Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den,
Prosím o radu. Mám pneumatický ventil spínaný cívkou{selenoid}.
Cívka je na 24V DC. Potřebuji, ale vyrobit cívku na 12V DC.
Díky za rady.

Třeba tady,jestli to dokážeš spočítat.
http://www.odbornecasopisy.cz/index.php ... ment=26799

Tak tohle asi nespočtu
Potřebuju něco jednoduššího. Průměr jádra 8mm, délka 25mm, drát cívky průměr 0.1mm. A z toho výpočet kolik závitů cívky. Při sepnutém stavu odběr do 1A.
Jestli mi to spočtete klobouk dolů.

Dělal jsem něco podobného zcela laicky, bez složitých výpočtů. 2x menší napětí. Průměr drátu 0,1 krát odmocnina ze 2, tj. asi 0,15mm. Závitů natoč zhruba stejně jak byly zaplněny na staré cívce. Nemyslím stejný počet, ale zaplnění okénka.

Ok. Drát cívky jsem utočil o polovinu a pořád to nefungovalo. Takže de o to aby byl stejný obvodový průměr cívky.
Díky

Na menší napětí silnější drát do plných.

Ak ide napätie na 50%, drôtu musí byť o 100% viac.
Napr.: 1/pôvodný počet závitov s dvojnásobným prierezom drôtu,
prúd I12=I24

alebo:
2/polovičný počet závitov so dvojnásobným prierezom.
prúd I12=2*I24
Vzásade sa musí dodržať celkový prúd I*z. A prúd I je daný napätím a odporom vinutia. Spravidla prierez drôtu sa určuje podľa potrebného odporu.
Edit: v príklade 2 je drôtu rovnako ako v pôvodnej cievke,

Máte situaci jednoduchou v tom, že jsou již dány rozměry cívky a tím taky její magnetomotorická síla. Základní údaj je plocha okénka. Jestliže si zvolíme nějakou proudovou hustotu ve vinutí σ a plocha okénka je S, pak celková mag.mot. síla je:
Fm = σ.S (1)

To je dané konstrukcí cívky. Jestliže bude na cívce N závitů kulatého drátu, pak plocha připadající na jeden závit je
S1 = S/N.(π/4) (2)

Při znalosti konstrukce cívky známe i délku středního závitu ls. Odpor středního závitu je:
Rz = (ρ.ls)/S1 = (ρ.ls)/[(S/N).(π/4)] = (4.N.ρ.ls)/(S.π) (3)

a celkový odpor cívky je:
R = N.Rz = (4.N^2.ρ.ls)/(S.π) (4)

Proud tekoucí cívkou je:
I = U/R = U/[(4.N^2.ρ.ls)/(S.π)] = (U.S.π)/(4.N^2.ρ.ls) (5)

ale taky je to proud závitem daný zvolenou proudovou hustotou:
I = σ.S1 = (σ.S.π)/(N.4) (6)

Porovnáním (5) a (6):

(U.S.π)/(4.N^2.ρ.ls) = (σ.S.π)/(N.4)

pak dostaneme:

N = U/(ρ.ls.σ)

plocha drátu je daná (2) a z toho vypočítáme průměr drátu.


Prosím, překontrolujte ten výpočet, jestli jsem se někde nesekl, protože to píšu z hlavy, ale takto by to bylo pravděpdobně možno vypočíst.

Počet závitů je přímo úměrný napětí a tak, pokud znáte původní počet závitů, je to ještě jednodušší.

tu je kalkulačka
http://www.daycounter.com/Calculators/M ... ator.phtml
Pre zachovanie sili F je potreba zachovať Fm=N*I.

Já bych tam asi tu odtočenou půlku drátu zase zpátky natočil, ale obě ty poloviny bych pak spojil paralelně (předtím byly sériově). To je asi nejlevnější. Akorát se to opětovné navíjení sundaného drátu, myslím, nedoporučuje - že prý se může porušit ten lak a tak něco.

Všem moc díky za rady. Našel jsem ještě steré relé 24V. Z něj vyndal cívku.
Opatrně nadzvedl vrchní plastovou izolaci a přerušil cívku zhruba uprostřed.
Jeden okruh má 42 Ohm a druhý 124 Ohm. Zapojil paralelně. A o no to funguje !!! Cívka má odběr při 12V 300 mA. Po dobu 3 min se cívka nějak znatelně nezahřívá a já jí bubu spínat jen na 2 s.
Ještě jsem se chtěl zeptat jestli je rozdíl mezi cívkou na DC a AC.

Ach jo,...

Jedna "půlka" má 42 ohmů a druhá 124 - to je skutečně ZHRUBA uprostřed.

Elektromagnet na ss proud nemůžete jen tak provozovat na střídavý. Jednak se mění výrazně poměry, protože se uplatňuje i reaktance cívky a také by vám to drnčelo. Jádro střídavého elektromagnetu je skládané z plechů a přes jeho část bývá zkratovávací prstenec pro potlačení drnčení.

Já vím že to není až tak u prostřed dál už jsem nedosáhl ulomil bych ten plast. Hlavně že to funguje.
De o to, že výrobce ventilů dodává cívky 12V a 24V DC, 110V a 230V AC.
Cívkové bloky mají stejné rozměry a ventil spínají.
Jen mě zajímalo jakou mají konstrukci cívky na AC.

Konstrukce je stejná,liší se průměrem vodiče vinutí a počtem závitů.