Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím vás. Zajímalo by mě triodové zapojení pentody, tedy jak to při tomto zapojení v elektronce funguje. V době vývoje elektronek se řešil problém s rozkmitáváním triodového zesilovače vlivem Millerovy kapacity, což nedovolovalo využít plného zesílení stupně. Tak se provedlo odstínění mřížky od anody vložením další mřížky, G2 a tak vznikla tetroda. Ta měla opět problém, G2 urychlovala tok elektronů a ty pak po dopadu na anodu vyrážely další, tzv. sekundární elektrony. Tetroda vykazovala v určité oblasti charakteristiky tzv. záporný diferenciální odpor. Tak se vložila další mřížka, G3, která měla tyto sekundární elektrony vracet zpět. A byla tu pentoda.
Mnoho elektronkových audiofilů považuje zvuk zesilovače s triodami za nepřekonatelný. Proto se stále vyrábí (za nemalou cenu) koncové triody, např. známá 300B. Anebo se spojují "na triodu" koncové pentody, např. EL34, což pak umožňuje přepínat a porovnávat zvuk.

Při spojení na triodu se G2 spojí s anodou (eventuelně přes odpor, kvůli omezení výkonové ztráty na G2). G3 zůstane spojena s katodou, naprostá většina koncových elektronek má toto provedeno natvrdo v systému a nelze to nijak změnit. Co se teď v elektronce děje? G2 určitě nyní nezastupuje anodu, navíc v cestě elektronů zůstává G3, která je spojena s katodou. Tedy poměry na elektrodách jsou stále jako na pentodě. G1 záporná, G2 kladná, G3 na potenciálu katody. Oproti skutečné triodě, kde je jediná mřížka, je situace zcela jiná.

Ale viděl jsem jiné triodové zapojení, kde je G2, ale i G3 spojena s anodou. Jde o zapojení vstupní jednotky VKV v bateriovém přijímači. Zde se používal převážně samokmitající aditivní směšovač s triodou DC90. Na vstupu byl laděný obvod, který přelaďoval přes pásmo VKV a byl, zpravidla induktivně, vázán s anténou. Přes malý kondenzátor byl připojen na G1 elektronky, která ale sama pracovala jako oscilátor, který byl dalším LC obvodem přelaďován o mezifrekvenci (10,7MHz) nad přijímaným pásmem. Trioda tak plnila funkci oscilátoru, vstupního zesilovače a oba signály (anténa+oscilátor) se na ní zároveň směšovaly. V anodě byla propust naladěná na MF (10,7 MHz) a odsud se signál odebíral k dalšímu zpracování (do MF zesilovače).
V některých přijímačích byla elektronka DC90 nahrazena pentodou DF97, která má nižší žhavicí příkon. DF97 má všechny mřížky vyvedeny ven, G3 není uvnitř spojena s katodou. V zapojení jsou G2 i G3 spojeny paralelně s anodou! Zde bych mluvil o triodovém zapojení. G1 je řídicí a vše co je za ní zastupuje funkci anody. V cestě elektronů není "uzemněná" třetí mřížka. Pokud by někdo zkusil dát do vstupní jednotky místo DF97 elektronku DF96, nebo 1F33, oscilátor se nerozběhne. Zapojení kolíků je stejné, jen G3 není vyvedena na kolík 4, ale spojena uvnitř s katodou a tento kolík je nezapojen. Strmost i napětí a proudy elektrod jsou u DF97 a DF96 velmi blízké. Jen v tom druhém případě bude v cestě elektronů uzemněná třetí mřížka-a oscilátor se nerozkmitá. Viděl jsem použití DF96 či 1F33 (triodově spojenou, G2 s A, G3 s K) jako oscilátoru v superhetu pro KV, kde oscilátor kmitá v okolí 20MHz, ale na VKV kolem 100MHz už ne. Zde se používá zapojení, kde je G3 spojena s anodou. DC90 je na tom ještě lépe, protože jak A, tak G1 jsou vyvedeny na dvou kolících najednou-a jejich paralelním spojením lze snížit indukčnost přívodů a dosáhnout tak spolehlivé funkce oscilátoru i na vyšších frekvencích.

Co je tedy triodové zapojení pentody? G2 na anodu, ale co s G3? Na katodu, nebo na anodu?

g3 na katodu

U koncových pentod je i v triodovém zapojení G3 připojena na katodu-ale u některých VF aplikací, např. již zmíněná vstupní jednotka VKV, je G3 připojena na anodu. Kdyby se spojila s katodou, tak to nefunguje.

G3 na katodu, G2 na anodu.
Hodně štěstí.

Tiez sa mi nezda ze by bola Trioda to ze G2 pripojena na A a G3 klasicky na zem. Ved predsa G3 spojena s K musi cast elektronov z Katody vracat spat na Katodu ci nie????

Stavam si teraz Lampovu Gitarovu 100W hlavu s 4x EL34 a chcem si tam dat prepinac Pentoda / Trioda A tak docielit roznost zvukou a pri triode jednoduchsie prebudenie konca aj pri nezsej hlasitosti....

Tiez ma napadlo to zapojit G2 - G3 - A spolocne? Myslite ze by to u konovych lamp slo?

Tiez ma napadlo G2 a G3 proste vobec nezapojit. To by sa tiez dalo. Myslite ze by system mriezok G2 a G3 nepripojenych na ziadny potencial dako vadil???

Este je treba davat pozor lebo napr EL34 ma max povolene napatie na mriezke max 425V a ked mate Ua 500V neda sa to moc spojit s Anodou. Alebo to max 425V na G2 plati len v Pentodovom zapojeni a v zapojeni ako trioda to je jedno. Alebo mam medzi G2 a A dat daky 220ohmovy odpor?

Myslim ze kdyz spojis G2 G3 s A tak ti na tu anodu nic nedoleti a ty mrizky upeces.Jeste jsem nevidel vykonove zapojeni G2 G3 na anodu. Kdyz G2 na anodu a g3 na katodu tak cast elektronu pujde G2 ale zas nejake elekrony vyrazis z G3. Mozna blba ale moje myslenka

A co vy nato vobec G2 a G3 nezapajat?

pole píše:Tiez sa mi nezda ze by bola Trioda to ze G2 pripojena na A a G3 klasicky na zem. Ved predsa G3 spojena s K musi cast elektronov z Katody vracat spat na Katodu ci nie????

Myslí ti to docela dobře. G3 se říka hradicí mřížka a jejím úkolem je "odsát" případný shluk sekundárních elektronů mezi stíníci (g2) mřížkou a anodou. Stínicí mřížka pak snižuje kapacitu mezi řídicí mřížkou a anodou, ale její činnost může zároveň vyvolat sekundární emisi z anody, protože g2 je připojena na anodové napětí a tak elektrony, vystupující z katody, urychluje. Proto se tam dala ta třetí mřížka...

Oldradio: No to hej je to v podstate princip katody. G3 vrati elektrony vyprodukovane sekundarnou emisiou z anody spat na anodu a tak nevzikne u pentody zaporny dif odpor ako u lampy z dvoma mriezkami (tetredy? - neviem ako sa vola )

Ale mna skor zaujima to, ze preco potencial na G3 rovnaky ako na K teda 0V nezasahuje do toku elektronou letiacich z K priamo do A??? Nevracia tretia mrieska spat ku Katodie aj tie elektrony ktore este nestihli doletiet k Anode ale uz su urychlene G2kou????

Alebo G3 nema na elektrony letiace z Katody na anodu ziaden vplyv?

Ak nie, ako je to mozne ked elektrony sekundarne emitovane z A vrati a letiace z K nie:) ?

Pardon ked som to napisal trochu nezrozumitelne

Elektrony z katody mají vyšší rychlost, než ty vyražené z anody. Navíc 3. mřížka je vinutá řídce, takže těm elektronům z katody moc nevadí.

Zdravím,
rád bych obnovil toto vlákno.
Zajímalo by mě, jaký by mělo vliv na zvuk, přepojení pentody ef86, na triodu. V zesáku Music 70.
Nevíte o nějakém zapojení, kde se to vyskytuje?
Nebo jde spíš o ty výkonové petody?

EF86 v triodovém zapojení se používá například v zesilovači Bouyer ST30
http://gilles.thebault.free.fr/IMG/jpg/st30schema.jpg
EF86 v triodovém zapojení má menší zesílení a dříve začne limitovat než v pentodovém zapojení, při malých signálech má menší zkreslení.
Pokud má g3 napětí jako katoda moc elektronů na ni nedopadá, g3 hlavně brzdí elektrony letící od katody k anodě, eventuálně brzdí elektrony letíci od anody k g2, u výkonových pentod se myslím g3 vždy připojuje ke katodě, pokud by se vůbec nepřipojila g3 vznikalo by na g3 napětí menší než na katodě, které by se navíc měnilo ...
Pokud EL34 zapojíte jako triodu, tak to k 300B má hodně daleko, to už je lepší použít svazkovou tetrodu 6L6 nebo KT66 v triodovém zapojení, ale i tak to zdaleka není 300B. (300B má menší vnitřní odpor, menší zkreslení).