Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Myslím tím pojistky proti vyhasnutí u starých plynových kotlů.
Nevíte někdo, co používají za materiály? Mě to připadne jako měď-mosaz. Je to možný?

Dnu je asi kvapalina, alebo čosi také...

Ve starých troubách byly myslím měď-konstantan nebo železo-konstantan, rozhodně to dávalo dost parní proud, i když napětí jen asi půl voltu...

neni,je to termočlánek. Když se původní ucvakne,dá se pomocí čokolády napojit. Po zkratování dá proud kolem 3A. Sám jsem napojování běžně praktikoval,protože se nemusí zasahovat do ventilu a tím nehrozí unik plynu.

Kapalina dnu urcite neni, najdi si jak funguje termoclanek

Pokud se mi spravne zda, pouzivali se do kotlu termoclanky med/konstantan. Mosaz urcite ne - nevhodny termoelektricky potencial.

(konstantan je slitina 40% nikl, 58% med a 1,5% mangan)

Myslíš tento?
Taky bych řekl, že ta špička je z konstantanu.

Ptám se totiž proto, že kdysi jsem v jedné staré knížce našel docela zajímavý druh unipolárního motoru:

Vzal se drát z "čínskýho stříbra", obtočil se dokola a v něm se nějak udělaly z mosazy (nebo snad z mědi) "šprušličky". jedna strana toho kola se zahřívala a k druhý se dal magnet. Dneska by nebyl problém vzít kobaltový magnety jako zdroj pole a pokud zkratovaný termočlánek dá 3A, tak by výsledná síla mohla být docela zajímavá - samozřejmě nečekám nic extra.
Nezaměňovat prosím ze "samohybem" pracujícím na využívání Curieovy teploty ferromagnetických materiálů..

Ps: čínský stříbro se jinak nazývá alpaka.

Ty 3A spíše odpovídají tomu, že vnitřní odpor ampérmetru i s vedením byl právě 10mΩ, protože třeba ve sporáku dává ten termočlánek jedním koncem v plamenu nejméně 30mV. A vinutí elektromagnetu na ventilu jsem nerozebíral, nepočítal závity, ale odhaduji jeho odpor právě v okolí této hodnoty.

konce termočlánku byly ve skratu a proud měřen klešťákem.

drát, spoj a i klešťák kladou odpor...

klešťový ampérmetr? - to slyším prvně. Máme tu jakýsi PU-čko,který umí klešťama i DC.

na každý přenos informace potřebuješ energii a je jedno jestli se informace přenáší po drátě nebo "bezkontaktně" vzduchem

To je zajímavá teze. Měření proudu ss klešťákem používá vykompenzování magnetického pole u hallovy sondy, k vykompenzování je použita energie měřáku jestli se nepletu. Magnetické pole okolo měřeného vodiče existuje tak jako tak, ať měřím nebo neměřím.

Pokud měříš, pole se změní...
Ale to je jen fiosofování - v praxi to nemá valný význam.

Měřil jsem nějaké tyto termočlánky ze stop GAS pojistek (kdysi jsem je získal jako vadné vyměněné při opravách), naměřil jsem do zkratu max 0,2A. Chápu, že pokud jsou vadné, tak asi nemohou dosahovat zde zmiňovaných 3A, ale není mi moc jasné co se na takovém termočlánku může pokazit aby výsledkem byl nižší výstupní proud. Zjednodušeně řečeno jsou to 2 vzájemně odizolované vodiče na jednom konci svařené, tak kde v praxi vzniká problěm (údajně odcházejí celkem běžně)?