Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Měl by někdo náladu mi vysvětlit jak v tomto zdroji funguje regulace výstupního napětí ? Není přece podmínkou pro otevření NPN tranzistoru kladnější báze než emitor ? Jak se mohou v tomto zapojení otevřít ?

A tady snad není kladnější báze? Máš toho jen půlku. Jak z toho chceš vyčíst jak funguje regulace napětí, když část regulační smyčky chybí?

Zdárec,
mrkni, kde je GND, na funkci T1 (+R2,R3,R4,C23) a k čemu je ještě jeho kolektor připojen.

Báze tranzistorů T2 až T7 jsou napájeny z proudového zdroje T1. Ten je napájen z +5V. Napětí na bázích může být max. asi +2,5V, což je kladné proti emitorům T2-T7. Takže se otvírají.

EDIT: Uvedený zdroj funguje výborně. Má ale jednu dost nebezpečnou vlastnost, a sice že po vypnutí síťového vypínače vyletí napětí na výstupu zdroje na chvilku na maximum , i když bylo nastaveno třeba jen 5V.

PavelFF píše:EDIT: Uvedený zdroj funguje výborně. Má ale jednu dost nebezpečnou vlastnost, a sice že po vypnutí síťového vypínače vyletí napětí na výstupu zdroje na chvilku na maximum , i když bylo nastaveno třeba jen 5V.

Díky za dost důležitou poznámku.

Jen bych se chtěl zeptat ohledně hlavních vinutí trafa (2x16V), nevadil by napěťový rozdíl mezi nimi cca do 0,5V? A jaké by to eventuelně mohlo dělat "brejkule" při sepnutí relé (Re1) do polohy paralelního spojení a v plné zátěži? Díky moc za info

Edit:
Osobně se domnívám, že ty dva usm. můstky (použité ale 35, či 50A) by to snad v poho vydržely, taktéž pro kondenzátory C20,21 (uvedené 22mF/25V) by to neměl být problém při vyrovnání, ale co ty kontakty Re1? Sice jsou "ošetřeny" RC (R7, C22) článkem, ale .... jsou vůbec moje domněnky správné? Dík za info

radekrd píše:A tady snad není kladnější báze? Máš toho jen půlku. Jak z toho chceš vyčíst jak funguje regulace napětí, když část regulační smyčky chybí?

Dal bych to sem celé, kdyby mi to hosting povolil. Spoléhal jsem na to, že tento zdroj je hodně známý a tak jeho schema budou mít ostatní doma. Takže obrázek je spíš jen na připomenutí.
Pokud je tedy řešena regulace tímto způsobem čím je potom omezeno max. vstupní napětí ? tedy i max. regulovatelné napětí ?

Ten zdroj tu už proběhl, viz. odkaz.
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=18496&highlight=elv

Max. vstupní napětí je dáno transformátorem - 2x vinutí 16V/13,5A. Max. výstupní napětí zdroje se nastavuje trimrem R46. IC5-B vyhodnocuje nastav. napětí (pin 5) vůči výstupnímu (pin 6) a dle potřeby reguluje výk. trandíky T2-T7 přes diodu D19.

PavelFF píše:Má ale jednu dost nebezpečnou vlastnost, a sice že po vypnutí síťového vypínače vyletí napětí na výstupu zdroje na chvilku na maximum , i když bylo nastaveno třeba jen 5V.

To je výborná "vlastnost" - autora takovéhoto paskvilu patří zastřelit pistolovou pájkou.

gepard píše:Max. vstupní napětí je dáno transformátorem - 2x vinutí 16V/13,5A. Max. výstupní napětí zdroje se nastavuje trimrem R46. IC5-B vyhodnocuje nastav. napětí (pin 5) vůči výstupnímu (pin 6) a dle potřeby reguluje výk. trandíky T2-T7 přes diodu D19.

jsem to špatně podal. Chtěl jsem se zeptat na to čím je omezena velikosti vstupního napětí. Např. co mi brání zdělat z toho zdroj 50V s dvěma vinutími po 24V ?

Nebrání ti nic.

Pokud zachováš všechny ostatní odpory, pak výstupní napětí je přímo úměrné hodnotě R68. Čím větší odpor, tím větší max. napětí zdroje (pochopitelně pokud to dá trafo).

R52 a R68 tvoří dělič napětí. Uprostřed děliče MUSÍ BÝT nula voltů vůči svorce označené GND. O to se stará regulátor IC5 (možná to není regulátor, možná je to chybový zesilovač nebo tak něco, už jsem z té ženské paranoidní).

Takže konkrétní příklad: Nechť R52 = 5k, R68=100k. R53 je odpojen, R46 je zkratován.
Na horní konec R52 přivedu z jezdce R47 napětí +5V proti GND. Teče jím tedy proud 1mA. Protože odporem R68, 100k teče stejný proud 1mA(jinam nemá kudy) , vznikne na něm úbytek 100V. Spodní konec R68 je mínusová svorka zdroje, horní konec R68 je plusová svorka (taky GND) , takže zdroj dává 100V.

Funguje to klidně i pro 300V na výstupu, jen se musejí přizpůsobit součástky.