Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Myslíte, že pro lidské trichromatické vnímání barev to má nějaký smysl ?

http://en.wikipedia.org/wiki/Quattron

Spíš než že je to o lidském vnímání bych si byl ochotný myslet, že tím přidaným žlutým pixelem se dociluje přirozenějšího podání barev = aditivní systém získávání odstínů se tím zjednoduší. "Projasnění barvy" se docílí zvednutím jasu jedné barvy (žluté) namísto dosavadních dvou (modré a zelené dohromady). A když se podíváš na inkoustové tiskárny, taky ty taky používají ŽLUTÝ inkoust...

EKKAR píše:A když se podíváš na inkoustové tiskárny, taky ty taky používají ŽLUTÝ inkoust...

Jestli to nebude tím, že používají subtraktivní míchání barev.

Jenže pro získání tmavších odstínů taky používají ČERNOU - a pro zjasnění "bílou" barvu - neboli řidší pokrytí a větší prosvítání podkladu, u kterého se předpokládá že je bílý. Chtěl jsem tím naznačit, že se SHARP asi snaží o kombinaci obou způsobů mixování barev.

Já myslím, že to smysl má. Našel jsem k tomu nějaké povídání: http://fyzika.jreichl.com/index.php?sekce=browse&page=548
Podle mě jde o tohle:
V oku jsou tři senzory. Každý má trochu jinou citlivost na různé vlnové délky. Kdyby se povedlo udělat červený pixel na televizi takový, aby vybudil jenom jeden z těch senzorů, zelený takový, aby vybudil jen druhý, a modrý takový, aby vybudil jen třetí senzor, tak pak určitě nemá smysl přidávat čtvrtou barvu. Jenže to se právě nikdy nepovede, protože nejlepší, co jde, je použití nějakých sytých barev (tedy těch na té ohnuté čáře). Jenže pomocí třech sytých barev obsáhneš jen trojúhelník, který zákonitě nemůže pokrýt celou oblast nesytých barev (uvnitř té ohnuté čáry), což je ale právě třeba. Takže potom čtvrtá barva pomůže.

míchat sem subtraktivní vytváření barev je dost mimo

Quattron může být více nebo méně zdařilá reklamní akce opřená o více nebo méně technické základy, vyvrátit se to nedá, protože žádné používané RGB luminofory nemají dokonalé vlastnosti. Určitě to na předem připravených testovacích projekcích prokáže rozšíření gamutu barev. Otázka je, jak to dokážou využít zdroje signálu a jak je to kompatibilní se stávající praxí. Jaká je životnost a stabilita všech subpixelů. Atd. Třeba po tom za čas pes neštěkne jako po kvadrofonii.

A hlavě míchat sem Sony

Žluťák jako žluťák - stejně jim jde jen o jednu věc - a všem o tu samou. Neboli docílit "jednorázové použitelnosti" u všeho, co se dostane na trh. Nakonec to dopadne tak, že si budeme muset koupit na každý film spešl televizi, na které se film po zkouknutí vyhodí, ev. prodá dál... Jednoduše proto, že na jiné prohlížet nepůjde - a univerzální modely budou X-krát dražší, o "nádivce" nemluvě. Už teď je to vidět na produkci, která má téměř nebo úplně nulovou opravitelnost. Nefunguje ti to? Tak to vyhoď a kup si nové - máš naději 50%, že taky nebude fungovat...

Na druhou stranu, v tomhle má EKKAR vlastně pravdu:

EKKAR píše:Spíš než že je to o lidském vnímání bych si byl ochotný myslet, že tím přidaným žlutým pixelem se dociluje přirozenějšího podání barev = aditivní systém získávání odstínů se tím zjednoduší. "Projasnění barvy" se docílí zvednutím jasu jedné barvy (žluté) namísto dosavadních dvou (modré a zelené dohromady).

Já to taky vidím tak, že z červené a zelené nejde udělat tak dobrá žlutá, tak se tam přidá extra opravdu žlutá. To EKKAR vlastně píše. A s tím, že žlutá je v modelu CMYK, to vlastně i souvisí - žlutá je mezi tou červenou a zelenou, tedy naproti modré.

jen nevím jestli to bude přirozenější podání, všiml jsem si jak na nových dvd filmech je obraz až rušivě překontrastovaný bílá doslova bije do očí atd asi aby to na těch placatých panelech odvrátilo pozornost od toho jak mají odporný obraz.

Je zajímavý, kolik lidí si mylně myslí, že když pes vidí dichromaticky, že tudíž vidí černobíle, na druhou stranu se údajně u některých lidí vyskytuje "rozšířené" (tetrachromatické) vnímání barev, t.j. mají 4 druhy "čípků" v oku - t.j. asi je to televize pro ně....

Tento vyrobek byl vyvinut specialne pro azijsky trh a umoznuje dosahnout prirozenou barvu pleti zobrazovanych postav...

Princip aditivního mísení RGB barev funguje a bude fungovat i nadále bez Quattronu a bez přídavné žluté:

Tady si to můžete vyzkoušet sami: http://lectureonline.cl.msu.edu/~mmp/applist/RGBColor/c.htm
Pokud se obraz snímá jako RGB, musí pro jeho věrné zobrazení stačit opět jen ty samé základní barvy R, G a B. Žádnou žlutou není třeba.

Crifodo píše:míchat sem subtraktivní vytváření barev je dost mimo

Přesně tak, "tiskařskou" soustavu se subtraktivním mícháním CMYK do toho nelze plést!

piitr píše:z červené a zelené nejde udělat tak dobrá žlutá, tak se tam přidá extra opravdu žlutá.

To není pravda, pokud ovšem máte k dispozici tu "správnou" červenou a zelenou. Klasický LCD displej stále neumí zobrazit RGB se správnou barevnou teplotou, Quattron se právě tohle snaží řešit. Všechny chipsety používané v LCD však pracují pouze se složkami RGB (resp. YUV), pochybuji, že Sharp vyvinul nějaké vlastní. Kde se tedy získává informace pro buzení žlutých subpixelů? Jak se přidáním žlutých subpixelů změní rozlišovací schopnost displeje?

Postavte Quattron mezi dvacet jiných LCD a udělejte si závěr sami. Stačí zajít někam do Datartu, Tesca, Okaye... "Musíte to vidět, abyste to opravdu viděli!"

ZdenekHQ píše:Myslíte, že pro lidské trichromatické vnímání barev to má nějaký smysl?

ak 95% zdrojov signalu budu RGB kamery, tak asi nie je o com. Ale ako nova technologia, ked uz vsetci budu mat doma 3D HD a neviem este ake TV, je to skvela prilezitost preco maju ludia uz zase vyhadzovat "stare" a kupovat nove TV.
A ked bude mat kazdy 4luminoforovy TV, tak pridame fijalovy:-)

Žlutá nepatří mezi základní barvy, patří mezi barvy přirozené, které jsou doplňkové k barvám základním.
Když už se ze složkových signálů, současně vysílaných nebo zaznamenaných,
CR=0,7R-0,59G-0,11B , signálu CB=0,89B-0,3R-0,59G a jasového signálu Y dají zpětně vymaticovat signály RGB tak, jak byly vytvořené RGB kamerou (konečně jde o soustavu tří rovnic k řešení tří proměnných), lze z "hotových" signálů R a G vyhodnotit společnou složku žluté, tu přivést na "žlutý" kanál a o příslušný podíl snížit napětí signálů R a G.
Žlutá složka jako samostatná se ale nekóduje a stále ji bude možné přenášet jen započítanou v signálech R a G. Je to čtvrtá proměnná a nelze tedy jednoznačně pomocí tří rovnic určit její velikost, jen za předpokladu, že půjde o výsledek stanoveného součtu pevně stanovených podílů složek R+G, to by byla čtvrtá rovnice.
Vzhledem ke zvládnutým technologiím výroby zobrazovačů to nutné není, když se tato barva samostatně kamerou nesnímá, ale v zásadě to možné je.
Z pohledu fyzikálních zákonů se tedy jedná jen o zobrazovač nových vlastností v přenosovém řetězci, který sám o sobě stejně jednu z nových vlastností nepodporuje. Čili jde zatím jen o další zvýšení složitosti zobrazovače.
Ale televizní přenos využívá beztak už tolika podfuků pro oči, že už o jeden víc nebo méně... když za něj zákazník zaplatí, je každá finta dobrá.

Až se bude už od začátku snímat, kódovat, přenášet, dekódovat a zobrazovat i žlutá barva, pak se bude televize líbit i včelám, které prý rozeznávají o nějakou tisícovku odstínů žluté více, než my, a úroveň programu jim je u žihadel, jen když tam budou květy...