Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Postavil jsem osciloskop se starší, ale nepoužitou obrazovkou RFT - B10S1A. Vzhledem k tomu že se již nevyrábí by mne zajímalo jestli jsou osc. obrazovky dimenzované na proudový náraz ve žhavení, zda by nebylo vhodné v zájmu životnosti vlákna proud zastudena omezit. Starší konstrukce měly žhavení vždy přímo. Nevíte někdo jak je to řešeno u modernějších analog. osciloskopů ? Žhavení je 4V/0,85A, termistor by asi vnesl neúnosný úbytek napětí.

Drahou obrazovku je vhodné napájet z měkkého zdroje, nebo žhav ze zdroje 2xUf a polovinu napětí zmař na odporu.

Mám k dispozici pouze 4 + 2,3 t.j. 6,3V/1A z klasického zdroje (trafo EI). Konstrukce je v definitivní podobě a moc už se nedá měnit.

Mrkni se, jak je to řešeno u továrních strojů se stejnou nebo podobnou obrazovkou.
Pokud bys tam chtěl mít to omezení proudu, dej do série odpor nebo termistor NTC a po nažhavení jej zkratni kontakty relátka.

S tím relátkem to bude asi nejlepší. Staré stroje žhavily přímo z trafa, u nás tuto obr. používal Křižík T 565, nové jsem neměl možnost rozebírat. Relé tam snad nějak umístím. Pro ilustraci - rozestavěný aparát před časem - teď nemám foťák.

Pěkná práce, ale...
Má to ještě dnes cenu stavět si to sám? Jedině pro potěšení.
Do kolika MHz to jede, podle DPS, není to ten z AR, tuším rok 82?

K tomu žhavení, nemusíš je otvírat, stačí mrknout do schématu. Já osobně bych to nekomplikoval.

Z AR 82 je časová základna a VN zdroj, vert. zesilovač je předělaný aby chodil do 10 MHz a celkově jsem použil modernější polovodiče - dosáhne se zlepšení některých parametrů a ustálení stopy. Možná by to chodilo ještě výš ale omezení je v kapacitě vychylovacích destiček - H 3,5 pF; V 2,5 pF, ale pro moje potřeby to stačí. Do stavby jsem se pustil spíš z hecu - známý tvrdil že osciloskop není v amatérských podmínkách realizovatelný, leda by to konstruktér ubastlil ve výzkumném ústavu. To žhavení nabíhá plynule, tak jsem si myslel že je u těchto obrazovek s přímým připojením konstrukčně počítané - např. žh. vlákno televizní obrazovky zapojené napřímo docela nebezpečně zasvítí.

Co jsem viděl tak to bývá připojené přímo.Ale dej si pozor na isolaci vinutí, katoda je na cca -1000V někdy ja vlákno spojený s katodou, pokud není mohlo by dojít k průrazu. Jinak ja stavěl osciloskop asi před 30 lety dvoukanál šíře pásma cca 25 - 30 MHZ s obrazovkou B13S8. Ted mám Tektrnix a až budu v penzi nějakej zas ubastlím.A bastlil jsem to doma

B10S1 má katodu s vláknem spojenou, U= -1500V. Ta B13S8 je dvojpaprsková ? V katalogu z r. 1952 - Röhren taschen buch jsou uváděny pouze jednopaprskové B13S2 a B13S4. Nebo byl použitý přepínač ?

Jednopaprsková , novější, citlivost si nepamatuju ale napájecí napětí pro vertikál bylo asi 35 V pro horizontál 150V , katoda na -1500V, anoda na 10kV. přepínal jsem to na obvodech WTD012.

Bude to novější verze, jinak B13S2 bude podobná, Ua 10 kV, citlivost 0,072 mm/V, kapacita V/H - 1,6/2,7 pF, f-max 100MHz, barva modrá. Prohlídl jsem pár schémat, všude přímé připojení ale našel jsem jenom starší přístroje.

Omezení maximální frekvence kapacitou destiček přímo souvisí s kolektorovým odporem koncových stupňů, když si zvolíš mocný kolektorový proud, tak z toho máš sice kamna, ale rychlá.
ty elyty TE00x našly v tom skopu svůj konečný domov!

Asi jsi nezažil lampové televize . Tam lampy po zapnutí pěkně zasvítily-část vlákna mimo katodu a vydržely i 10 let denního provozu . Něco jsem ještě v elektronkách viděl a tímto se nikdy nikdo běžně nezabýval .

Lampové televize jsem zažil, když jsem byl študent tak řada Dukla byla teprve hitem sezóny Ovšem lampy byly k mání v každé venkovské Elektře za pár korun. Ale obrazovku která se vyráběla naposled před víc jak 30-ti lety je potřeba si šetřit. V televizorech snad mimo Tesla 4001, 4002 byl obvykle termistor, u nových typů žhavených z řádkového trafa přes odpor kolem 1R zas byl měkký náběh. Neřešili to snad jenom u paralelního žhavení, jesli byly nějaké výjimky si už nevzpomínám.

Radu si dostal.... odpor + rele a mas to iste. pre efekt mozes skontrolovat nabeh prudu dig osciloskopom..
Pripadne nejaky FET (ale predpokladam ze to mas napajane striedavinou a navyse len 4V)