Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim
Aka je parazitna kapacia cievky s N zavitmi o priemere d ? Alebo treba dalsie veliciny poznat ? Urcite je na to nejaky vzah. Nevie teda niekto ako vypocitam parazitnu kapacitu cievky ?? Diki

Nejsem si jist, ale myslím, že na tohle nejspíš nějaký smysluplný výpočet neexistuje, resp. by praktický výsledek byl úplně jiný, než na papíře. Má na to vliv vzdálenost mezi závity, jestli je to drát nebo VF lanko, izolace vodičů, která funguje jako dielektrikum,...
Pokud je to jedna vrstva bez jádra, tak tě to nemusí až tolik trápit, pokud to nepotřebuješ vysloveně na gigahertzy. Pokud máš po ruce vybavení jako VF generátor a VF milivoltmetr, tak by se ta kapacita dala zjistit z rezonančního kmitočtu samotný cívky, pokud teda nebude extrémně vysoko.

K čemu to má sloužit? Pro VF? Jaké kmitočty? Trochu se rozepiš.

Taky to záleží na způsobu vinutí - vinutí závit vedle závitu má velkou mezizávitovou kapacitu, proto se pro vf používá vinutí "nadivoko" nebo s použitím speciální navíječky se dělá KŘÍŽOVÉ vinutí. Podobně třeba pro detektory kovů se používá Lorenzův způsob vinutí hledacích cívek, aby se co nejvíce potlačila mezizávitová kapacita. Přesné vyčíslení je ale složité - většinou se udělá cívka a parazitní kapacita se měří nejčastěji kompenzační metodou...

Aale nic specialne Skor naopak somarina Ale ok no tak potrebujem nejaku cievku, ktorej dlzka dratu bude 1/4 dlzky rezonancnej vlny v cievke. Chcem vyskusat jeden Teslov navrh na transformator. Asi v troch patentoch spomina, ze na vznik najvyssieho napatia na sekundari je velmi dolezite, aby dlzka dratu bola lambda/4. Ono teoreticky by to davalo zmysel keby ze v cievke vznikne stojate vlnenie ale to asi nie je mozne. No aj ked rezonancia mozno pomoze. Kazdopadne chcel by som to vyskusa ale vhodne rozmery cievky je tazko najst je tam vela premennych a zas az tak dobre s tymi cislami neviem narabat. Ale mam vyratane pre v=299700kms-1 (c=299792458 ms-1) kedze je to v medi. Neviem ci je to dobre ale zas tak podstatne to neni. No teda pre 150 kHz je drat dlhy 495m pri 200 kHz je to 371,25 m. No a ja prave z dratu 371 metroveho porebujem navinut cievku s rez. f =200 kHz.
Ono samozrejme ze uplne presne to nebude. Ale prose chcel by som byt blizko cislu lambda/4. Potom by sa to teoreticky mohlo nejak doladit.

Asi mi napisete ze skoda casu sa zaoberat somarinamy a ze taka cievka nema zmysel a je prose obycajnou cievkou. Ale keby ze poznam parametre (N,l,r,d) tak navinut by to nebol zas taky problem.

Matfej píše:Asi mi napisete ze skoda casu sa zaoberat somarinamy a ze taka cievka nema zmysel a je prose obycajnou cievkou.

Teslovi taky říkali, že motor, který nejiskří, nemůže existovat.
Jinak byl ale Tesla mystifikátor, ne že ne.

He tak to bol Hlavne ku koncu zivota to trocha prehanal ale jeho prace z prelomu storoci su podla mna velmi kvalitne. Nie jak neskorsie veci.

Co jsem slyšel, tak Enstein ke konci života byl taky mimo.

A někteří jsou mimo už od narození

No o je pravda a zvecsa o tom doticny ani nevie Ale no co si myslie ako o vyratat ?

Nějak se mi to nezdá, pokud ten drát natočíš na jádro, tak zvýšením indukčnosti stejně změníš vlnovou délku toho "vedení" takže délka drátu sice bude lambda/4 ale z hlediska šíření elmag. pole to bude stejně mít uplně jinou délku (delší), pokud ti jde o max. amplitudu na rezonančním kmitočtu, tak ti stejnou službu prokáže paralelní LC obvod.

Najdi si jiné stránky , kde se tomu přímo věnují . A jen tak na okraj tamodtud vím , že psali , že je to zdroj velmi širokého spektra kmitočtů , tak nevím . Nejsem si jistý , ale snad na pandatronu je Teslovo trafo , buzené ne přes jiskřiště , ale přes PL500 a na Aukru snad minulý týden prodával maník z Pardubic kondy potřebné .

Jak už tady padlo - stačí minimální změna kapacity (třeba i přiblížením ruky nebo nějakého předmětu) a rezonanční kmitočet takového LC obvodu "ujede" - čímž se změní i vlnová délka (lambda) - takže sice si to můžeš krásně vysnít a malovat (v mysli), jak to nemáš perfektně naladěné, jenže opak je pravdou - uvědom si, že cívka se neladí do rezonance délkou drátu, ale počtem závitů a případnou dolaďovací kapacitou, aspoň ne v pásmu, o kterém Ty uvažuješ - teda řekněme do stovek kHz.

Jiná věc je mikrovlnné pásmo - tam se i přímé vedení chová jako indukčnost, to už ale má souvislost s vlnovým charakterem signálu s tak krátkou vlnovou délkou - tam už se vodič vedený nad jinou vodivou plochou chová pro člověka zvyklého na stejnosměr nebo na nízké frekvence střídavého proudu naprosto nelogicky. Pak se indukčnost "ladí" délkou vodiče nebo pahýlu. Jedná se ale o kmitočty v řádu nejméně stovek MHz, aby se tento jev znatelně projevoval.

Já se tím nikdy moc nezabýval, ale obecně - výpočetní metody na mezizávitové kapacity jsou, běžný problém pro výpočet energetických traf, odolnost vůči rázům atd. Taky v nf technice....

U solenoidů může být zajímavý jev, když bude každý závit v rezonanci se svojí parazitní kapacitou a všechny závity budou mít shodný rezonanční kmitočet i s rozptyly vůči okolí.

Hm, hezky by se z toho loupal smalt, to máš pravdu...

Možná by stálo za to zkusit udělat cívku s proporčním kapacitním štítem, je to dost dobrý námět pro výpočtáře.