Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím

mám postavený mosfetový koncový stupeň s parametry 130W/4Ohm, vstupní citlivost 1 Veff, vstupní impedance 45 kohmů. Rychlost přeběhu 60V/uS. V zesilovači bych chtěl mít ještě předzesilovač. (Předzesilovač půjde vypínačem přemostit) Jaká konstrukce bybyla nejvhodnější? Chtěl bych něco funkčního, ověřeného. Hrabal jsem se doma v součástkách, mám tranzistory MAT02. Měl jsem provizorně postavený předzesilovač, ale je to taková zbastlená konstrukce viz. pricipielně příloha, ten úplně vlevo dole. Nebráním se v předzesilovači tranzistorům - konec mám tranzistorový, chtěl bych tedy něco kvalitnějšího.

Do zesilovače budu připojovat běžné komponnety např. CD přehrávač.

Poraďte prosím. Stačí ověřené schéma, desku si vyrobím.

Honza

Možno niečo s LM 1036N

http://tomas.motaj.sk/modules.php?name= ... cle&sid=17
http://svetelektro.com/clanky/koncovy-s ... n-170.html

No konkrétně tomuto obvodu bych se rád vyhnul... Zkouším simulaci Williamsona_tt, který je tady také uveden - je tranzistorový, ale nějak mi ta hodnota 100k pro potenciometr hloubek nesedí... Při 50% nastavení potenciometrů, je tam strmé oříznutí hloubek.

Tak to je někde něco špatně - nezadals do simulace chybně hodnotu některého vazebního kondenzátoru?
Pravda, kdysi po proměření toho původního Williamsona jsem zjistil, že se body zlomu charakteristik ve středech zbytečně daleko překrývají, a poněkud upravil hodnoty, ale vyšlo to takto
(zesílení ve středech 14dB, zdvih v hloubkách ±14dB a ve výškách ±8dB naprosto postačuje, většinou mám stejně poťáky ve střední poloze)

Hill píše:Tak to je někde něco špatně - nezadals do simulace chybně hodnotu některého vazebního kondenzátoru?

...Děkuji, zkusím nasimulovat a vyzkouším na nepájivém poli. Lze pro realizaci použít tranzisotry MAT02 (mám dva kousky) nebo to je zbytečný luxus?

EDIT: Předpokládám všechny kondenzátory pokud možno svitkové a s vyšší kapacitou použít tantalové?

No, jestli pro ta dvojčata nemáš lepší využití jejich vlastností (měřicí nebo logaritmický zesilovač, proudové zrcadlo a podobně), dej je tam. Tím nic nezkazíš.
Pokud jde o kondíky: do korekcí používám svitky s malou indukčností, nejčastěji styroflex nebo polyester, protože už z prodejny mívají malý rozptyl hodnot: není jich potřeba moc na to, aby se vybraly do čtveřice. A mají daleko menší teplotní závislost, než keramické přijatelných rozměrů.
V elektrolytech (mají ve schématu označenou polaritu) také používám tantalové kapky raději, pochopitelně tam, kde vystačím s dostupným rozsahem kapacit a provozních napětí. V tomto zapojení se ale pracuje s rozkmitem napětí do nějakých 6V, zpravidla podstatně méně, takže klidně můžeš použít obyčejné hliníkové, rozdíl není slyšitelný ani měřitelný.
Z odporů doporučuji do obou kolektorů i do báze T1 kousky s kovovou vrstvou, jinak je to celkem jedno.

Díky. Takže napárovat kondenzátory, odpory je také nutné párovat?

Když je vybereš na rozptyl do nějakých 3%, bude to lepší, než dobré. V toleranci 5% už to může být někdy moc, protože povolené odchylky se nejen navzájem nevyruší, ale naopak se téměř vždy posčítají v tom nejškodlivějším smyslu (tolik Murphy).

Totiž: kvůli vyrovnanému průběhu uprostřed dráhy poteciometrů se párují součástky zapojené na koncích jeho dráhy, kvůli souběhu kanálů se párují součástky na stejných pozicích v obou kanálech, pokud se účastní korekce - v tomto případě se to týká i obou odporů v emitoru T1 a T101 (to jako druhý kanál).
Tandemové potenciometry samozřejmě použij se zaručeným souběhem, doporučuji TP289 lineární: http://www.es-ostrava.cz/pdf/katalog_cz ... _289NN.pdf .

A necituj pořád naposledy předcházející příspěvek, u něj to nemá smysl. Kdo to má pořád mazat?
Na odpověď je tady nahoře i dole tlačítko (<--toto je jen obrázek, fungují ta nad a pod okénkem).

OK díky za odkaz. Ještě jsem koukal, že prý mohou být problémy s brumem na potenciometrech? Stačí spojit kovový kryt potenciometru se zemí nebo to bude potřebovat víc?

Stačí ukostřit kryty. Když je přišroubuješ do plechového panelu, ukostříš kryt jednoho poťáku a máš vystaráno.
Hlavně přitom koukej, abys nespojoval s kostrou na více místech, zemní smyčky dokážou psí kusy.

Takže zkusil jsem znovu simulovat - nové schéma a výsledky jsou pořád divné... Nemohu přijít proč..... V příloze je průběh od 20Hz do 20kHz.

1. bod 20Hz -14.9dB
2. bod 106Hz -7.7dB
3. bod 485Hz -4dB
4...2.2kHz -3.4dB

Edit: teď tam je 50k potenciometr (omylem), ale když tam dám 10k dle schématu, tak to ještě udělá trochu hrb

Tak jsem nakonec zvolil variantu a gyrátorem - syntetický induktor. Dle simulace dosahuje skvělých výsledků. Prostě bez indukčnosti to nejde. Inspiroval jsem se jedním schématem co je uveden výše a na stránkách p. Belzy.

Korekce fungují tak jak mají.

halen píše:...nové schéma a výsledky jsou pořád divné...

A není to tím, že máš na regulaci basů použitý logaritmický potenciometr (Key=A)?

Hmm to bude asi tím. Nemám bohužel možnost zařadit logaritmický potenciometr, tak jsem použil lineární.... To moje schéma je už brané s lineárními potenciometry, takže proto funguje dle simulace lépe.

Přece v simulaci máš potenciometr basů logaritmický a potenciometr výšek lineární, takže to musí jít (KEY A nebo KEY B).
V korektoru má smysl použít oba lineární.