Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jako nestrojař bych se rád zeptal, je-li vhodny postup pro výpočet/odhad otáček frézy a rychlosti posuvu konkrétního obráběného materiálu v závislosti na typu frézy (počet břitů, průměr nástroje).

To je moc neznámých na výpočet.
1) musíš vědět jaký máš materiál (ocel, hliník, dřevo) a taky jeho vlastnosti (není ocel jako ocel ani dřevo jako dřevo)
2) materiál nástroje - HSS (rychlořezná ocel) spékaný karbid - a taky vlastnosti
3) prúměr nástroje.
Většina dodavatelú nástrojú má tabulky a tam se dozvíš otáčky a posuv, případne max. hloubku špony jakou snese nástroj/stroj.

Až mne překvapuje ta "malá" trvanlivost ostří v tabulce . Nezdá se mi v praxi , že by kolem mne frézař tolikrát lítal . Vždyť to ani neměl na čem nabrousit . Je fakt , že nyní v době porcelánových a karbidových destiček je vše jinak . I do domácí praxe se diamant dostává , kotouče do rozbrusu jsou normal věc , mám i velkoplošný orovnávač na brusku a uvažuji o koupi toho průhledného diamanťáku kaindl . Jinak z tabulky pro rychlořez chlazený emulzí je rozsah 0,03-0,2mm/břit .

Zkusil jsem vyfrezovat motiv velmi jednoducheho plosneho spoje pro uchyceni koncaku. Mel jsem jen ne prilis vhodnou frezu Dremel 113 valcove stopky o prumeru 1,6 mm. Celo je temer ploche. Po nekolika pokusech spicka zmodrala a naplatovana med Cuprexu je v draze nastroje spise potrhana, nikoliv odebrana. V cem je problem? Mam prilis rychly pojezd? Hnal jsem ji pod 20k ot/min.

Pokud máš opravdu kuprextit , tak je problém ve skleněných vláknech , které nástrojovku ztupí . Chce to diamant . A i tak bych dal nižší otáčky .

Zdravím, jen přidám svou strojařskou troškou do mlýna

výchozí vzorec je: vc=(∏*D*n)/1000

vc - řezná rychlost (m/min)
D - průměr frézy/obráběný průměr při soustružení (mm)
n - otáčky nástroje/obrobku (1/min)

pro otáčky: n=(1000*vc)/(∏*D)

Řezná rychlost se odvíjí od optimalizace trvanlivosti nástroje, ale pro "domácí" použití postačí následující:

Rychlořezná ocel - HSS
pro frézování do 45m/min
pro soustružení do 60m/min

Slinuté karbidy
cca 300m/min - záleží na použití a materiálech

Keramika
cca 1000m/min - záleží na použití a materiálech

Brusné kotouče
až 80m/s - záleží na použití a materiálech - pozor na dosazení v s ne min

Poznámka autora:
1) Úžasné nástroje potažené vrstvami Ti apod. pro zvýšení trvanlivosti je pro domácí použití úplně k ničemu a pro "průmyslové" použití je na pováženou, protože vrstva na ostří vydrží maximálně d prvního přeostření
2) Trvanlivost ostří u slinutých karbidů se pohybuje kolem 25minut
3) Kuprexil(laminát) je fakt svinstvo a trvanlivost rapidně klesá
4) Diamant + ocel = velký problém

Ti co by potřebovali poradit ohledně optimalizace výroby - PM mě

kulikus: to jsi frézoval frézou s rovným čelem?Pak se nediv a ty otáčky i poloviční by byly moc.

Nejsem sice frézař , ale v tématu bylo frézování na NC strojích .Měl jsem za to , že se bude jednat o řídících systémech , softvérech a interface .
No nevadí - pokud mohu jako bývalý specialista na řídící systémy pro obráběcí stroje BNC,NC,CNC řici něco k obrábění kuproxtitu , tak věř , že tento materiál je k frézování nevhodný , jedná - li se o velkou plochu . Lze
ho použít na menších plochách za předpokladu dobrého chlazení !!!Kvalitní
frézy nevyjímaje . Samozřejmě nikomu nic nebrání sledovat průběh frézování a v kritických místech ubrat posuvy . Tato místa zaznamenat a upravit program . Je to čistě individuální . Šikovná obsluha NC stroje si poradí . "Cvičená opice" mačkající tlačítko čeká na programátory !
Ještě jednou - otáčky , posuv , materiál , tabulky Ti už naši specialisté poslali doplňuji znovu - nezapomínat na chlazení !
ps: zkoušeli jsme frézovat kuproxtit o velikosti 300x300mm a začal se prohýbat . Došlo tedy ke klasickému leptání chemickou cestou .

Oživím vlákno,
manufaktury na výrobu DPS co se obrábění týká používají stroje EXCELLON. V principu to není jiné než normální 3 osý CNC stroj, jen to má třeba více vřeten a je to sakra hbité.
Nástroje jsou karbidové, jak na cesty nevím, ale vrtáky jsou schopné vyvrtat do DPS tisíce děr bez toho aby se nějak zásadně ztupili, pokud to ovšem není nějaké máslo což byl asi případ autora příspěvku.

Excellony v přeloučský plošákovně byly čtyřvřetena někdy z počátku osmdesátek, řízený ještě děrnou páskou. Točily přes 30000 ot/min a vrtaly až 3 desky na sobě. Vrtací posuv v ose Z byl neskutečně rychlej, už nevím kolik mm/s ale přirovnal bych to skoro jako by se nevrtalo ale díry prorážely mlácením kladiva do vrtáků. A ty vrtáky opravdu vydržely tisíce děr a nesměly na nejspodnější desce dělat otřep, jinak by nešly prokovit. Chlazení a odfuk byly jen vzduchem.
Frézy byly karbidový jako vrtáky a byly podobný dnešním "kukuřicím" co se používají na CNC routerech na frézování překližky. Jen špička byla broušená trochu jinak, měla tvar obrácenýho V.