Miroslav Horníček píše: ...a dál budeme těm úspěšnějším házet klacky pod nohy...
To není nějaká národní vlastnost, to je celosvětové. Je jedno, zda se vynález zrodil v Rusku, Finsku, ve StředoEvropských Republikách, zemích Commonwealthu, Francii, Řecku, Kanadě, Švýcarsku nebo v Bolívii. Vždycky se našel blbec, který jeho význam neodhadl, ale měl mocné razítko nebo pečeť. A zdržoval to tak dlouho, až si něco podobného dal patentovat někdo jiný někde jinde. A pak ten ouřada první začal řvát:
- v horším případě, že má kolem sebe samé 🤐, že na něco tak jednoduchého nepřišli sami, že to zase musel vymyslet Američan, Ital, Australan
(nehodící se škrtnout, hodící se dopsat)
- v lepším případě, že to neplatí, protože tohle už tu bylo před rokem, a lepší..., aby se veřejnost nedověděla, že právě on sám to před rokem smetl se stolu a s vynálezcem vyrazil dveře, jenže teď už se to zpět nevrátí.
V ideálním případě by se totiž mohl jen usmát a prohlásit: ale na to už jsme loni udělili patent my!
Jenže skutečnost mívá k ideálu hodně daleko.
Igor Vasiljevič Tělěvízorov přenesl obraz z depozitáře do sálu už koncem 18. století, a to bez drátu. Možná, že to udělal už někdo před ním v opačném směru a jiný obraz, ale záznamy o tom se nedochovaly. Teoretické předpoklady publikoval A.Bain v Anglii, 1843...
Nina Jefimovna Borkina řvala na svého muže: "nelži, žes nepil vodku, vidím ti až do žaludku!" ...Rjazaň, někdy koncem 18.století. Možná jiná báryšňja řvala tak na svého mužika o sto, dvěstě, let dřív, tak se nedovíme, kdo že to vlastně vynalezl roentgen, třeba bychom mu měli říkat borkino. Jisté je, že si ho ani sám Wilhelm Conrad Roentgen patentovat nedal, ale aspoň za to, jak to funguje, dostal Nobelovu cenu...
Mám pokračovat?
