Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Postavil som si merač : http://www.zewel.tuliscz.com/trapitko.php . Na výstupe cca 620V. Zmeral som pár tranzistorov čo mi ležali doma, ale nameral som zaujímavé hodnoty. Preto sem píšem, mám obavy že je niečo zle.

Takže hodnoty (prierazné napätie C-E)

KD503 : 103-124 V (celkovo merané 4 ks)
KD502 : 117 V
KD501 : 79 V
KD617 : 120 V
KD616 : 90 V
KD607 : 119 V
KUX41N : 102 V
KD605 : 78 V

A teraz tie zaujímavejšie hodnoty :
KD601 : 103 V
2N3055 : (nový s logom E - 135 V, starý TUNGSRAM - 105 V)
MJ15004G : origo ONsemi 352 V, a druhý kus 389 V
KD649T - nad 350V ale neviem či sa darligtony merajú rovnako.

Hodnoty KD501-502,601,605 a MJ15004 sa mi zdajú byť veľmi vysoké ale viem o tom celkom hovno, tak by som bol rád keby sa k tomu niekto znalý veci vyjadril.Vďaka.

Tie hodnoty sú pravdepodobne "správne", ale sú "hraničné". Katalógové údaje sú udávané s potrebnou bezpečnou toleranciou smerom nadol. Pri výrobe určite ťažko nájdeš dve rovnaké polovodiče s rovnakými parametrami. Preto sa po výrobe súčiastky merajú a triedia do kategórií.

Tyto hodnoty jsou naprosto v pořádku.
Např. tranzistor 2N6551 má v katalogu napsáno 60V, průrazné napětí je náhodná veličina s normálním rozdělením ~ N(125V,7.01V) - střední hodnota 125V a směrodatná odchylka 7.01V. Tyto hodnoty musí výrobce zjistit z měření velkého počtu tranzistorů.
Když výrobce připustí, že jeden z 10^20 tranzistorů bude mít průrazné napětí menší, tak mu vyjde že může garantovat právě těch 60V. Pokud by se rozhodl, že jeden tranzistor z milionu bude mít průrazné napětí nevyhovující, tak může u stejného tranzistoru garantovat Uce=92V.

No a u usměrňovacích diod jsou ty rozdíly oproti katalogu i 10x vyšší . Např. z diod KY130/80 není problém vybrat i s průrazným napětím 1400V .

Tak tos měl teda štěstí, my měřili kdysi několik krabic KY130/80 a většinou to bylo 200-300V, máloco šlo výš.

BOBOBO píše:No a u usměrňovacích diod jsou ty rozdíly oproti katalogu i 10x vyšší . Např. z diod KY130/80 není problém vybrat i s průrazným napětím 1400V .

Mozna je to podobna situace jako s vyrobou CPU. Seka se jeden typ a pak se zkousi co zvladne, na jakych frekvencich je jeste stabilni. Podle toho se pak oznaci. Pripadne se deaktivuji vadny casti a mame na svete Celeron, treba. Akorat pochybuju, ze by promerovali kazdou soucastku co zvladne. Nejspis jich delaji jen par typu a pak je znaci podle potreby.

Tesla merala - teda to robil automat - každý polovodič. Triedili sa podľa napätia Uce, podľa bety a ešte podľa neviem akého východzieho parametra /snáď Uesat./. Napr. rada KC 147,148,149 je z jednej výroby, triedené podľa vyššie písaného tolerančného zaradenia. Tie s NAJ parametramy ešte boli značené ako pre vojenské použitie, potom I.akosti, II.akosti a zmetky.

Myslis, ze se to dela i dneska? Treba BC546, 7, 8 A, B, C atd...?
Bylo by to asi logicky, vzhledem k rozptylu parametru, ale nevim.

Neviem, ale podľa mňa to nie je žiaden problém. Kontrola funkčnosti sa robiť musí a ak automat má viac triedičiek a nie iba dobrý/vadný tak sa to dá robiť bez problému. No myslím, že snáď je tu niekto, kto bol bližšie k výrobe a vie viac .....

Třeba Ten, Jehož Jméno Se Zde Nevyslovuje...? Ten se chlubil, že přímo na měřicím pracovišti na té lince v Rožnově dělal, dokonce tvrdil, že změřil X tisíc integráčů...

To sa tie MDA merali rucne?

Mozna suplerou..

Poptám bráchu , ten tam dělal ve vývoji .

Viděl jsem testovací pracoviště na meziprodukty i výstupní v Petřvaldu (MH1ST1, MAA501 a spol, KC810, MAA741). Z jedné strany ženská v tmavobílých rukavicích strkala hotové pouzdra do takových saněk s kontakty, strkalo se to do stroje, který to testoval, na druhé straně z toho druhá tahala vadné, třetí jakost (mimotolerance), koukala po vzhledu (2. jakost - vady cínování pouzder a podobně) a zbytek sypala do zásobníků, které pak šly na balení.

Z Rožnova jsem viděl v roce 1994 kombajn na testování logičáků, bohužel ne v provozu, ale nachystaný na prodej. Tam se vkládaly IC na kolejničku, nebo se sypaly do bubnu, který vibroval a nakládal si je na kolejničku, každý byl osvícen a případně otočen, aby šel ve správném směru, pak po asi 10-20ks zároveň se dostaly na testovací pozice a zřejmě zároveň se testovaly nějakým naprogramovaným algoritmem. Byly u toho tuším dvě obrazovky, bylo to velké asi jako koncertní křídlo a trčely z toho hadice vzduchotechniky. Jestli to bylo provozované zařízení, nebo nepoužitý nákup nevím, možná Franta F. (který tu občas chodí) by o tom všem mohl vědět více.