Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím všechny nadšence do elektronkových přístrojů a zapojení. Možná někteří z vás sledujete, jak firmy postupně obnovují výrobu kdysi oblíbených typů, zejména NF elektronek a částečně i usměrňovaček. Takže určitě víte, že už si zase můžeme běžně koupit nejen EL34, EL84 a ECC8x, ale třeba taky EF86, ECL82 či EZ81. Nad jinými typy však zatím váhají, já osobně čekám na ECL86 jak na smilování a myslím že je nás plno. Uvítal bych i EZ80 pro zdroje přístrojů s menším příkonem, kde je EZ81 zbytečně předimenzovaná (např. RIAA preampy, korektory apod.). Rozhodně by se měla začít vyrábět také magická oka.

Takže průběžně sleduji produkci JJ, EHX, Svetlany apod. Nejraději mám elektronky JJ-Electronic, beru je jako nástupce Tesly, i když to není úplně pravda. Myslím že Tesláci elektronky uměli a poptávka po původních zejména ECC a EL od Tesly v zahraničí to dokazuje. Navíc EL84, EL34, E88CC a EZ81 od JJ jsou prakticky konstrukčně shodné s původními typy Tesla. ECC82 a 83 již ne (jinak provedená anoda). Postupně firma začala vyrábět i dříve v Tesle nevyráběné typy, zejména 300B, 6L6GC, GZ34, 5U4, 6V6, KT88 apod.

Čas od času JJ představí nějakou ÚPLNOU NOVINKU. Naposled to byla ECC99, dvojitá poměrně strmá (9,5mA/V) trioda s anodovou ztrátou 5W na jednom systému. Vhodná jako budič výkonových stupňů např. se čtveřicí KT88, nebo jako malý koncový zesilovač např. pro sluchátka. Jenomže to je v podstatě elektronka velmi podobná E182CC, takže celkem nic nového. V každém případě vhodně doplňuje řadu ECC o výkonnější typ. Jako budič výkonových elektronek je vhodnější než např. ECC85 a také např. sluchátkový OTL s ní hraje velmi dobře.

Nyní přišla JJ s několika novinkami. 6CA7, což je v podstatě EL34 americké konstrukce, zkusím vybádat zda ji vyrábí jako pentodu nebo svazkovou tetrodu (snad půjde G3 či rámeček otvorem v anodě uvidět). Potom začali vyrábět 6550, což je obdoba KT88. A hlavně: EL844 !!!??? Uváděna je jako obdoba EL84 s redukovanou anodovou ztrátou, jen 9W. Oproti běžné EL84 je anoda skutečně dost malá. Elektronka má uváděnou i zhruba poloviční strmost oproti EL84 a i typické katalogové údaje vypadají dosti zvláštně: Ia=10mA, Ik=1,5mA, podobně malé proudy mívaly elektronky pro bateriový provoz (1L33, 3L31), ale tam to bylo samozřejmě takto konstruováno s ohledem na životnost baterie a s menším výstupním výkonem se bylo třeba smířit. Přitom Ik max. je uvedeno 60mA. Anodový proud bych samozřejmě volil s ohledem na ztrátu, tedy při 250V bych nepřekračoval cca 35mA. Proč je ale typická hodnota anodového proudu tak malá?

Elektronka je navíc uvedena jako náhrada typu 6BQ5 což je podle mého názoru mylné. 6BQ5 je totiž americky značená EL84 a ta má téměř dvojnásobnou strmost než EL844 a taky větší anodovou ztrátu. Tak by mě zajímalo jestli máte někdo nějakou zkušenost s tímto novým typem, event. v jaké aplikaci byste ji použili raději než EL84.

Mně osobně to nedalo spát natolik, že jsem si jednu v GESu na vyzkoušení objednal. Nejprve ji zkusím trochu potrápit měřením na P508 a potom ji zkusím zapojit jako single-end s automatickým, ale regulovatelným předpětím G1 (v katodě kombinace pevný odpor/trimr v sérii), abych si mohl v jistých mezích měnit pracovní bod. Zkusím to porovnat s EL84 a pak uvidím.

Na netu je již okolo EL844 několik diskusí, ale vše jen anglicky, u nás zatím ticho po pěšině. Máte někdo již s novou EL844 nějaké zkušenosti?

Myslím,že je to velmi dobře,že se toho někdo chytil a začal se oživovat trh s elektronkami.Jen bych chtěl trošku rozvést tu problematiku strmosti elektronek. Myslím,že bez údaje anodového proudu je údaj strmosti celkem bezvýznamný. Pokud vezmeme dvě elektronky z nichž obě budou mít stejný číselný údaj strmosti,ale budou se lišit v anodovém proudu,tak má vpodsatě strmost každá jinou. V textu jsem narazil na pojmy "poměrně strmá" nebo "má poloviční strmost" Je to vidět až na nákresu charakteristiky. Mne osobně by zajímalo od jaké úrovně se strmost označuje za vysokou.

Mne ta EL844 skor pripomina rusku 6p9, aj ked ten Ia mi tam nesedi velmi...
Inak co viem, tak magioka sa robia, EM80 vyraba myslim EH... aspon v ceniku ich mali asi tak 3-4 roky dozadu.

Charakteristiky jsou na stránkách JJ-Electronic, nevím proč ale zrovna ta EL844 mi nejde otevřít ani na stolním PC ani na notebooku, vždycky to hodí chybu. 6P9 tohle není, k ruské 6P9/Tesla 6L10 existuje přímý ekvivalent v novalu-6L43. A z ELek je jí nejblíže širokopásmová pentoda EL83. EL844 není ani EL83, ani EL86, je to modifikovaná EL84 s menší anodovou ztrátou. Mám za to, že nejblíže jí bude možná pentodová část elektronky ECL86/PCL86, která má také anodovou ztrátu jen 9W. Samozřejmě ji mám v plánu změřit a vymalovat si charakteristiku pro různé Ua a Ug2 s ohledem na anodovou ztrátu. A samozřejmě budu měřit i strmost v různých pracovních bodech.
Ohledně mojí formulace "poměrně strmá". To jsem převzal z katalogů Tesla, kde se v popisech jednotlivých typů označovala jako "strmá" elektronka se strmostí zhruba 10mA/V či víc. Stačí zalistovat, viz ta již zmíněná EL83...... Tedy jako VÝKONOVOU bych označil elektronku z Wa minimálně 5W a jako STRMOU elektronku se strmostí minimálně 10mA/V v pracovním bodě daném katalogovými hodnotami. Takže 9,5mA/V by mohla být "poměrně strmá" .

Na jedné diskusi o elektronkách ji přirovnávají k 6V6, i to je podle mého názoru omyl. 6V6 je svazková tetroda, ne pentoda. U nás se sice nevyráběla, ale elektricky jí úplně odpovídá Tesla 6L31, nebo evropská EL90.

V každém případě už se těším, ale nějakých 14 dní si budu muset ještě počkat .

Mne to ide, tak som to stiahol...

Stefan31

Já si myslím,že tam mají chybu v hodnotě anodového proudu.Je zarážející,že EL84 a EL844 mají stený výkon do žhavení a přitom je tam taková rozdílnost výkonů v anodě. Výkon do žhavení se odvozoval od anodové ztráty,alespoň co jsem si kdy všiml. Navíc podle těch parametrů by ta EL844 měla Ra 25000 Ohmů,což je asi blbost. Odhaduji,že to Ia tam bude něco kolem 50mA.

Taky mě zpočátku napadlo že tam bude chyba, jenože ale.... Ig2 je uveden jen 1,5mA, což je také podezřele málo. Vždyť bateriová koncová pentoda 3L31 má větší povolený jak Ia, tak Ig2 než tohle! Při 250V na anodě odpovídá ztrátě 9W anodový proud 36mA. Ik je uveden maximálně 60mA, byl by tedy určitě možný i anodový proud kolem 50mA (aby také něco zbylo na G2) při snížení Ua na 180V, aby nebyla překročená anodová ztráta. To už nakonec vyplývá z charakteristik.

Nechápu ale, proč je typická hodnota Ia a Ig2 uvedena tak malá.

Každopádně za 14 dní to bude doma a potom se uvidí.

Kdoví, co je vedlo k vývoji této elky, kdysi jsem slyšel o nějakém velkém kšeftu s EL84 pro Marshall a modifikaci na přání.
Nevidím moc smysl řešit konstrukci, která bude vázána na součástku dostupnou od jediného výrobce. Ona ani ta ECC99 není zrovna velká trefa, když tam, kde jsem počítal, že bude značný zájem, vytrvale setrvávají na ruských elkách v historii osvědčených (a dostupných v různé kvalitě NOS zásob i současné výroby).
BTW, jestli máte někdo nápad na to, jak udělat rozumně měření podobných pentod, sem s tím. Triody jdou na curve traceru porovnávat dost elegantně . http://ema.sweb.cz/servis/karel1.jpg

Na jednom videu tady na bastlírně jsem viděl k zapisování charakteristik elektronek upravený souřadnicový zapisovač. V ose x se posouval v závislosti na U G1 a v ose y v závislosti na anodovém proudu. Bylo to na videu,které zaznamenal amatérský výrobce elektronek. Určitě se to tady dá dohledat.

Tenhle level už můžeme nechat historii, obrazovka + foťák nebo digitální ct + tiskárna jsou tak nějak operativnější.

BTW, kdysi jsem pomáhal likvidovat pracoviště s ruským záznamníkem pomalých dějů - v podstatě galvanometr s optickým záznamem na světlocitlivý papír. Jak jsem našel ve vyhazované dokumentaci, dělali na tom i měření charakteristik elektronek.

Asi jsme si nerozuměli, nejde o to, jakým technickým zařízením ta měření spáchat, ale jde konkrétně o to, která měření udělat. U triod je to jasné, u pentod zdaleka ne. Někdo to řeší triodovým zapojením pentody, někdo sadou výstupních charakteristik Ia=F(Ua)Ug1=(variable) pro několik velikostí Ug2, jsou další nápady ?

Jo takhle jsi to myslel,tak to jsme si fakt nerozuměli. Je pravda,že u tetrod nebo pentod je to měření rozmanitější. Já myslím,že pokud se budeme bavit o použití pro audiotechniku,tak je dost podstatný vliv anodového odporu.Myslím tím charakteristiky elektronky při změně anodového napětí ,od kterého se anodová zátěž odvozuje.Také chararkteristiky v G2 nejsou od věci,protože bývá použita jako zpětnovazební vstup.Mne osobně by jen tak pro zajímavost zajímalo postupné snižování vlivu G3 až do momentu,kdy se projeví oblast záporného odporu.Vlastně se z té pentody stane tetroda.
Když jsme tak u těch lamp,tak máte někdo zkušenost jak je významný rozdíl mezi triodou a pentodou co se týká různého zesílení výšek-hloubek? Co jsem,kdy četl,tak triody zesilují lépe nižší kmitočty a pentody výšky. Je ta závislost významná nebo nepodstatná? Myslím tím jen lampu bez vnějších obvodů.

Hmm, myslíš jako vlivem snížené hemživosti rychlých elektronů, které se leknou tolika mřížek ?

Jsi vtipálek. Snížení hemživostti je problém spíš v populačních záležitostech.

Jinak moc nerozumím,co se Ti nezdá.

Ty elektronky sice mají nějaké kapacity a indukčnosti systému atd., ale jaký nežádoucí parametr bude mít jiný vliv na basy a výšky ? Když běžné "nf" lampy chodí běžně i v KV vysílačích.... či spíše naopak.