Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Před časem proběhla nějaká výměna názorů na téma měření elektronek, viz zde :
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... &start=105

BOBOBO píše:Já Vám nic nevnucuji , ale s radostí se podívám na Vámi sejmuté charakteristiky elektronek a jejich vlivu na výstupní signál , což zde určitě demonstrativně ukážete , aby jste potvrdil svá tvrzení . Jsem s pozdravem . bobobo

Takže bylo provedeno měření na prototypu luxusního zesilovače, stručný popis :
vstup trioda - dva systémy ECC83 paralelně, přímo stejnosměrně vázaná na diferenciální budič (2 systémy ECC83). Globální zpětná vazba do katody prvního stupně. Budič má nastavení střídavé symetrie změnou anodové zátěže. Jako konce jsou 2 pentody 6550S, stejnosměrně oddělené od budiče. Mají společný "odpor" v katodě, přemostěný velkou kapacitou, a ss vyvážení zavedením malého nastavitelného napětí do g1 - tím je dosaženo naprosté shody klidového proudu. Pentody jsou v linearizovaném zapojení, mřížky g2 jsou napájeny z pomocného zdroje (380V) přes pomocná vinutí výstupáku (téměř jako ultralineár, ale napájení g2 je z menšího napětí). Anodové napětí je 440V, konec je nastavován na Ik kolem 85mA, takže dvojčinné A. Schéma není určeno ke zveřejnění, proto ten popis. Výstupní trafo je na F jádru, velmi jakostní tenké plechy.

Bylo mj. jiné provedeno tohle měření - při konstantním vstupním napětí THD závislé na kmitočtu. Pro jeden případ byl konec osazen dvojicí elektronek, vyměřených na přípravku a vybraných na max. shodu statických charakteristik. Bylo měřeno v trochu odlišných podmínkách, než jsou v zesilovači (Resistive load, Ua 450V/100R, Ug2=Ua-10V).

Pro jedno měření byla použita dvojice elek A15, A10, pro další měření A15, A7.

Charky elek (Ia:fUg1) :
-Ug1 70 65 60 55 50 45 40
A7 1,5 5,5 14,5 29 48 73 101
A10 5,0 11 21 32 49 75 106
A15 4,2 10,5 21 32 50 75 105


A tady jsou měření s jednou a druhou dvojicí :
(levá strana je 20Hz, pravá 40kHz, ta trojitá svislice uprostřed 1kHz). Elky byly dodány jako čtveřice, je vidět, že při vyšším proudu jsou více shodné.

Velice děkuji za provedená měření . Výsledky ať si každý reprodukuje po svém . Pro 30Hz-30kHz je to doma .

Nebudu repordukovat po svém užitečnost změření resistive load v áčku, ale přemýšlím jestli jsem někdy v audiotechnice narazil na F-jádra...
Jak se to projevuje a jaké jsou výhody, když jsou mezery rozstrkány v různých rovinách a ne v lajně? Jestli to teda není ostré firemní tajemství

Výhody jsou takové, že ty plechy má výrobce v malé tloušťce (pod 0,25mm), a má to výhodnější tvar okénka než EI.

Mimochodem, F plechy používal v některých modelech Koch, pár firem co se vrhly na zesilovače po Dynacordu (tuším Elka a Echolette) a v současnosti třeba Engl, údajně i Jadis.

Crifodo píše:Nebudu repordukovat po svém užitečnost změření resistive load v áčku...

Máš návrh na jiná, lepší měření ?

Sendyx píše:

Crifodo píše:Nebudu repordukovat po svém užitečnost změření resistive load v áčku...

Máš návrh na jiná, lepší měření ?

viz můj zápor v předešlé odpovědi
ty firmy mi nic neříkají, audio mě neživí. Nikdy jsem snad na F plechy nenarazil, při rozebírání nebo v návodech, znamená to že to je progresivní novinka? Vymezit vzduchovou mezeru tam si bude pracnější.

U pp je většinou vzduchová mezera nulová. F se taky dají poskládat s mezerou. Myslím, že ty plechy přišly od firem, zvyklých na M jádra, výsek je po složení podobný, někdy i stejný, ale F se dají snadněji skládat.

Jesli vidím dobře, tak od 70Hz jsou nepárované lampy lepší než párované. Pletu se ? Jak je to možné ?

Že si toho paradoxu někdo všimnul. A schválně, jestli někdo uhádne, proč tomu tak je

napsal jsem dlooouhý odstavec o šumu, ale byla to kravina, tak jsem to smáznul...
trefil jsem alespoň téma?


sendyxi, proč? proč?

To bych taky rád věděl.

Je to proto,že nabuzená lampa je jen jedna a ta druhá se ještě nedostala do zakřivení charky a tudíž pracuje v lineální oblasti? Proto se zkreslení projeví jen v jedné půlvlně a měření ukáže lepší parametry? Je to jen teorie,snad se k tomu Sendyx vyjádří.

Ale prd. Je to prostě hlavně proto, že zesilovač byl dosud nedoladěný prototyp. Je nedořešená ta část, která řeší symetrizaci buzení, navíc nebyla vybrána elka do budiče s dostatečnou symetrií systému, prostě se tam nandaly lampy, jak přišly pod ruku. Kompenzace je nastavena na doraz a přesto to správně nesymetrizuje, a náhodou to vyšlo, že s rozjetými elkami se to trochu kompenzuje. Když se vyměnila elka v budiči za správnou a ještě optimalizovaly 2 součástky, šlo THD na čtvrtinu tady změřeného.

Tak to jsi nás myslím pěkně dostal.Já myslel,že je to běžný jev u těchhle zesáků.Dobrýýý