Stránka 1 z 1

NF a VF korektor

Napsal: 10 čer 2009, 20:00
od PabloX
Zdravim ludia, potreboval by som torsku objasnit jednu vec, pokial je to mozne. V multisime sme simulovali korektory - prve zapojenie bol NF korektor a druhe VF korektor. Jednoduche zapojenie, ale akosi neviem pochopit ako to funguje a kedze to budem mat ako protokol na maturitu, nechcem si don napisat blbosti. Preto sa radsej spytam. Mozete mi k tejto scheme pomoct s nejakym strucnym popisom, ako sa cele zapojenie chova ked je potenciometer v hornej polohe a potom v dolnej?

Schema zapojenia NF aj VF korektora je na http://www.shared.pablox.net/korektory.jpg

U NF korektora som to pochopil asi takto:
Ak je potenciometer v hornej polohe, C1 je skratovany a pomocou C2 ktory predstavuje pre vysoke kmitocty skoro skrat su tieto skratovane proti zemi. V dolnej polohe je zase skratovany C2, a cez R2 a C1 sa na vystup dostavaju nizke aj vysoke kmitocty. Takze tymto zapojenim vlastne potlacim vysoke kmitocty a ponecham len nizke? Je moj popis spravny? Tyka sa prveho zapojenia.

Ale u VF korektora nemozem dojst na dake normalne vysvetlenie aleob popis. Mozete niekto pomoct? Vdaka moc.

Napsal: 10 čer 2009, 21:03
od Hill
Poněkud tě opravím: to první je pasivní korektor hloubek, to druhé je pasivní korektor výšek. A oba se používají v nf technice.
Pro vf techniku (regulace náklonu charakteristiky) by jedno nebo druhé zapojení šlo použít také, ale s podstatně menšími hodnotami součástek.

Nakresli si náhradní schémata, to zvládneš, a nech si nasimulovat, co to udělá s kmitočtovým průběhem. Je to jednoduché:
běžec potenciometru nahraď propojkou zkratující příslušný kondenzátor a potenciometr nahraď pevným odporem.
Vzniknou ti od každého typu dvě zapojení pro krajní polohy potenciometrů.

V praxi se tato dvě zapojení používají současně a výstupní signály z běžců se odebírají přes dostatečně velké odpory, aby se vzájemně ovlivňovaly co nejméně.

Napsal: 10 čer 2009, 21:22
od Bernard
Pre ten výškový korektor: urob si výpočet deliča napätia pre dve krajné polohy, teda:
a) v pozdĺžnej vetve C1, v priečnej C2+R
b) v pozdĺžnej vetve C1+R, v priečnej C2.

Potom uvidíš, že pre w veľmi malé sa prenos nemení (odpor R je voči impedanciám kondenzátorov zanedbateľný), naopak pre w veľmi veľké v prípade a) prenos klesá, v prípade b) stúpa až k 1 (kondenzátory majú malú impedanciu voči R).

EDIT: Nevěřil bych, Hille, že jsem to smolil přes 20 minut. :)

Napsal: 11 čer 2009, 19:54
od PabloX
Vdaka za pomoc, dako som to popisal snad mi to pomoze pri mature :)