Tesla Color 110ST-II dálkové ovládání měla a mám ji. Po 19 letech jsem měnil obrazovku Videocolor za Reton, jen sběratelsky už není příliš cenná - uvnitř je místo jasového zpožďovacího vedení obvod CTI s odlaďovačem barvonosné a korekcí skupinového zpoždění (to jsem sehnal rychleji), vstup scart pro CVBS bez zvuku, zato s nuceným přepínáním zvenčí jsem vestavěl, když bylo TVP necelých 15 let (pak to šlo do Amára a ještě pozdeji sem
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... le&sid=174 ).
Zrovna tak mám kazeťák SP210 překopaný na stereofonní deck s Dolby B a optickým snímáním otáček pro stabilizaci (vlastně jsem si na něm také zkoušel také toto
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... le&sid=199 ).
Z jedné B42 mám použitou jen skříňku, mechaniku (a ještě ne celou, setrvačník s ložiskem je z B43, abych z nej dostal devatenáctku rychlost), uvnitř jsou samo domo střeva stereofonního decku, který jsem si pracovně nazval B426 a už mu to zůstalo...
No a pak by tu byly z Tesly a Unitry neupravované Sonet Duo (1959), Sonet B3 (1963), B41, B42, B101, B700, ZK246, MK235, Finezja M551, K10, zesilovač PW8010, tuner Mercury SP (1979), taky Riga110 (1976), Elektronika C431D s vestavěným PALem s TDA4510, takže to už jsme zase u neorigoš předělávek...
Krásné na těchto přístrojích je to, jak se šetřilo drahými a nedostatkovými součástkami: zapojení jsou jednoduchá, nic zbytečného (absence kurvítek?).
No, police toho jsou plné, je to v chodivém stavu (někdy po tak dlouhém stání nevydrží nějaký ten řemínek rozběh, ale to bývá tak všechno), ale na muzeum bych si s tím ještě ani zdaleka netroufal. Leda muzeum elektrolytických kondenzátorů: většina jich je pořád původních a pořád to s nimi funguje.
Buď tedy současné elektrolyty skutečně stojí za dvě věci, nebo se dnešní zapojení dělají tak zbytečně složitá, že jsou choulostivější právě na kvalitu blokování a filtrace...
A teď mne omluvte, zase nám zahrnuli auta, tak jdeme lopatovat...
16:00 - už můžu zase pokračovat - zrovna podruhé dnes dorazil pluh od Technických (a potřetí tuto zimu), ale uvízl za rohem a nějak mu to nejede. Tak už dnes snad nebude potřeba znovu prokopávat průjezd...
proel64 píše:...Ludia boli chytri,dokazali by spravit velke veci ale-suciastkova zakladna bola takmer nulova.Suciastky boli vyrabane s obrovskymi toleranciami,ci pasivne alebo aktivne.......videl som na vlastne oci prototypy pristrojov konkurencieschopnych vzhladovo a parametrami prevysujucich pristroje zapadnych soudruhu, ktore sa nikdy do seriovej vyroby nedostali. Ono prototyp isiel do Prahy na schvalenie. Samozrejme to posudzovalo nejake politbyro, co nemalo o tom ani sajnu...
Doplním: lidé se naučili ty nedostatkové součástky vyrábět.
A schvalování? Kdyby jen politbyro - cenový úřad musel schválit SMC, tedy státní maloobchodní cenu. A tam někdo chytrý řekl třeba, že "dálkové ovládání a digitální počítadlo u kazetového magnetofonu je zbytečnost, která ho zbytečně prodraží, takže to nikdo nekoupí" - přitom výrobní cena vyšla nižší, než u minulého modelu (šlo o deck řady SM).
Nebo nějaký ten rok předtím, po pokusu o vysvětlení, co je to deck pro ty, kdo už stereozesilovač mají, a jaké jsou výhody devatenáctky rychlosti, "celý svět dělá s velkými cívkami, tak další model na patnáctky cívky při takové spotřebě pásku a ještě bez aspoň 2x10W zesilovače se bude špatně prodávat, v Přelouči už dělají bé pětku na velké cívky a ta má všechno, co náš zákazník potřebuje..." - a stopnul výrobu třírychlostního tapedecku ve třídě hifi na nejstabilnějším šasi, které Tesla do magnetofonů kdy použila a výroba komponent už byla dobře zavedená a tedy už i levnější, mouchy vychytané (řada B4). A to zřejmě jen z trucu: někdo si dovolil jeho monolog přerušit s poznámkou, že, když už větší cívky, tak rovnou 27cm, protože ve světě je to jediný rozměr, který má ještě šanci existovat vedle kazety, mimoto pásky na cívkách větších, než 15cm, jsou u nás k mání stejně jen za bony v Tuzexu. Kovaný soudruh se zatvrdil a levný hifi tape-deck sahající po nejvyšší třídě smetl se stolu.
Sice mechanika B4 měla jisté nevýhody, třeba slabý motor vyžadující pravidelné čištění a mazání, aby udržel rychlost, málo místa pro větší cívky, které by ten motorek stěží dokázal převinout, a těsno pro výkonnější zdroj, ten původní však stejně v tape-decku nebyl plně využitý.
Nakonec po dlouhé době "betaverzí" řady B5 a B100, které sice byly na 18cm cívky, ale jen se sundaným krytem, a po celkem slušném, i když, zkraje, jako obvykle, dost poruchovém pokusu s B70 a B90, prošel B73 - ve světě zastaralý a v řadě zemí by byl právě kvůli malým (18cm) cívkám těžko prodejný, u nás však absolutní špička, kterou už modernější přístroje řady B113, ani novější řada CM, nepřekonaly. A taky už se nevyvážely do zemí, kde byly kdysi Sonety, B3 a řada B4 oblíbené.
Zkrátka hlavně díky takovým ignorantům s mocným razítkem se u nás začaly vyrábět magnetofony na 18cm cívky v době, kdy svět převálcovala kazeta a cívkový magnetofon se stal pomůckou poloprofíků a profíků (a ještě dost často jen fetišem těch, komu to na nic nebylo, jen na vystavování, že na to mají), ovšem s aspoň poloprofi (27cm) formátem cívek. Podobně to probíhalo i s jinými výrobky spotřební elektroniky.
Ale máš pravdu, u všeho se zkoumalo, jestli by to nemohlo ani po úpravě sloužit k ideologické diverzi nebo špionáži...
A design? Pár přístrojů mělo skutečně světový, oni naši designéři měli ve světě dobré jméno. Ale dělali si ho u této techniky jen na veletrzích, kde se vystavovaly dosud nevyráběné prototypy, tam jedině mohli návštěvníci design ohodnotit. Než se to dostalo na pulty, ušetřilo se tady něco, tam se něco přímo vynechalo a mimoto už se za ty roky světové trendy otočily k jiným tvarům. Myslím, že s tím, zda to bude krásnější, než sovětský přístroj, to nemělo co dělat. Jejich design byl totiž vždycky jiný, náš se snažil o západní styl vyrobený východní technologií, oni jen nedostatečně využívali západní technologie k vytváření východních dezénů.
[i]Už toho nechám: s každou větou vyvstává mrak dalších postřehů z časů, které už nevrátíme, a nenaděláme nic, nanejvýše můžeme koukat, aby se doba mocných blbů nevrátila. Jenže, jak na to? Mám totiž pořád takový divný pocit, že ta doba neskončila, že trvá, dokonce i mnohé ksichty jsou stále stejné, jen funkce se jmenují jinak...
