Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřeboval bych nějakou teorii ohledně logaritmického zesilovače.

Klasicky bych to řešil s OP a ve zpětné vazbě tranzistor (příloha, ad A) ). Ovšem to bude teplotně závislé - a to je to, že nevím, jak to vykompenzovat. Znám jen schema, kde za tímto obvodem je zapojen další OP s tranzistorem a s referencí a na výstupu mám rozdíl logaritmů proudů (=logaritmus podílu proudu) (příloha ad B) ), což mi nevyhovuje, potřebuji ve výsledku logaritmus rozdílu dvou napětí.

Takže znovu kompletní otázka:

Jak realizovat stabilní (teplotně nezávislý) obvod, který bude představovat logaritmus rozdíl dvou ss napětí?

Díky!

dik, to uz jsem udělal - ale to mi nepomohlo.

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.14b)
Hill

No a co ti brání udělat z proudových zdrojů napěťové?
Pánové Thevenin a Norton by mohli vyprávět
[url]http://cs.wikipedia.org/wiki/Théveninova_věta[/url]
http://en.wikipedia.org/wiki/Norton's_theorem

Banda píše:No a co ti brání udělat z proudových zdrojů napěťové?
........

No a jak z rozdílu logaritmů udělám logaritmus rozdílu? To mi tito páni taky poradí?

Snad napřed klasický dif. zesilovač a za to logaritmický.

A ještě zabezpečit, aby ten rozdíl byl vždy větší než nula.

A kompenzované log zesilovače najdeš v sekci Teorie - pdf soubor Operační zesilovače.

ZdenekHQ píše:Snad napřed klasický dif. zesilovač a za to logaritmický.

No to by sice bylo taky řešení, ovšem lze udělat ten log. zesilovač se stabilizací tak, abych tam nemusel mít tu referenci? Pořád mám pak jen na výstupu logaritmus nějakého podílu. Já bych chtě udělat rovnici:

Uvyst = X * log(Uvst)

(resp. nejlépe ve výsledku Uvýst = log(Ua-Ub) )

ZdenekHQ píše:A kompenzované log zesilovače najdeš v sekci Teorie - pdf soubor Operační zesilovače.

Dík, ale toto už jsem četl, jen to byla jiná kniha.

Je to na str. 104 (pdf str.24), obrázek 129.
Mě tam právě vadí, že na výstupu dostanu rozdíl logaritmů, tj. log A - log B což jen v daném případě matematicky přepsáno na log(A/B). Ovšem já bych potřeboval realizovat log(A-B).

Pochopitelně bych mohl zkusit, jak je uvedeno výše, nejdřív rozdíl a pak logaritmický tento zesilovač log(A/B), kde bych B dal za 1 a měl bych log(A),
ale moje otázka je, zda existuje i jednoduší zapojení, které udělá čistě jen log(A) bez toho, abych tam musel mít referenci B. No a nejlépe pokud by to udělalo ono log(A-B)

Jo, takže chceš kompenzovaný zesilovač, ale nechceš tam tu kompenzaci, chceš tam rozdíl, ale nechceš tam rozdílový zesilovač?

Andrea píše:Jo, takže chceš kompenzovaný zesilovač, ale nechceš tam tu kompenzaci, chceš tam rozdíl, ale nechceš tam rozdílový zesilovač?

- tak pochopitelně ne. kompenzovaný logaritmický zesilovač dělá rozdíl logaritmů, já potřebuji logaritmus rozdílu

nechci log(A) - log(B) ale chci log(A-B)

(pozn.: log(A) - log(B) = log(A/B) - to jen, kdyby někdo chtěl říct, že kompenz. log. zes. zde navrhovaný dělá podíl logaritmu a né rozdíl logaritmů )

- snad už to je naposledy, co píšu, co chci a už se mi to snad podařilo vysvětlit

- a co se týče kompenzace: hledám jiné varianty než takové, že tam mám referenční proud - existuje i jiná kompenzace? - resp. jako referenci bych mohl použít jedno z těch napětí, kde dělám rozdíl, ale pořád mam pak problém s tím logaritmem, co píšu o řádky výše.

když nejdříve dvě napětí odečtu a pak připojím na log. převodník, tak dostanu logaritmus rozdílu... není mi jasný princip, jak by se to ještě stihlo sečíst a udělat podíl samo od sebe...

To je takzvaný rekuperační logaritmický zesilovač - něco logaritmuje, něco odečte, něco podělí.

Díky všem za odpovědi.

Takže pokud jsem pochopil správně tak jiné řešení než nejdříve odečíst a pak logaritmovat neexistuje. A že jiný princip kompenzovaného logaritmického zesilovače též není.