Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Trochu mě zaráží, že prodejci, či výrobci kytarových snímačů uvádí ss odpor cívky snímače místo impedance. K čemu mi tato informace je? Neměli by
uvádět spíše např. nejnižší impedanci, či impedanci na rez. kmitočtu? A už vůbec nechápu, co pan Macho myslí ss impedancí http://www.rmpickups.cz/tab.html

To bys asi chtěl po hudebnících mnoho. Oni mají svoje vlastní teorie o nf technice. Ale nic proti nim, přinášejí "barvu" do jinak šedivé skutečnosti.

mmjuz píše:....... nechápu, co pan Macho myslí ss impedancí

Impedance je závislá na kmitočtu. Stejnosměrný (a snad konstantní) průběh má nulový kmitočet. Stejnosměrná impedance je tedy její velikost pro f=0. Formálně by to mohlo být v pořádku.

Pořád nechápu, co vyčtu ze ss odporu, když kytarový snímač pracuje s audiosignálem, což je prakticky střídavý proud.

Taky jsem o tomhle párkrát (ne nějak moc extra) přemýšlel, ale nakonec mi vyšlo to, že u snímačů se ta vlastně impedance, indukčnost a různé další informace neuveřejňují protože, že ani nejsou potřeba - v těch kytarách jsou elektroniky většinou na jedno brdo (samozřejmě, že rozdíl SC/HB apod. se musí vzít v potaz) a zesilovače mají většinou vstupní impedanci 1M, a ty snímače se nevybírají podle nějakého vědeckého bádání, ale "od ucha", takže maximum, co je potřeba o tom snímači vědět (z elektrického hlediska), je ten stejnosměrný odpor, protože tak se dají aspoň ty snímače nějak jednoduše přeměřit obyčejným multimetrem (jestli jsou vadné a tak), ale popravdě jsem ještě vadný snímač neviděl .

P.S: Možná jsem napsal nějakou blbost, tak mně neberte hned za slovo

masar píše:mají svoje vlastní teorie o nf technice. Ale nic proti nim, přinášejí "barvu" do jinak šedivé skutečnosti.

Ty svoje teorie si můžou denně konfrontovat s realitou, protože to prostě zapnou, hrajou si a poslouchají. Na druhou stranu nějaký teoretik naprosto správně odvodí vzorce, charakteristiky, odezvy, ale snímač viděl nejblíž na 40m pověšený s kytarou na muzikantovi. Spoustu barvy do šedi taky přinese debata dvou zdivočelých teoretiků, zvlášť když zastávají opačné teorie

Samozřejmě, i kdyby výrobce dodával ke snímačům graf s frekvenční charakteristikou a přesná technická data, drtivé většině zákazníků to nic neřekne a bude jim to jedno. Záleží, jak se to líbí jejich uším. To naprosto chápu a nic proti tomu nemám. Mně spíš jde o to, jestli nejsou nastavená nějaká obchodní pravidla, kdy by zákazním měl dostat nějaké relevantní informace. Když si koupím třeba mikrofon, nebo reproduktor, což jsou zařízení fungující podobným způsobem, snadno se dopídím celkem přesných informací ( mám na mysli výrobky renomovaných firem ), ale u těch snímačů je to trochu jiné.

Snímače sú spotrebka. Nepáči sa zvuk ? Predať a kúpiť iný. A skúšať.

Čím väčšia impedancia, tým silnejší zvuk a tým lahšie sa prevalí zosik.

Mikrofony se dají změřit v bezdozvukové komoře definovaným postupem daným normami, stejně se liší o dost dB a zvukaři si je vybírají.
Samotný snímač nic negeneruje, musela by se zohlednit poloha vůči strunám výškově i délkově, materiál strun a zajímavá by byla definice síly tónu
Leda snad porovnat s nějakou všeobecně známou referencí ve všeobecně známé kytaře, což muzikanti určitě dělají a pak jsou jim stejně křivky a tabulky na nic.

Hm, to je pravda. Ale třeba rezonnační kmitočet snímače by měl jít nějakým způsobem změřit. A k čemu se tedy uvádí ten ss odpor, když mi tahle hodnota maximálně pomůže ke zjištění nějakého nepravděpodobného zkratu mezi vinutím?

ss odpor docela výstižně kopíruje počet závitů, asi jako u radistických sluchátek vs telefonních sluchátek. Podle toho se dá usuzovat na výstupní napětí a potřebné vlastnosti následných obvodů nebo kabelů.
Snímač má magnetický obvod, který je bez strun neúplný, takže jeho rezonance naprázdno by byla dost k ničemu. Jsou snímače s jedním společným magnetem, sestavy cívek s vlastním magnetem, dolaďovací šroubky na pólových nástavcích... zatočíš s tím a všechno je jinak.
Stradivarky se taky nikdy nekótovaly, nepředepisovala se tloušťka dřeva a rozestup letokruhů a nekreslily se charakteristiky.

Měl jsem kdysi Jolanu a její snímače měly pro každou strunu nastavitelný magnetický bočník pro vyrovnání citlivosti. U té mé i každé jiné takové Jolany byl pro strunu "h" ten bočník na minimu a stejně hrála nejsilněji. Jakpak je na tom tato struna u dnešních snímačů?

Crifodo píše:Stradivarky se taky nikdy nekótovaly, nepředepisovala se tloušťka dřeva a rozestup letokruhů a nekreslily se charakteristiky.

To je pravda, ale ty mimo parametry schválené v EU se budou muset brzy spálit, aby nekazily sluch budoucích hiphoperů...

mmjuz píše:Trochu mě zaráží, že prodejci, či výrobci kytarových snímačů uvádí ss odpor cívky snímače místo impedance. K čemu mi tato informace je? Neměli by uvádět spíše např. nejnižší impedanci, či impedanci na rez. kmitočtu? A už vůbec nechápu, co pan Macho myslí ss impedancí http://www.rmpickups.cz/tab.html

Tady platí hodně přísloví o šedé teorii a zeleném stromu života. Vlastnosti snímačů se nehodnotí podle číselných parametrů (mimochodem velmi komplexních) ale ušima. A taky pohledem na značku. Když řekneš kytaristovi "Seymour Duncan - Jeff Beck" tak ví všechno, když mu budeš půl hodiny předčítat elektrické veličiny tohoto snímače tak nebude vědět nic. Takže to techno se neřeší. To je jiný svět.

Když pan Faraday objevil elektromagnetickou indukci, byl to čistě experimentální čin "ze života" a někteří jeho současníci dokonce měli dojem, že kecá. Teprve když pan Maxwell dodal k tomuto a dalším jevům sice šedivou, ale krásnou teorii, umožnil tak cílené využití těchto jevů; díky tomu snad i pan Seymour Duncan mohl sestavit své úžasné snímače.

Můžeme se o šedivé teorii vyjadřovat jakkoliv pohrdavě, ale je to právě ona, která zalévá ten náš zelený strom života a umožňuje mu rodit chutné plody.