako před neodborným zásahem - takový zásah nelze před autorizovaným servisem utajit. Tím je různým "rejpalům" znemožněno v rámci záruky uplatňovat i škody, způsobené jejich kutilským zásahem.

Možná by pomohlo něco jako ultrazvukový defektoskop, ale kde ho vzít, že.

Naprosto regulérní rentgen by pomohl nejvíc...

Ovšem tam je to s tou dostupností snad ještě horší.

Vím o človíčkovi, který podobné věci často řešil vrtnutím otvoru 6mm a speciálním malým "periskopem".

Tak jste mi moc neporadili, ale aspoň jste mě potěšili, že nejsem sám, kdo má takovéto problémy.

Nemyslím že princip zacvakávacích skříněk je tu hlavně kvůli servisům, ono totiž i na podruhé už se znalostí to rozumně nejde otevřít a stejně se to láme (hlavně zmíněné HP). Prostě to výrobci používají protože to je bezkonkurenčně nejlevnější a výrobek je určen pro krátkou spotřebu a bezservisování. Kdo by si dal servisovat inkjet za patnáct stovek servisem s 500,-/h? račte si povšimnout, že na ink plotteru za dvěstě tisíc už moc zaklapávacích sraček není, tam už umí hezky použít tradiční konstrukční řešení, ba i sem tam kov.
Zacvakátka jsou další důsledek konzumismu a počínštění.
Když už, tak velký vliv na lámavost má teplota. Po nahřátí na 40° se to láme míň.

Vacsinou je to kvoli cene, ale najdu sa aj vynimky - napr. Samsung CRT monitory. Neviem, ci vsetky, ale k jednemu som musel hladat servisny manual, aby sa mi to vobec podarilo rozobrat. Su tam zapadky, ktore su velmi hlboko, oficialne je na to nejaky nastroj, mne fungoval tenky a dlhy skrutkovac.

U monitorů bych to chápal tak, že to je v zájmu zákazníka. Aby do toho nelezl kdejaký frekventant základní školy, kterého pak kopne VN, pustí baňku na dlažbu a vzápětí ho vezou.
Monitory se taky donedávno při ceně okolo 8000 docela vyplatilo servisovat.

U některých přístrojů byl jeden kus krytu obětován při demontáži, dokonce v servisním packu ten jeden kryt býval. Bylo to třeba u jedněch zdrojů a pak u nějakých věcí k MaR.

Jasně - je to přesně tak - třeba běžný holicí strojek BRAUN nelze rozmontovat bez povolení 2 šroubků zdola po stranách síťové přívodky. Jenže šroubky jsou pod zátkami, které bez destrukce nelze vyjmout - ty zátky jsou po opravě a zpětné montáži nahrazeny novými, aby bylo zachováno krytí a estetický vzhled přístrojku. Výrobce s tím samozřejmě počítá a servisům je běžně dodává jako ND.

Jednou jsem potřeboval opravit napařovací žehličku. Na rukojeti nahoře byl viditelný kryt, který byl porůznu zacvaknutý. Po lehkém páčení odzadu, neboť to jinak nešlo, kryt obtížně odpadával až ke dvěma tlačítkům v přední části. Došlo k hrubšímu násilí a výsledkem byl dost omačkaný kryt - stejně to nešlo. Nakonec po jednoduchém vytažením tlačítek se objevil šroubek, který ten kryt držel. Pokud bych jej objevil na začátku tak by šel ten kryt velice lehce demontovat!