Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahojte, na nete som narazil na tento článok :
http://trodas.wz.cz/index.php?act=ST&f=16&t=450&s=
V nom dviha kapacitu na vystupe az o 2300uF!!! u dvoch kondikov. Mate s tym skusenosti? Nebyvaju s tym problemy? Preco dvihol iba u tych 2 na vystupe (teraz ma primar nezaujima)
a u toho dalsieho nie?
Dakujem za vase skusenosti a postrehy

Já, když opravuju nějakej spínanej zdroj, tak na výstup klidně dám dvojnásobnou kapacitu oproti původní. Nic tím nepokazíš. Má to menší zvlnění a když dám dva kondíky místo jednoho, tak i menší ESR, míň se namáhají a víc vydrží. Většinou jsou na DPS neosazený pozice jak se někdo snažil ušetřit, to se týká i MB. Tak je tam při výměně rovnou doplním.

Nesmis verit vsemu, co se kde pise, je potreba se ridit zdravym rozumem [pokud nam ho panbuh zachovati racil].
Kde vzal autor tvrzeni
"Celkový návrh PSU nebyl úplně špatný, ovšem jako vstupní kondíky byl použit jen pár 560uF 200V kondíků - to se mi zdá jako podvádění zákazníků. 400W zdroje potřebují alespoň 2x 680uF 200V kondíky na vstupu, pokud ne 2x 820uF 200V"
to opravdu nevim, necht to zduvodni, ale podle me je to nesmysl.
A pokud je mi znamo, pro vetve 3,3V a 5V se bezne pouzivaji 2G2 [nebo 2x 2G2] a je to OK.
Kdyz tam chce nekdo vice, at tam da.

Ten clovek je znamy "odbornik", uz dostal niekde aj ban.

No, on to zas takový nesmysl není.
Neumím to teď narychlo (možná ani později napomalo) spočítat u polomostu, ale s uvedenou kapacitou bude zvlnění za usměrňovačem několik desítek voltů (při odběru 400W).
V tom případě se může stát, že bude výstupní napětí zdroje zvlněné v rytmu 100Hz, stejně jako u klasických 50Hz zdrojů. Spínací tranzistory nebudou mít z čeho stabilizovat, i když budou otevřeny k zadnímu dorazu.

Videl som na primarnej strane aj 2x1000uF - myslim, ze v zdroji 400W Macron Power.

V tom případě se může stát, že bude výstupní napětí zdroje zvlněné v rytmu 100Hz, stejně jako u klasických 50Hz zdrojů. Spínací tranzistory nebudou mít z čeho stabilizovat, i když budou otevřeny k zadnímu dorazu.

Ak uvážime, že spínané zdroje dokážu pracovať so vstupným napätím 90 - 270 V (ak sú vhodne navrhnuté), tak zvlnenie desiatky voltov nemôže byť badateľné, ak teda už nejdem prinízko so vstupným napätím. Dokonca som kdesi videl, že podľa zvlnenia na vstupnom konde zdroj vyhodnocoval prúd primárom, nebol tam snímací odpor. V takom prípade by som na hodnotu vstupného kondu nesiahal. Š.

Je to možné.
Je fakt, že mám jakéstakés zkušenostmi jen s tím, co jsem kdysi vykuchal a tak si umím představit pouze klasický AT/ATX zdroj bez PFC.
A ten určitě nebyl navržen na plynule proměnné napětí od 90V do 270V, i když by to jistě šlo. Jen by byl dražší.
Byly BUĎ na 90-135V NEBO na 180-265V (přepínalo se to ručně nebo semtam i automaticky). Takže určitě nezvládá tak obrovské spojité rozpětí (90-270V) a tudíž si myslím, že i zvlnění na vyhlazovacím kondu má své meze. Zvláště, když dnešní výrobci šidí na kvalitě a nadsazují papírové parametry zdrojů(i elytů). Takže při podpětí v síti a velkém odběru může nastat to co jsem uváděl v předchozím příspěvku. Navíc se více hřejí tranzistory (vedou déle) a zdroj (už tak poddimenzovaný) odejde ještě dřív, než kdyby byly elyty větší.

Dnešní zdroje s aktivním PFC se možná chovají trochu jinak, ale stejně se nemůžu zbavit dojmu, že pokud bude kapacita malá, ani PFC nepřekoná určité fyzikální limity.

Teď si vzpomínám, že kuchané zdroje měly při minimální zátěži dobu sepnutí tranzistorů asi polovinu z maximální doby Tp. Takže by mohly zpracovat cca poloviční vstupní napětí a stále by ještě dokázaly stabilizovat. Jenže i s tím výrobce počítá při návrhu vyhlazovací kapacity (a pak ji ještě zmenší dle své solidnosti, šetříc náklady). Kromě toho, při nižším napájecím napětí a konstantním výkonu roste odebíraný proud a tudíž zvlnění roste.

Asi bych měl udělat nějaké měření, abych podpořil své domněnky, ale nechce se mi, tak se raději držím své myšlenky jak hovno košile .