Stránka 1 z 2
Regulator teploty pro peltieruv článek
Napsal: 07 říj 2010, 17:13
od Bucta
Zdravim,
momentálně "konstruuji" regulátor teploty pro peltierův článek. Teplotu na článku měřím PT100. Myslím že takto by to mohlo fungovat, jen si nejsem zcela jist těma dvouma tranzistorama na výstupu k článku, jeslti je mám správně zapojené a jeslti nepotřebují nějakou ochranu. Operační zesilovač U1B bude napájen simetrickým napětím, z důvodu otevření tranzistoru jak při kladné hodnotě napětí tak při záporné hodnotě. PČ má Umax 11V a Imax 2,2A. Prosim nějake rady zda to takto můžu udělat nebo o návrhy jak obvod vylepšit.
Díky bucta
Napsal: 07 říj 2010, 17:48
od Andrea
Ten horní máš obráceně D a S a při napájení +/-15V až o 10V překročíš Ugs max. a navíc ti tam poteče pěkný příčný proud. To má chladit i hřát?
Napsal: 07 říj 2010, 18:34
od Bucta
Zapoměl jsem dodat má to chladit i hřát.
Napsal: 07 říj 2010, 20:15
od jankop
Hodnota R1 je špatně zvolena, obvod stabilizace napětí nebude fungovat.
Napsal: 07 říj 2010, 21:13
od alles
R1 je moc velký, přes ten stabilizátor vůbec nepoteče proud, taky tam nevidím hysterezi, takže správnou teplotu to bude udržovat neustálým přepínáním mezi ohřevem a chlazením, což není moc hospodárné...
Napsal: 07 říj 2010, 21:32
od masar
Jaký má smysl regulace teploty pomocí obou funkcí současně, t.j. topení i chlazení. Není lepší ty funkce oddělit třetím stavem?

Napsal: 07 říj 2010, 22:25
od Bucta
Smysl to má na rychlé dorovnání teploty, PČ ma samozřejmě také nějakou setrvačnost, takže od tohoto stylu regulace si slibuji rychlé dorovnání teploty na potřebnou hodnotu.
Takže jsem trošku upravil ten odpor R1 (doufam že na spravnou hodnotu). Dale jsem dodělal hysterezi doufam že jsem ji vyřešil správně. Podle vzorce na její výpočet ( Uh=(R7/R7+R9)*(30)) by hystereze měla dosahovat 2mV. Což by mělo v reálu dělat kolísání teploty něco okolo 0,7°C.
Napsal: 07 říj 2010, 22:54
od alles
asi jsem se špatně vyjádřil, myslel jsem neco jako masar, tahle hysterze ti pouze spomalí kmitaní mezi chlazením a ohřevem, třetí stav by byl fajn...
mohl by jsi vyspecifikovat zařízení ve kterém to bude běhat?
Napsal: 07 říj 2010, 23:06
od Bucta
Tento ohřev/chlazeni konstruuji pouze k měřícím účelům takže zařízení nebude pracovat nonstop ale max 5 hodin za 14dní. Ohřívat bude keremickou destičku 30x30x1,2mm se substrátem, takže ani tak velký výkon jaký zvládne PČ nebude třeba.
PS: Ta hysterze kterou jsem do obvodu dodal je v pořádku?

Napsal: 07 říj 2010, 23:35
od Cust
hmmm, nejsem nejbystřejší.... ale k čemu je R1 a k čemu R2? Nemám rád v tomto smyslu hádanky! Ne že bych nerozuměl schématu, ale chci mít děje, otázky... popsané! Nicméně ty nevíš jak PČ napájet (asi R2) a chceš řešit regulaci? Hodnoty R se liší podle toho na jakou teplotu regulovat a ta se liší vstupním výkonem a ten je daný a ... a spoustu jiných věcí !!! Vyřeš si napájení - při nějakém příkonu budeš mít teplotu ohřívané/chlazené části danou. Pak napiš nejde mi to na rozum... chci to a to a tohle "FUNGUJÍCÍ" SCHÉMA SE CHOVÁ JINAK... poradím rád....
EDIT: proč tři stavy? proč to neudělat lineární? Chceš super stabilitu nebo super účinnost?
Napsal: 08 říj 2010, 10:33
od masar
Andrea píše:Ten horní máš obráceně D a S a při napájení +/-15V až o 10V překročíš Ugs max. a navíc ti tam poteče pěkný příčný proud...
Na tohle jsi ještě nereflektoval.
Cust píše:EDIT: proč tři stavy? proč to neudělat lineární? Chceš super stabilitu nebo super účinnost?
Třetí stav byl "na řadě" při řešení daného schematu, které má jen dva stavy, umí jen topit a nebo chladit a tak bude výsledná teplota velmi nestabilní a zavedená hystereze ji jen zhorší.
Lineární regulace bude jistě nejkvalitnější, ale k návrhu regulátoru PI(D) je třeba vycházet z vlastností reg. soustavy a akčního členu (ale to je třeba vždy, že). Pro uvedený účel bych to zapojení také překopal na lineární regulátor.

Napsal: 08 říj 2010, 10:42
od iginoiii
dobrý deň,
spomenul sa tu pid regulátor. Bežne si skúšam robiť rôzne regulátory v matlabe, v simulinku a tak. V podstate to je jednoduché, ale nakoĺko som neelektrikár tak tu omáčku okolo neovládam moc. Ale optimalizácia hravo vyrieši vždy tieto nedostatky. Ale iné som chcel, nato aký je pid bežný pojem, nič také som nevidel predávať napr. v GMku. Je možné si PID vyrobiť z bežných sučiastok? alebo ho treba kúpiť?
(nepotrebujem ho do žiadnej konkrétnej aplikácie, pýtam sa čisto len pre zaujímavosť. videl som nejaké priemyselné regulátory, ale mňa by skôr ta možnosť doma si ho zhotoviť zaujímala = teda v prípade ak je to niečo triviálne)
s pozdravom,
iii
Napsal: 08 říj 2010, 10:59
od Maskot
PID neni hardware.PID muze byt kazdy regulator ktery umi zpracovat vstupni velicinu proporcionalne,integracne a derivacne.Podilem jednotlivych charakteristik se meni vysledne chovani soustavy.Zhruba tak

Napsal: 08 říj 2010, 11:07
od masar
Zkratkou PID se označují
vlastnosti regulátoru, tedy jeho složky
Proporcionální,
Integrační a
Derivační. Jednotlivé složky regulátoru se nastavují "na míru" ke zbytku regulačního obvodu, t.j. snímači odchylky, regulované soustavě a akčnímu členu. Takový regulátor nemusí být nutně "složitý", lze ho realizovat i relativně malým počtem běžných součástek. Jeho složitost, příp. cena je závislá na kvalitativních vlastnostech a požadavcích na regulátor.
p.s.
...ááá zase pozdě pane Cimerman, právě tady byl nějaký Nobel...
Napsal: 08 říj 2010, 11:09
od iginoiii
tomu v podstate rozumiem, nakoľko ako pišem sa s regulatormi hram aj keď len v programe. Je mi jasne, ze z regulátora ide len signál do akčného člena. Ale mojou otazkou je, ako taky regulátor si spraviť doma, jednoducho? niečo som tu na fore našiel
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=18209&start=0
hneď prvý príspevok, ten obrázok. spravím si vlastne takto funkčné pid? tri OZ plus pár sučiastok?
ps. naozaj sa ospravedlňujem autorovi príspevku že mu sem vnášam offtopic, ale v podstate mu bol poradený pid regulátor, takže sa dá povedať že to aspoň z časti súvisí