Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,
prosím o radu aký má vnútorný odpor Li-Ion článok... Na googlovi som našiel iba jednu hodnotu a to 10 mOhm....je to dobre? Poraďte aspoň približnú hodnotu, koľko tak môže mať...
Vďaka za pomoc...

to znamená že jeho zkratový proud bude 360A, je to dobre? ale raději to nezkoušej, většina Li-Ion článků a baterií má ochrannou elektroniku při zkratu dokážou opravdu čudné veci. Mám vlastní zkušenost. Jeden článek mi "uklidil" půlku pracovního stolu!!

mi-ro píše:to znamená že jeho zkratový proud bude 360A, je to dobre? ale raději to nezkoušej, většina Li-Ion článků a baterií má ochrannou elektroniku při zkratu dokážou opravdu čudné veci. Mám vlastní zkušenost. Jeden článek mi "uklidil" půlku pracovního stolu!!

Hups

Tak potom asi skôr 1 Ohm, ale podľa kapacity 1100mA, to potom vychádza na nejakých 3,72 Ohmu...

vonder123 píše:

mi-ro píše:to znamená že jeho zkratový proud bude 360A, je to dobre? ale raději to nezkoušej, většina Li-Ion článků a baterií má ochrannou elektroniku při zkratu dokážou opravdu čudné veci. Mám vlastní zkušenost. Jeden článek mi "uklidil" půlku pracovního stolu!!

Hups

Tak potom asi skôr 1 Ohm, ale podľa kapacity 1100mA, to potom vychádza na nejakých 3,72 Ohmu...

Máš v tom trochu guláš, vnitřní odpor a kapacita se mezi sebou nedají přepočítat a už vůbec ne přes ohmův zákon. Vnitřní odpor se dá změřit. Vezmeš článek, změříš napětí naprázdno Uo, pak článek zatížíš známým odporem Rz a změříš napětí zatíženého článku Uz. Z rozdílů napětí a zatěžovacího odporu vypočteš vnitřní odpor dle vzorce:

Rvnitrni = Rz * (Uo - Uz) / Uz

Rz volit tak, aby nebyl překročen max. povolený vybíjecí proud ,ale zároveň aby tam tekl dostatečný proud, aby se vnitřní odpor vůbec projevil.

Andrea píše:

vonder123 píše:

mi-ro píše:to znamená že jeho zkratový proud bude 360A, je to dobre? ale raději to nezkoušej, většina Li-Ion článků a baterií má ochrannou elektroniku při zkratu dokážou opravdu čudné veci. Mám vlastní zkušenost. Jeden článek mi "uklidil" půlku pracovního stolu!!

Hups

Tak potom asi skôr 1 Ohm, ale podľa kapacity 1100mA, to potom vychádza na nejakých 3,72 Ohmu...

Máš v tom trochu guláš, vnitřní odpor a kapacita se mezi sebou nedají přepočítat a už vůbec ne přes ohmův zákon. Vnitřní odpor se dá změřit. Vezmeš článek, změříš napětí naprázdno Uo, pak článek zatížíš známým odporem Rz a změříš napětí zatíženého článku Uz. Z rozdílů napětí a zatěžovacího odporu vypočteš vnitřní odpor dle vzorce:

Rvnitrni = Rz * (Uo - Uz) / Uz

Rz volit tak, aby nebyl překročen max. povolený vybíjecí proud ,ale zároveň aby tam tekl dostatečný proud, aby se vnitřní odpor vůbec projevil.

Zase som trochu múdrejší, vďaka za pomoc...

Otázka je , k čemu to potřebuješ vědět . Děláš nějaký úkol ? Sám si myslím , že se bude i trochu lišit při různém odebíraném proudu a také podle úrovně nabití . Tedy nikdy jsem neměřil a nebudu , jelikož jsem to nikdy nepotřeboval a nejspíše nebudu . Zato jsem někde četl , že jsou články na všeobecné použití , pro ruční nářadí s povoleným vysokým vybíjecím proudem a i specielně pro velmi rychlé nabití . Ale to se nesnažím vykoumat doma , ale přečtu si na příbalovém letáku . Téměř do konce 20.století to platilo .

po teorii trochu praktických výsledků:
Canon 7,2/1500mAh 5 let: 0,44 ohm
Unomat 7,2/1850mAh 4 roky: 0,63 ohm
Olympus 3,7/800mAh 4roky: 0,40 ohm
GP 3,7/850 mAh 4 roky: 0,64 ohm
3,7/? mAh Iriver (china) 1,5r: 0,23 ohm

Náhrady značkových článků mají znatelně vyšší Ri po cca 3 letech, ale taky 3-4x nižší pořizovací cenu.
Nárůst Ri je sice dejme tomu lineární, ale u kamer/foťáků atd. se může projevit náhle, protože napětí prostě jednou spadne pod tvrdě rozhodovací úroveň komparátoru, který věští stav baterie. Pak baterie která má Ri horší o 10% může vykazovat dobu provozu třeba o 80% kratší.

Pravoúhlá pouzdra:
Olympus 3.7V/1.1Ah - 0.4 Ohm (5 let)
Aligator (náhrada předchozího Olympu) 3.7V/1.1Ah - 0.5 Ohm (5 let)
China 3.7V/0.6Ah - 0.8 Ohm (2 roky)
Nokia 3.7V/0.85Ah - 0.3 Ohm (4 roky)
Alcatel 3.7V/0.6Ah - 0.7 Ohm (7 let)
Alcatel 3.6V/0.6Ah - 1.0 Ohm (7 let)

China (CR2025) 3.7/0.02Ah - 9.0 Ohm (2 roky)
IBM 3.6V/2.6Ah cylindrický - 0.08 Ohm (2 roky)
China 3.6V/1.6Ah cylindrický - 0.15 Ohm (8 let)

Nově testováno: Olympus r. 2006 3,7V/1080 mAh: 0.245 Ohm

údajně nedrží napětí a po pár snímcích vypíná, ale baterie je podle měření víc než slušná.

to měření je přinejmenším pochybné. Můžeš sice naměřit nízký vnitřní odpor ale kapacitu už takhle nezjistíš. I ten odpor je takovej podivnej- ono při 100%nabití se může chovat jinak než při 80%.
Jedinej test je vybíjet ten akumulátor proudem, se kterým se bude setkávat v provozu a měřit čas, jakmile dosáhne 0%nabití...a z toho člověk dostane kapacitu.

Andrea píše:Máš v tom trochu guláš, vnitřní odpor a kapacita se mezi sebou nedají přepočítat a už vůbec ne přes ohmův zákon. Vnitřní odpor se dá změřit. Vezmeš článek, změříš napětí naprázdno Uo, pak článek zatížíš známým odporem Rz a změříš napětí zatíženého článku Uz. Z rozdílů napětí a zatěžovacího odporu vypočteš vnitřní odpor dle vzorce:

Rvnitrni = Rz * (Uo - Uz) / Uz

Rz volit tak, aby nebyl překročen max. povolený vybíjecí proud ,ale zároveň aby tam tekl dostatečný proud, aby se vnitřní odpor vůbec projevil.

Ano, toto je spravne.
Upresnim:
Li-Ion nema pevne dany vnutorny odpor. Zalezi od clanku a jeho pouzitia.
Potrebujes kvalitny merak.
Clanok ma byt nabity aspon na 80%. Zmeras napetie na prazdno (alebo skor pri velmi malej zatazi, radovo 5-20 miliamper).
Potom zatazis clanok na max. prud ktory ma dodavat (max.spickovy prud). Zmeras presne napetie. A zo znameho odporu a rozdielov napeti prepocitas vnutorny odpor. Dobra hodnota je niekolko sto miliohmov. Cim menej tym lepsie. Ale ani clanok s odporom 1R nemusi byt zly, zalezi od ucelu pouzitia. S kapacitou to nema nic spolocne. Kapacitu jednoducho mozes zmerat tak, ze clanok zatazis menovitym (priamernym) odberom. Napriklad vhodnou ziarovkou. Odmerias cas kym bude ziarovka svietit a nepetie neklesne pod 3,40V na clanok (cca). Mozes pripojit merak s RS232, zapisovat v PC hodnoty a nakreslit graf. Spodna hranica U je tam, kde zacne graf prudko klesat.

není blbost takhle měřit vnitřní odpor? já nevím ale když si to vezmu u klasickýho olověnýho akumulátoru tak naprázdno má třeba 13,2V a když ho zatížím, tak napětí spadne na třeba 12,6. Jenže to není lineární- když ho zatížím třeba pětinásobným proudem, tak napětí už tolik neklesne-třeba jen na 12,4V.....

czatlantis píše:není blbost takhle měřit vnitřní odpor? já nevím ale když si to vezmu u klasickýho olověnýho akumulátoru tak naprázdno má třeba 13,2V a když ho zatížím, tak napětí spadne na třeba 12,6. Jenže to není lineární- když ho zatížím třeba pětinásobným proudem, tak napětí už tolik neklesne-třeba jen na 12,4V.....

Rika ti neco tahle veta, co napsala Andrea?

Rz volit tak, aby nebyl překročen max. povolený vybíjecí proud ,ale zároveň aby tam tekl dostatečný proud, aby se vnitřní odpor vůbec projevil.

stepa píše:

czatlantis píše:není blbost takhle měřit vnitřní odpor? já nevím ale když si to vezmu u klasickýho olověnýho akumulátoru tak naprázdno má třeba 13,2V a když ho zatížím, tak napětí spadne na třeba 12,6. Jenže to není lineární- když ho zatížím třeba pětinásobným proudem, tak napětí už tolik neklesne-třeba jen na 12,4V.....

Rika ti neco tahle veta, co napsala Andrea?

Rz volit tak, aby nebyl překročen max. povolený vybíjecí proud ,ale zároveň aby tam tekl dostatečný proud, aby se vnitřní odpor vůbec projevil.

stepo, i když bude proud pětinásobný než při prvním měření, může být stále ještě povolený. Souhlasím s czatlantisem, že to není tak jednoduché. Vnitřní odpor evidentně není konstanta a pro libovolnou kombinaci proudu, teploty, nabití,... bude vnitřní odpor trochu(nebo hodně) jiný.

Takže kdo chce získat údaj, může měřit klasickou metodou podle Andrey a dostane výsledek. Když se změní nějaký parametr, bude to zas jiný výsledek. Oba budou správně, ale bez udání podmínek, za kterých bylo měřeno je to údaj orientační (což obvykle stačí) .

Jakmile provedu měření, ždibek kapacity z aku jsem tím odčerpal, trošku stoupla teplota, takže příští měření už bude za jiných podmínek a výsledek může být jiný. Schválně jsem to přehnal, ale jde o princip.

Dá se to dělat taky střídavou metodou. Příklad třeba tady:

http://www.zajic.cz/mericri/mericri.htm

Pro účely fotografování digitálem mě celkem nezajímá kapacita ani nelineárnost Ri na stupni nabití. Že kapacita se stářím článků nenabyde je asi každý smířený. Co potřebuju vědět, je jestli je Ri tak velký, že už při 4. snímku napětí padlo pod rozhodovací úroveň komparace ve foťáku, takže se s baterií můžu dát vyfotit. Jestli měl LiIon přitom 67% kapacity nebo 85, je mi fuk a nějaká linearita průběhu taky. Prostě vidím, že plně nabitý článek je na ( ! ) a nebo se ještě dá použít.
Závislost na teplotě je daleko markantnější u kamery, kde mrazem ztuhlá mechanika vysílí akumulátor 3x dřív než v létě.