Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobry den, rad bych se zeptal na nasledujici vec - pred a za obvod 78XX se davaji male kondiky (100n), ktere pomahaji obvodu dobre pracovat. Slysel jsem, ze se tam za nejakych okolnosti jeste pridava 10uF a to kdyz je stabilizator mimo desku (rekneme nekde na kostre). Priznam se ze moc nerozumim proc a jestli to ma nejaka pravidla - typu ktery kondik kam.

Mam napriklad nestabilizovany zdroj 24V/500mA a napajim s nim pristroj, krery ma na desce stabilizator 7815. Jake kondiky mam dat pred a za tento stabilizator? Ted tam mam 470u pred a 100n za stabilizatorem.

Ten před by Ti mohl stačit , ale na "výstupu" se počítá i ten , co je v zapojení , které napájíš . Jinak stále platí M1 2x na nohy .

Případný další kondík za ním přece závisí na odběru, charakteru toho odběru (stálý, kolísavý, špičkový krátkodobý atd.), délce vedení mezi stabilizátorem a spotřebičem atd.
Obvykle za stabilizátorem stačí jen ten 100n těsně u něj, pokud je blízko spotřebiči. Při velké střídavé složce odebíraného proudu a delším spoji od stabíku je vhodné blokovat napájení těsně u spotřebiče kondíkem pár uF až pár set uF, podle potřeby.
To si musíš v konkrétní aplikaci vyzkoušet sám. Osciloskop je k tomu velmi vhodný přístroj - za stabíkem jím musíš naměřit nic, čili rovnou čáru. Když je "chlupatá" nebo zvlněná, je čas laborovat s blokováním.

Kondy 100n jsou kompenzační, mají bránit rozkmitání struktury stabilizátoru na MHz frekvenci. Patří mezi vstup a zem a mezi výstup a zem - co nejblíž k pouzdru, už jsem je viděl i jako SMD přímo pod pouzdrem na vývodech IO.
Kondík 470uF před stabilem je na dolní hranici, za stabilík řady 78xx se nemá dávat víc jek 100uF kvůli možnému vybití tohoto kondíku v momemntě vypínání - pokud by za stabilem nebyl dostatečný odběr, který by tento kondík dost rychle vybil, bude se tento kondík vybíjet zpátky do výstupu stabilizátoru (kde mezitím poklesne napětí daleko rychleji - třeba vinou další zátěže, která odebírá nestabilizované napětí před stabilizátorem - řada 78xx tento režim nemá ráda a odchází jak na běžícím pásu. Dá se tomu předejít diodou, připojenou "antiparalelně" ke stabilizátoru - pokud napětí na výstupu stabilu z vnějších příčin překročí napětí na vstupu, dioda se otevře a ochrání stabil.

Panove diky za odpovedi, rad bych si trochu ujasnil na tehle dvou prikladech:
1) Ve zdroji mam trafo, mustek, pak narazovej kondik cca Cn=1000uF a za nim stabilizator.
Pred a za stabilizator pridam 100n blizko k jeho noham + diodu pres stabilizator smerem na vstup

2) Mam ten samej, ale nestabilizovanej zdroj, kde 7815 je az na desce napajenyho pristroje 2 metry od zdroje.
pred 7815 dam minimalne 470uF protoze vstup je daleko od napajeni, za nej k noham 100n protoze vystup je hned u napajeneho obvodu + diodu jako prve

Je to takhle dobre? Priznam se ze bych rad vedel, proc se zvetsuje kapacita tech kondiku se zvetsujici se vzdalenosti stabiku od obvodu.

Priznam se, ze tomu "Jinak stále platí M1 2x na nohy" nerozumim uz vubec. 1uF? misto 100n?

Ano, takhle bys s tím problém mít neměl.
Proč se dává větší kapacita až ke spotřebiči?
Pro Ohmův zákon - každý vodič má svůj odpor a na něm vzniká průtokem proudu úbytek napětí. Na konci tedy nebude přesně stabilizované napětí, ale o chlup méně. Čili kolísající odběr se může projevit právě kolísající složkou napájecího napětí a způsobovat nečekané chování spotřebiče. Když u spotřebiče použiješ kondík, bude odběrové špičky pokrývat svým nábojem a mezi špičkami se přes odpor přívodů dobije. Střídavá složka úbytku na vedení se tak výrazně omezí.
No a to se při strmých skocích odebíraného proudu může projevit ještě indukčnost přívodu od zdroje. S podobnými následky.
Při tom všem může vzniknout nežádoucí VAZBA PŘES ZDROJ resp. VAZBA PŘES NAPÁJENÍ.
A je nakonec i jedno, jestli to dlouhé vedení taháš od stabilizovaného nebo nestabilizovaného zdroje.

Jo, a pamatuj, že M1 = 0,1uF = 100nF = 104 (10 a za tím čtyři nuly v [pF]), protože je písmeno před číslicí. To by muselo být 1M, aby to byl 1uF, tady už je číslice před písmenem.
Jako například 1M5 = 1,5uF, všude vlastně to písmeno nahrazuje desetinnou čárku.

dekuju, ted uz je to jasny!

Jen nedoporučuji používat za ten filtrační kondenzátor (o kapacitách do 100uF) vysokokapacitní keramiky. Nízký ESR těchle keramik tam nedělá dobrotu.

jednou sem měl taky zdroj s 7815,2 blokovací kondy M1 přímo na vývodech,filtarační kond před stabilizátorem (1mF) a od stabilizátu asi 5cm drátu na desku,kde byla LED se srážecím odporem a odtud 2m dlouhej drát ke spotřebiči (didaktik gama)

normálně sem to zapojil a kontroluju, no a na konci toho drátu sem naměřil nákejch 14.2V (bez zátěže)

To bylo divný,měřim znovu a pořád to samý..no vyměnil sem Stabilizátor,drát za jinej s větším průměrem žil,zkracoval sem drát asi na 1,5m ,prostě nic nepomáhalo..

Pak mě napadlo připojit na konec drátu kondik,měl sem po ruce 47uF a najednou tam bylo 14,98V.

Nevim proč,ale po připájení toho kondiku na desku pararelně k LED s rezistorem,se to vyřešilo..

To vypada, ze to za tim stabilizatorem nebylo vyhlazeny, coz je podivna vec. Jedinou zatezi tam byla ta dioda a ta odebira malinko. Kazdopadne jsem videl schemata par jednoduchejch stabilizovanejch zdroju, kde byl na uplnym konci pred vyvodem jeste 10uF kondik.

edit: kolik daval sekundar toho trafa? ja jsem ted resil podobnej problem, protoze jsem vybral spatny trafo a napeti pred 7809 bylo na hrane jeho fungovani. Ja ale presne nevim jak se 78XX chovaj, kdyz nemaj 2.5V odstup mezi vstupem a vystupem...

To spíš vypadá, že před stabilizátorem byl kondík s vysokým ESR nebo malou skutečnou kapacitou, tudíž na něm nebylo trvale o 3V víc, než za stabilizátorem (pulsující průběh) a stabilizátor nejel v trvale lineárním režimu, vynechával v okamžicích poklesu Ui pod Ustab+3V, to některé dokážou i úplně odpojit výstup.
Nebo prostě kmital, blokování neblokování.
V takových případech je možnost použít osciloskop přímo neocenitelná.

yeeshkul píše: Ja ale presne nevim jak se 78XX chovaj, kdyz nemaj 2.5V odstup mezi vstupem a vystupem...

aha tak ted uz to vim

Hill píše:To spíš vypadá, že před stabilizátorem byl kondík s vysokým ESR nebo malou skutečnou kapacitou, tudíž na něm nebylo trvale o 3V víc, než za stabilizátorem (pulsující průběh) a stabilizátor nejel v trvale lineárním režimu, vynechával v okamžicích poklesu Ui pod Ustab+3V

To je dost možný,už nevim kolik to trafo dávalo,o víkendu se na to mrknu

Dobrý den,
mám zatím jen takový nekonkrétní dotaz ohledně stabilizátoru 78xx. A sice podle čeho/ jakých parametrů mám zvolit typ stabilizátoru; jestli to bude s chlazením (TO-220) nebo bude stačit malý (TO-92). Bude to asi záležet na výkonu, ale nevím jak se k němu dopočítat. Docela v tom zatím plavu, tak budu rád za každou radu, díky!

To přece záleží na maximálním proudu, který z něj hodláš tahat - ty stabilizátory mají různě nastavené omezení proudu. A ten maximální proud vynásobíš rozdílem napětí mezi vstupem a výstupem stabilizátoru a vyjde ti výkonová ztráta, kterou musíš uchladit.