Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím,

potřeboval bych pár rad, dělám kompletní výměnu elektro instalace v bytě, prvně bych chtěl vyměnit přívod
EON pro znovu zaplombování rozvaděče požaduje revizní zprávu, jenomže teď jsem navážkách jak postupovat.
Byt je teď celý vyrabovaný a zedníci nastoupí někdy koncem příštího měsíce a nevím jestli je možné mít tak dlouho
rozplombovaný elektroměrový rozvaděč ( abych pravdu řekl, já sám tuto dobu chci minimalizovat ), který je společný pro tři byty a zaplombovaný je i celý kryt. Instalaci v bytě mohu dokončit až po vyzdění jádra a podle rozsahu bouracích prací, které musí prvně posoudit statik, podle toho se budou rozmísťovat elektrické prvky.

1. Revizi kterou EON požaduje je na celý byt nebo jen na přívod?
1a Budu muset mít potom dvě revize? prvně na přívod potom na byt?
2. Nebo je tu další varianta a to že přívod vyměním naposled, to je ale pro mě kostrbatá varianta

3. Proudový chránič mám zvolit, PF7 -25/4/0,03 nebo PF7 - 40/4/0,03, vtomhle bodu si nejsem jist i názory
odborníků se vtomhle ohledu liší. ( hlavní jistič 3x25A ), důvody jsou mě známy, ale přeci jen abych zde neudělal
chyby navíc tu 25ku můho mít za třetinovou cenu

4. Přívod pro sporák , používá se dnes ještě samostatný vypínač? nebo stačí jistič?
polední asi metr bude uložen v zemi, mám ho uložit do chráničky + nějaký přesah ?(CYKY-J 3x2,5)


PS: Rozvaděč jsem ještě nerozplombovával

Jen pro info, mám v tomhle směru požadované vzdělání, jen se nepohybuji v kruhu domovních instalací

a ještě jeden dotaz, jak se tváří revize, když rovodnice nemá, náležité doklady, (prohlášení o shodě atd. nevím co se všechno ktomu dává), vím že je dnes pro výrobu takového rozvaděče mít oprávnění

na jeden můj dotaz už jsem mám odpověď revize může být pouze na přívod do rozvodnice

I když ti to připadá kostrbaté, není to tak: s rekonstrukcí je vždy lépe začít "od konce". Napřed mít kompletně zrekonstruovanou instalaci v bytě, všechno v TN-S až po bytovou rozvodnici (proudový chránič skutečně stačí dimenzovat na jmenovitý proud předřazeného jištění, zkušenosti ukazují, že předimenzování není nezbytně nutné).
V každém případě to jsou zásahy nevyžadující rozplombování měření.
To může počkat až do výměny přívodu.
Teď jde o to, čemu říkáš přívod: je to vedení od přípojkové skříně k hlavnímu jističi nebo vývod od elektroměru k bytové rozvodnici?
Budou oba v soustavě TN-C (t.j. s vodičem PEN o průřezu nejméně 10mm2 Cu nebo 16mm2 Al) nebo vodič PEN rozdělíš už u elektroměru na N a PE, jejichž průřez je při In=25A zdola omezený 4mm2 za předpokladu, že kabel svou délkou nebude vyžadovat průřez větší. Samozřejmě místo rozdělení vodiče PEN na N a PE musí vyhovovat předpisům (postup odbočení, připojení na svorkovnici hlavního domovního pospojení, přizemnění atd.).
Protože přiznáváš, že bytové instalace neznáš, připrav kabely a na rozvodnici a svorkovnici HDP si pozvi elektrikáře, který už to umí, totiž z příruček i odtud se těžko dozvíš, jak správně má toto rozdělení být provedené. Nehledě na to, že pak při revizi ti může způsobit problémy absence štítku rozvodnice, pokud nekoupíš už osazenou s protokolem...

ano, jedná se o vedení od elektroměru k bytové rozvodnici, nulování bylo provedeno, už při výstavbě někdy 70letech, přívod k bytové rozvodnici bude cyky-j 5x6CU

měli to chlapci zkutečně pěkně udělané( všechno pěkně popsané) i izolace vypadala jako nová až mě bylo líto to trhat

pokud bude k revizi potřeba štítek s prokolem, zaměstvatel mě ho při předložení podkladů bez problému vystav

Hill píše:...proudový chránič skutečně stačí dimenzovat na jmenovitý proud předřazeného jištění, zkušenosti ukazují, že předimenzování není nezbytně nutné...

Zrovna od Tebe bych očekával trochu jiné vyjádření.
Ano, není nezbytně nutné. Jak ukazují mnohadesetileté zkušenosti z provozu domácích elektroinstalací, ani soustava TN-S není nezbytně nutná, ani dimenzování vodičů striktně podle tabulek není nezbytně nutné, ani přizemnění bodu rozdělení není nezbytně nutné, ani ten proudový chránič pro zásuvky přístupné laické veřejnosti v bezpečném prostředí. Většinou se nic nestane.
Je to jen spolehlivější, bezpečnější, případně normou pro nové/rekonstruované instalace požadované/doporučené (nikoli však, v bytě, zákonem nařízené). A podobně je to s naddimenzováním proudového chrániče.
Při jištění 25 A může skrz kontakty chrániče protékat 1,13-násobek (=28,25 A) libovolně dlouhou dobu, a 1,45-násobek (=36,25 A) po dobu až jedné hodiny. Odtud pak plyne doporučení osazovat proudový chránič dimenzovaný o 1 stupeň výše, než je jištění. Je to jen o životnosti a spolehlivosti, o ničem jiném.

Ano, to souhlasí. Normálně doporučuji o stupeň vyšší jmenovitý proud chrániče také. Uvedený chránič je ale od Moellera a ten zaručuje u tohoto typu vypínací schopnost 10kA, přičemž jeho odolnost proti dlouhodobému nadproudu vyhovuje předřazenému jištění s charakteristikou B bez vlivu na životnost. Proto jsem uvedl "zkušenosti ukazují". U chráničů některých jiných výrobců bych samozřejmě přednostně doporučil jmenovitý proud 40A.

ale tenhle Chránič vyhovuje charakteristice typu B, takže by to měl vydržet i za těchto podmínek bez ztráty "kytičky"

EDIT: pan Hill, byl rychlejší

Ano, v případě Moeller (Eaton) PF7 kombinace 25A/B jistič - 25A chránič vyhovuje. Citace z materiálu Moeller: Max. předřazená pojistka ... In = 25–40 A ... 25 A gG/gL.

Jiná věc je, že centrální 30 mA chránič bych si dal určitě s charakteristikou G, a ten v třífázovém (4-pólovém) provedení PF7 dělá Moeller až na 40 A

Jestli náhodou tohle není právě ten rozlišovací znak mezi těmi dvěma chrániči, o kterých lubosgls uvažuje. On totiž PF7-40/4/003 stojí prakticky stejně jako PF7-25/4/003, zatímco PF7-40/4/003-G stojí dvakrát tolik.

P.S. to jsem zvědav, jak se to bude jmenovat za 2 roky. Chrániče PF7 se tu prodávaly už před lety jako F&G F7.

Pro sporák natáhni přívod 3 fázový - CYKY-J 5 x 2,5 , jištěný jističem 3B/16

bez vypínače

Cust píše:bez vypínače

Na druhou stranu - neuškodí, a někdy přijde vhod. Dělá se i vzhledný v Tangu.

tomasjedno píše: On totiž PF7-40/4/003 stojí prakticky stejně jako PF7-25/4/003

máte pravdu že stojí stejně, ale tu 25ku můžu mít
podpultovej za 300,- , 40ka podpultová nejni ,

u sporáku jsem se upsal, mám připravenou 4x2.5 a je jištěm 3B16kou, tam mě šlo spíš o praktické zkušenosti jestli se někdo nesetkal s poškozením třeba izolace při přechodu z podlahy nebo ze zdi případnou manipulací, tím že ji dám do chráničky bude jen k dobru

A to sporák zapojíš v TN-C? Pak ale nemá smysl použití chrániče...

Jedno veelmi dlouhé vlákno na téma rozplombování elektroměrového rozvaděče leží v databázi EB a je tam popsáno chování , aby jsi nepotřeboval revizi žádnou , při zachování ampéráže hlavního jističe . Pokud máš eltech vzdělání , tak těch pět drátů další kontrolu nepotřebuje . Jenom by jsi měl kouknout a halavně pochopit rozdíl rozvodu s chráničem a bez něho , případně jejich kombinace .

Hill píše:A to sporák zapojíš v TN-C? Pak ale nemá smysl použití chrániče...

Na sporák připojený napevno se chránič nevyžaduje. Ovšem dělat bod rozdělení PEN na PE a N až v bytové rozvodnici je fuj (a jinak tam PEN ke sporáku nedostane) a navíc by ten PEN musel být 10 mm2, jinak revizák bude ječet jak Jezinka.
Prostě 5x2,5 - jinak přes to vlak nejede.