Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

prosím ,je možný ,že by tohle fungovalo?
Může někdo když tak napsat stručně jak to pracuje?
Děkuju

podoba sa to na zosilovac, ale ak to aj rozchodis necakaj velke vykony, vhodne tak na sluchadla.
Radsej by som pouzil nejaky IO.

Co to zkusit v nějakém simulátoru - snad se na tak jednoduchá zapojení dá stáhnout free verze (Electronics Workbench, Multisim?).

Z tohoto se dá do 4 ohmů asi 2W sinus dostat (kdysi jsme toto zapojení stavěli s koncovými tranzistory GC510K/520K, AC187K/188K, GD607/617. Na předpětí bází stačila jedna dioda.
Tohle s křemíky hraje taky, teplotní stabilita pracovního bodu se u nich udržuje o něco snadněji, než u germánia - přesto nezapomeň pouzdra diod teplotně svázat s chladičem koncových tranzistorů.
Ovšem hloubky neprojdou přes tak malou kapacitu na výstupu (konečně - je to zesilovač navržený pro zátěž sluchátkem 16 ohmů nebo víc).
Sice hodně srovná záporná zpětná vazba "vytažená" až z výstupu, ovšem za cenu velkého zkreslení v basech.
Dej tam místo 200uF kondík aspoň 470uF pro osmiohmový reproduktor a 1mF pro čtyřohmový.
A, protože proudové zesílení koncového páru není zrovna z nejvyšších, bude potřeba koncové tranzistory budit větším proudem: odpor 6k2 zmenši asi tak na 1k5 a trimr na nastavení klidového proudu použij o hodnotě 680 ohmů.

Jako T1 je lepší tranzistor s velkým zesílením, například BC239.

Prostě je to takový zesilovač k walkmanu, žádný zázrak, ale hraje slušně a dá se na něm vyzkoumat, jak většina zesilovačů ve třídě B až AB funguje.

je to úloha kluka ze školy.Dostaly součástky,toto schéma a cuprextit.Udělal tišťák a osadil ho.Jenže on je to zeslabovač.Výstup je slabší než vstup a já netuším proč.Dle schématu je to osazeno a zapojeno dobře.Několikrát jsme to kontroloval i jeho spolužáci a nechodí to nikoumu.Jsou to studenti informatiky ,tak nemaj moc šajnu

studenti informatiky se učí tohle???

přesně tak.Dělali blikač s hradlama a teď tohle.Prý můžou změnit školy osnovy až o 20% a tak z nich mají bejt i elektrotechnici
Bohužel je to nebaví a jsou zklamaní

něco podobného má teď kámoš na elektrotechnice taky na oboru informatiky. Jako "jednoduší" věci jako principy základních obvodů by bylo OK, ale tohle?!? Já jsem na na oboru v třeťáku zaměřenější spíš na tu elektroniku a u poloviny součástek z toho schématu nechápu vůbec jejich funkci

EDIT: Zkusil jsem to odsimulovat v jednoduchém simulátoru a naprázdno to po seřízení funguje. Jen při připojení 6 Ohmového zkratu to dělá prd, ale to je spíš problém toho simulátoru

já jsem hodně v začátcích a po pročítání a prohlížení schémat na netu i v knížkách mi taky některý věci nejdou do palice.Musím mu pomoc ,sám hledá a čte a já se alespoň přiučím

Je to komplementární "bootstrap" zapojení, popsané třeba tu: http://a4.webzdarma.cz/otazky_doc/03b%2 ... vace%20(MB).doc

Bernard- no moc popsané teda není. Jenom vlasnosti

a este syu v scheme chyby

Je to asi tahák do školy, na schématu je i chyba, báze T1 je bez předpětí, chybí puntík. Ale je to to první, co Google nabídne na "komplementární bootstrap zesilovač", následuje dalších 20 odkazů.

Zesílení je závislé na vnitřním odporu zdroje signálu, protože je v sérii s obvodem zpětné vazby.
Místo odporu 1k2 v děliči báze T1 dej 1k0 a odpor 3k9 nahraď asi tak 6k8, tím zvýšíš zisk asi na 21dB.

Hill píše:Zesílení je závislé na vnitřním odporu zdroje signálu, protože je v sérii s obvodem zpětné vazby.
Místo odporu 1k2 v děliči báze T1 dej 1k0 a odpor 3k9 nahraď asi tak 6k8, tím zvýšíš zisk asi na 21dB.

jo ,to by bylo dobrý ,ale mám daný součástky a s tím to musí chodit.Místo aby to zesilovalo ,tak na výstupu mám signál slabší.Kluk to měl na osciloskopu a já to hledal sledovačem signálu a s multivibrátorem.