Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj,

mam tyristory T955-200-04...




..a neviem najsť datasheet, viem o nich len z čisla, 200A/400V, potreboval by som U a I gate na správne riadenie
dakujem

Našiel som niake udaje U/Igate 3V/300mA, dufam že su teda spravne

ešte sa chcem spitať či by sa ten tyristor mohol riadiť tak že by sa jeho I alebo U gate regulovalo aby som mohol regulovať pretekajuce U a I katodou a anodou,neviem presne či by sa to takto mohlo,dik.

http://www.polovodice.cz/products.php/6 Tady toho najdeš více, i když jde o výběhový typ. Pokud se týká druhého dotazu - velikost napětí na zátěži se řídí úhlem otevření tyristoru. V zásadě je sice možné velice omezeně řídit tyristor (tedy okamžik sepnutí) prostřednictvím velikosti proudu v řídicí elektrodě, ale k čemu zrovna tohle chceš použít? Ve většině případů je požadavek na co nejrychlejší přechod z blokovací do propustné části chaky.

dodik píše:Našiel som niake udaje U/Igate 3V/300mA, dufam že su teda spravne ... ešte sa chcem spitať či by sa ten tyristor mohol riadiť tak že by sa jeho I alebo U gate regulovalo aby som mohol regulovať pretekajuce U a I katodou a anodou,neviem presne či by sa to takto mohlo,dik.

Tyristor je striktně dvojstavová součástka - nejde otevřít jen částečně. Buď je úplně uzavřený, nebo na 100% otevřený. Proud jím je určován součtem impedancí v celém obvodu výkonového proudu, výkon se dá regulovat jedině pomocí fázového řízení nebo PWR (složitější, nutno používat komutační zapojení).

Řízení úhlu otevření tyristoru proudem hradla je nestabilní, plave s teplotou čipu a okamžitým napětím na jeho anodě, takže například při vysílání povelů HDO v síti může tyristor pustit mnohokrát v krátkém časovém intervalu 90% výkonu, ačkoliv po zbytek čtvrthodiny je nastavený na 30%. Spolehlivější je fázové řízení - spouštění tyristoru správně načasovaným impulsem - přes budicí trafíčko nebo vybitím kondenzátoru vhodné kapacity do hradla. Kondenzátor přitom může být nabitý na podstatně větší napětí, než 3V, on už si to přechod G-K přebere.

Ještě ten proudový impuls musí být alespoň tak dlouhý, aby za dobu jeho trvání bylo dosaženo alespoň přídržného proudu, což u indukční zátěže bývá někdy docela zajímavý problém.

obmedziť napetie by som potreboval z 24V na polovicu, a radil by som externým zdrojom napätia(male trafko) nezavisleho od napätia na A a K a minus pol(gnd) oboch zdrojov nap. by sa prepojili
Takže v konečnom dôsledku sa nedá ta dioda riadiť v zmysle že na G pustim 100mA ? Má teda len 2 stavy?

Řízení velikostí proudu do gejtu nebo velikostí napětí na gejtu je kromě toho, že je to nestabilní s teplotou i nebezpečné a může vést ke zničení tyristoru, pokud bude využíván poblíž horní hranice svých katalogových hodnot nebo s nějakou specifickou zátěží.

Tyristor potřebuje strmou hranu Ig, aby v co nejkratším čase došlo k rychlému sepnutí v celé ploše přechodu a ne jen kolem gejtu, jinak dojde k lokálnímu přetížení kolem gejtu a někdy až ke zničení součástky.

Měl bys dodržet minimální velikost proudu Ig=300mA podle katalogu. Pak to bude spolehlivě spínat i v mrazu.

Takže, mohlo by sa to poriešiť zdrojom prudu, napr 3-5V/400mA a použil by sa otočný prepinač s vypočitanými rezistormi pre rôzne prudy, takto by bola hrana ostra a zaručilo by sa rychle spinanie.
Tyristory by neboli zatažovane hodiny, len radovo desiatky sekund.

Tyristor se neřídí velikostí proudu Ig (ten má být větší nebo stejný jako katalogový údaj Igt), ale OKAMŽIKEM přivedení proudu Ig.

Žádné přepínací odpory ti nepomohou, pokud nebudou měnit čas sepnutí.

Možná by pomohlo, kdybys napsal, co tím chceš řídit, páč se mi zdá, že máš o tom falešné představy.

Ano už som pochopil. Pisal som hore, potrebujem z 24VAC trafa dostať 12VDC pre indukčnu záťaž(štart.motor)

Jestli to chceš použít jen jako usměrňovač, zapoj od anody diodu 1N4001, s ní v sérii odpor 220 ohmů a druhý konec odporu na G tyristoru. Ten bude otevírat na téměř celou půlvlnu. Přetížení diody ani odporu se nemusíš bát, v okamžiku, kdy tyristor sepne, v podstatě tento "startovací" obvod zkratuje.
Bál bych se ale proudu startérem - zatížený startér si bere běžně i přes 150A, takže při jednocestném usměrnění bude muset tyristorem téci proud dvojnásobný (v druhé půlvlně nebude startér pod napětím, oč se předtím přehřál, to se během ní zase uchladí). Ovšem startér se bude chovat přibližně tak, jako by byl napájený 12V.
A zrovna u startéru bych se jeho indukčností nezabýval - je velmi malá a proud obvodem omezuje hlavně ohmický odpor vinutí, přechodové odpory uhlíků a vnitřní odpor zdroje.

Řízení takových tyristorů si vyžaduje potřebnou péči. Profi řešení fázového řízení používají například blokovací oscilátory, které jsou spouštěné v závislosti na požadovaném úhlu otevření. Spínací impulsy se generují po celou dobu, kdy má být tyristor otevřen. Kromě výhody galvanického oddělení od řídícího obvodu bude také tyristor spolehlivě spínat i při indukční zátěži.

Pokud chceš tímto soustrojím startovat auto , tak předpokládám , že nemáš dobrý AKU . V tom případě můžeš při napojení Tvého startstroje bez sepnutí startéru zlikvidovat celou elektroniku vozidla včetně kontrolek .

Je to takto asi zlé riešenie, je to trafo s dvojitým vinutím a na usmernenie su použite tieto tyristory zapojene ako dvojcestny usmernovač(bez filtra) a G sa zopínajú. A potrebujem z 24V dostať aspon 12-15V bez zásahu navíjania na Tr.