Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

prosím vás poradte mi jak mám provést zemnič?Jímač mám na stožáru (kde jsou antény).Svod pujde po křidlicích.(5cm nad - počítáno tak že křidlice jsou nehořlavá krytina.)

odpor zemniče nemá přesáhnout za normálních půdních podmínek 15ohmu.

šlo by to vyřesit 25m zemnící pásky.Je jěště jíná varianta jak uzemnění provést?

Provedl jsem to skrytym vedenim.Použita trubka P29.krabice se svorkou je 0,6m nad terénem.

a ještě se chci zaptat.sestra má pokoj s plechovou střechou.mám ji spojit s tím potom vytvořený zemničem, nebo nemusím?kvuli tomu statickému náboji který by mohl vzniknout

Na to je jediná odpověď: nech si změřit měrný odpor půdy.
Už jsem se setkal se zemničem pod 10 ohmů, který sestával ze 2 pásových zemničů po asi 8m do V, mezi paprsky úhel zhruba 90°, taky se zemničem, který měl pod 4 ohmy (pásek FeZn 30x4 dlouhý asi 25m uložený půl metru pod kanalizační přípojkou, t.j. v hloubce 1,8 až 2,5m), ale také se zemničem skládajícím se z tří takových pásků po 20m v hloubce 1m, jehož zemní odpor byl po týdenním dešti 18 ohmů a níže už ho dostat nešlo. Tak se o nějaký rok později spojil se základovým zemničem sklípku vybudovaného hned vedle. Zalitý v betonu, spojený s armaturou, dostal se na asi 7,5 ohmu.
Tím chci říci, že je pořád výhodnější základový zemnič a ještě lepší, pokud je v okolí zemničů víc, je pokud možno spojit.
Mimochodem - u antén se doporučuje oddálený jímač, což mi koliduje s požadavkem jiných předpisů na provozní přizemnění antén.
Zkus najít další informace tady: http://www.kniska.eu/

Sice neznám ty dnešní normy ale my jsme měli obkopanej barák cca do 1m do hloubky a ve výkopu zemnicí pásek kolem celeho baráku a k to mu připojené jednotlivé jímače.
Plechovou střechu určitě spojit.Vedení nikdy nesmí jít jakoby dokopce.Vždy musí směřovat směrem dolu ve směru proudu.

Vodivost zemniče se dá zlepšit aplikací bentonitu. Ovšem sám jsem to nezkoušel.
http://www.nakupzdomu.cz/bentonit-p-13241.html

Přece zemnič od hromosvodu se dělá zaraženou tyčí ne? Natahováním pásku se zemní rozvaděče a elektrické zařízení. Ale stejně při úderu bleskem nejvíce utrpí domy s předpisovým uzeměním a pospojováním. Nějak ty blesky přitahují.

Zemnič je zemnič a o jeho provedení, tj., zda se dělá zaraženou tyčí (nebo několika) či páskem, prstencová, či mřížová soustava, nebo základový zemnič zalitý v betonu, rozhodují především vlastnosti okolní půdy. Často bývá totiž společný pro přizemnění ochranného vodiče sítě i pro hromosvod. Jsou-li zemnicí soustavy v blízkosti, spojují se ve všech případech.
Použije se takové řešení, které v daných podmínkách zajistí co nejnižší zemní přechodový odpor (tedy teoreticky; u typových projektů se zpravidla použije jedna osvědčená verze uzemnění a je to).

Pro uzemnění hromosvodu je důležité to, aby svody vedly s pokud možno co nejméně ohyby, tedy je nutné zemniče vyvést v místech, která ke splnění této podmínky budou nejlepší. O dalších podmínkách (kolik svodů se střechy, jak je to s pomocnými jímači, připojením blízkých vodivých předmětů, umístěním v chráněném prostoru atd.) rozhoduje ještě řada dalších parametrů, například i pravděpodobnost zásahu blesku a posouzení rizik.

A bentonit? Ano, právě tam, kde nelze dostat zemní přechodový odpor na požadovanou velikost, může hodně pomoci.
Naopak - špatným nasvorkováním a špatnou protikorozní ochranou lze zavinit úplné odpojení zemniče, aniž by se to člověk včas dověděl, pokud ovšem na zařízení nedělá pravidelné revize...

Tím , že byla z předpisů i pojišťoven povinnost montovat bleskosvody vyplývá , že není plně dokázáno , že stavba jím opatřená bude po zásahu bleskem méně poškozená . Pokud už bleskosvod máš , tak plechový kryt se zemničem určitě spojit .

Můžete mi někdo vysvětlit jak se měří odpor bleskosvodů?

Doporučím www.kniska.cz tam najdete všechny odpovědi na téma ochranea před bleskem. Dále soubor ČSN EN 62305.

PLV píše:Ale stejně při úderu bleskem nejvíce utrpí domy s předpisovým uzeměním a pospojováním. Nějak ty blesky přitahují.

Hluboký omyl. Úplně stejně je přitahují plechové okapové žlaby, elektrorozvody ve vrchním patře, antény atd. atd. a pokud dům nemá precizně udělanou ochranu, tak při zásahu šeredně dopadne. Možná že z Vás mluví zkušenosti se zfušovanými instalacemi.

BOBOBO píše:Tím , že byla z předpisů i pojišťoven povinnost montovat bleskosvody vyplývá , že není plně dokázáno , že stavba jím opatřená bude po zásahu bleskem méně poškozená.

Co tím chtěl básník říci?
Mimochodem, prováděcí vyhláška 268/2009 Sb. ke Stavebnímu zákonu snad hovoří dostatečně jasně:

§ 36 Ochrana před bleskem
(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam, kde by blesk mohl způsobit
a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení...

Jen tak mimochodem, většina lidí si zřejmě myslí, že je v nejvlastnějším zájmu pojišťoven zamezovat škodám nebo je minimalizovat. To by si kopaly vlastní hrob - kdo by se pak pojišťoval? Pojišťovny nějaké přiměřené škodní události potřebují jak sůl

To co napsal , je to česky .

Česky zřejmě ano, ale smysl věty v souvětí se nějak zamlžil:

BOBOBO píše:...že byla z předpisů i pojišťoven povinnost montovat bleskosvody vyplývá...