Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahojte, zhanam schemu tranzistoroveho regulatora napatia najlepsie bez IO.
Potrebujem to na g2 v zosilnovaci s GU50. Nieco jednoduchsie par tranzistorove.
Ovod regulacie z tejto schemy mi nefungoval:
http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/schemagu50_199.png ta BUZ10 podla datasheetu podstate ani nema pracovne napatie na akom ma fungovat. Nahradil som ju IRF840 a vysledky boli velmi neuspokojive. Rezistor v Gate FETu to nevydrzal a "odprail" sa po DPS a trimer nastavenia mohol ist do kosa spolu s FETom
Mate niekto v zasobe este nejake schemy? Popripade viete poradit co zle je v tej scheme alebo co bolo zle navrhnute? Dikes vsetkym za poradenie.

MOSFET bez ochrany hradla, pracující přímo do velkého elytu, žádná ochrana při výboji nebo zkratu v elce... konstruktér se má hlásit na své střední škole a požadovat vrácení školného .

Co tak to regulovat nějakou elektronkou ?

neviem na co tam davat ten regulator je to zbytocna vec

Myslim ,ze to nie je zbytocna vec

Taky se chystám na jeden zesilovač se stabilizací Ug2. Vyrobíme, změříme, uvidíme

Také si myslím , že je to zbytečná věc .

u tetrody bych tomu nadšení rozuměl.

tady mate neco pro inspiraci http://tubeaudio.org/audio/pamps/lynx50.pdf

Zaujimave zapojenie i ked obvod pre napatie na g2 je totozny ako v tom linku ktory uvazam vyssie, avsak v tomto je iny typ tranzistora. Pozeram ,ze tranzisor 2sk2847 nie je bezne dostupny. Rad by som pouzil klasicky typ tranzistora nie FETy. Ak nebude ina moznost nahradim to rezistorom i ked to by som volil ako poslednu moznost.

vcera sem se tim trosku zabyval.. sam to resim vzdycky samostatnym vinutim pripadne stredem - trafo mam rozdelene tak aby na sekundaru bylo 500V se stredem a symstrii tak ze se ze stredu da vyvest 250V pro G2 a neni potreba vymyslet nejake FEŤáky kazdopadne me prijde ze se autor spis seknul protoze to vypada jako kreslene v proficadu a tam je BUZ10 vychozi trand pac v nem taky kreslim..

Nač vymýšlet vymyšlené? Sekundár 2x250V, zdvojovač napětí pro anody,ze sec. vinutí 250V záporné napětí pro bias. Jednoduché,bez polovodičů a jiných krávovin. Schema a linky můžu zaslat,pokud bude zájem,jen mi pošlete mail.

Pokud jde o konec, kde g2 potřebují výrazně odlišné napětí od anod, nejčistější technické řešení není zdvojovač a středy vinutí, nýbrž dvě samostatná vinutí a dva grecy. Jednak bude napětí pro g2 i anody značně tvrdší /nebude tolik padat při vyšším vybuzení/, jednak to vyjde značně levněji. Proč? Protože každé další vinutí na síťovém trafu, pokud si ho necháte vinout, vyjde asi na 30Kč, což nestojí za tu jebačku se zdvojovači, stabilizátory a dalšími pííčovinami.
Nedělejte ze sebe tupouny a chovejte se jako technici, doprdele. Ty Tomášu taky..

Samozřejmě,záleží jaké potřebuje Ua,pokud stačí sekundár 1x,je zbytečné zdvojovat. -Ug může vytáhnout z tohoto napětí a nemusí řešit další vinutí. Většina zesilovačů je tak řešena (kytarových,se kterými mám já zkušenost). Stačí mi trafo např. - sec. 280V + 6,3V a napájení z toho stvořím.

Jak jsem napsal, jde o to, nakolik se Ua liší od požadovaného Ug2. Pokud je Ug2 deset voltů pod Ua, jako je tomu u drtivé většiny zapojení s EL34, 5881 apod., pak není co řešit. Pokud je to ale jako tady, tzn. Ua=450V a Ug2=250V, jsou jediným technicky čistým řešením dvě samostatná vinutí.
Vytahovat -Ug1 z anodového vinutí taky není dvakrát chytré, i když to tak spousta výrobců kvůli úsporám používá. Při zatížení anodového vinutí spadne i záporné předpětí, což má za následek zbytečný a neužitečný vzrůst anodového proudu koncovými elektronkami. Částečná odpomoc je takto vytvořené -Ug1 držet nejprve na Zenerkách a pak teprve pouštět přes trimry či odpory do prvních mřížek, pak -Ug1 zůstane jakžtakž stabilní.

Leošu, některé staré zesy - i třeba Cormack používaly zdroj Ug2 jen o něco málo nižší než Ua, ale stabilizované samotnou velkou flaškou - v konci s 2x 6L6 byla další 6L6 jako stábl. Někdy to chci vyzkoušet.