Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vážení přátelé,
nemáte někdo manuál či nějakou dokumentaci k měřidlu ICOMET od firmy METRA? Nevíte náhodou, jak se liší od můstku RLC 10 od téhož výrobce?
Děkuji za každou informaci.

Od můstku RLC10 se ICOMET liší především v tom, že místo tranzistorového oscilátoru pro generování měřicího tónu používá bzučák (Wagnerovo kladívko), a dále v tom, že galvanometr lze použít jen pro měření odporů stejnosměrným proudem. Na všechny ostatní měřicí metody je nutné použít sluchátko a můstek vyvažovat na ticho.
RLC10 má pro střídavá měření detektor, jehož výstupem se budí galvanometr.

Už bych neměl nervy měřit těmito přístroji , prošly aukrem .

Krásnej bakeliťák, jinak schéma a úprava oscilátorkem namísto toho děsnýho bzučáku je v AR 4/71 str.144. Oskenovanou můžu poslat na mejl.

Jo dělal jsem ještě s germanii a OA , ale nechtěl bych se vracet .

Maho,
ještě doplním, že ta stránka AR 4/71 je tady někde na serveru, tuším od Radixe a manuál RLC10 půjde od bratra Googla. Já se ti to pokoušel poslat, ale ten mejl nějak blbne. Mnoho radosti a nostalgie s bakelitem.

Tuším, že v dílně jsem něco měl, ale nevzpomenu jestli to byl pouze leták nebo i schema. Mrknu na to.

edit: Tak je to pouze návod, bez shema.

....

Nevěděl by někdo k čemu je tam ten otočnej knoflík tg. Zkoušel jsem s tím měřit f kem jestli to chápu si to ,,rozibruju" pak otáčím dokud není ticho? je to ten správný postup. Pokud s ním někdo máte zkušenosti prosím napište jak se stím měří.

Měří se s tím blbě , tedy po zkušenostech dnes . Indikace sluchátkem byl nejlevnější způsob , jak indikovat minimum . Jenže na koncových rozsazích a zvláště u cívek , byly ta minima pofidérní . Proto se zkoušely dělat ty úpravy dle amára . Tehdá nebyla jiná možnost , pro bastlíře , lehce získat měřák indukčností a kondů . Ten poťák slouží ke kompenzaci "neideálnosti" prvku . Zlepšoval poměr minima k základnímu signálu , zlepšilo se tím vyvážení můstku .

S tím aparátem občas měřím, hlavně indukčnost. Mohu říci, že přesnost měření, jak R i C je totožná s dnešními digitály. Na tehdejší dobu a i dnes fascinující.

Nediv se, Metra má dodnes dobré jméno i v zahraničí.
Sice se musely ty přístroje vyrábět z materiálů spíše klasických, takže vzhledová řada vždycky vydržela desetiletí, ale trvanlivost, stabilita i přesnost musela vyhovět jak u bastlíře či v radioklubu, tak ve školních nebo továrních laborkách (pokud se tedy nejednalo o kalibrační pracoviště nebo třeba třídění právě vyrobených součástek, na to byly jinačí přístroje).
V každém případě bych řekl, že poměr přesnosti k ceně nebyl u Icometů, Omeg, Avometů a DUček ve světě překonán. Alespoň u ručkových příručních přístrojů.


Pro gadgeta:
Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill