Stránka 1 z 1

Třífázový motor s kotovou nakrátko-proud samotného statoru.

Napsal: 09 čer 2010, 22:42
od Brozicek
Motor čerpadla filtrace bazénu (je to třifázový motor s kondenzátorem napájený z jednofázové sítě 230 V) se po zimě zalil vodou a špatný izolační stav (svod na kostru) způsobil vypínání proudového chrániče.

Po rozebrání a vysušení jsem připojil do sítě jen stator s vyjmutým rotorem abych si zkusil, zda je svod na kostru odstraněn (neměl jsem k dispozici megmet). Očekával jsem, že se samotný rotor bude chovat jako trafo naprázdno, tj. že bude mít malý klidový odběr. Překvapilo mne však, že se vinutí statoru při tom během asi 10 sec zahřálo na vysokou teplotu, že jsem musel stator ihned odpojit ze zásuvky. Ochranný jistič při tomto pokusu již nevypínal, takže vysušení snížilo svod minimálně pod citlivost chrániče.

Po zpětném smontování celého motoru již motor normálně běží a má při zatížení čerpadlem po 1/2 hodině chodu běžnou provozní teplotu. Takže závitový zkrat by ve vinutí neměl být.

Proč tedy samotný stator bez rotoru bere tak vysoký proud, nějak mi to v hlavě nezapaluje. Dokáže někdo jednoduše vysvětlit to, že rotující kotva nakrátko vlastně snižuje klidový proud statoru? Než jsem provedl tuto praktickou zkoušku, asi bych se "do krve" pohádal, že samotný stator bez rotoru se bude chovat jako trafo naprázdno, tj. že bude mít minimální odběr proudu a tím také minimální oteplení.

Dík za názory a vysvětlující teorii.

Napsal: 09 čer 2010, 22:48
od Andrea
Vyndáním rotoru uděláš "velkou díru" do mag. obvodu statoru, jehož součástí je i rotor. Je to jako když EI trafu sebereš to Ičko, spadne indukčnost a proud vyletí nahoru.

Napsal: 09 čer 2010, 22:56
od Brozicek
Andrea píše:Vyndáním rotoru uděláš "velkou díru" do mag. obvodu statoru, jehož součástí je i rotor. Je to jako když EI trafu sebereš to Ičko, spadne indukčnost a proud vyletí nahoru.


Andreo díky, jsi hlava. Je to logické, srozumitelné a jednoduché vysvětlení.

Napsal: 09 čer 2010, 23:47
od EKKAR
Brozicek píše:
Andrea píše:Vyndáním rotoru uděláš "velkou díru" do mag. obvodu statoru, jehož součástí je i rotor. Je to jako když EI trafu sebereš to Ičko, spadne indukčnost a proud vyletí nahoru.


Andreo díky, jsi hlava. Je to logické, srozumitelné a jednoduché vysvětlení.

Dá se na to přijít i jinou úvahou - když se přesytí jakýkoliv magnetický obvod, jeho indukčnost poklesne - je to známá věc hlavně u filtračních indukčností, které se musejí navrhovat na značně vyšší proud, než jaký jimi za provozu teče, aby se právě nepřesycovaly. Zdánlivý střídavý odpor přesycené indukčnosti klesne na zlomek původní hodnoty a taková tlumivka pak nefiltruje - neklade vf střídavým rušivým signálům potřebný odpor. Naprosto stejný efekt docílíš i tím, že zmenšíš průřez jádra té cívky - zbytek průřezu je namáhán původním magnetickým tokem a zákonitě se přesytí. Vyjmutím rotoru z motoru uděláš to samé - zmenšíš aktivní průřez jádra vinutí - zbytek jevu objasňuje myšlenka vyslovená Andreou.

Napsal: 10 čer 2010, 09:52
od Andrea
EKKAR píše:Dá se na to přijít i jinou úvahou - když se přesytí jakýkoliv magnetický obvod, jeho indukčnost poklesne - je to známá věc hlavně u filtračních indukčností, které se musejí navrhovat na značně vyšší proud, než jaký jimi za provozu teče, aby se právě nepřesycovaly. Zdánlivý střídavý odpor přesycené indukčnosti klesne na zlomek původní hodnoty a taková tlumivka pak nefiltruje - neklade vf střídavým rušivým signálům potřebný odpor. Naprosto stejný efekt docílíš i tím, že zmenšíš průřez jádra té cívky - zbytek průřezu je namáhán původním magnetickým tokem a zákonitě se přesytí. Vyjmutím rotoru z motoru uděláš to samé - zmenšíš aktivní průřez jádra vinutí - zbytek jevu objasňuje myšlenka vyslovená Andreou.

Ale prdlačky, nezmenšíš průřez jádra, copak je stator navinutej na rotoru? Neni, takže průřez jádra statorových cívek nezmenšíš, zůstane stejný, jen ubereš kus mg. obvodu a tím zvětšíš vzduchovou mezeru - zvětší se magnetický odpor, klesne indukčnost a naopak se zvětší max. možné H, které v tom mg. obvodu může být. Proč se asi v trafech dělá mezera :roll:

Napsal: 27 čer 2010, 00:12
od FERYACT
Andreo já zírám jak špatné čteš.EKKAR napsal větu která měla končit
asi slovem železo a spletl se a střelil vinutí.Z kontextu je jasné že o vinutí
nešlo.A ty hned píšeš nesmysly o vinutí statoru provedeném na rotoru.
Kdybys napsala, že se předřečník asi spletl, nemusela ses zesměšňovat.
Půl hodiny správně píšeš o tom, že vzduchová mezera způsobuje velké H.
A svůj příspěvek zakončíš dotazem: Proč se v trafech dělá mezera?
Mezery u transformátorů dělají jen hlupáci.Moudří však jen tam
kde je stejnosměrná magnetisace optimální mezeru dělají.

Napsal: 27 čer 2010, 07:57
od Andrea
No ty jseš taky dobře mimo. Ekkar psal o zmenšování průřezu jádra, skoro se mi nechce věřit, že nevíš, co je to jádro u magnetického obvodu. Já jsem namítla, že průřez jádra se nezmenšil, protože stator není navinutý na rotoru. Tazatel totiž odstranil rotor a se statorem nic nedělal, tak se těžko mohl změnit průřez jádra statorových cívek. Pokud ale nevíš, co to je jádro, tak pak je jasné, že jsi moji reakci nepochopil.
A mezera v jádru se dělá tehdy, když chceme, aby mag. obvod snesl bez přesycení větší H, tj. větší proud, což jse v rozporu s Ekkarovým tvrzením, že se ten stator bez rotoru snáze přesytí.

Napsal: 27 čer 2010, 18:31
od marli
Ono by se to asi taky nechalo vysvětlit tím, že v as. motoru bez rotoru není nic, v čem by se mohlo indukovat napětí a téct proud- tak jako v rotoru- a není tam tedy žádné tzv. protinapětí- to znamená že teče maximální proud..

Jsem spíš slaboproudař, jestli se mýlím ať mě zkušenější opraví..

Napsal: 28 čer 2010, 00:15
od PavelFF
Andrea má samozřejmě pravdu s vysvětlením jevu, o tom nemohou být pochyby. EKKAR se "nepřeřekl" ve slově, ale v celé úvaze.

Ale ví někdo, jak by asi vypadal motor který má " stator navinutej na rotoru "? :)