Lampový usměrňovač
Napsal: 12 bře 2006, 09:02
Na nějakých webových stránkách jsem se dočetl tuto "moudrost". DÍKY LAMPOVÉMU USMĚRŇOVAČI MÁ TOTO KOMBO NEUVĚŘITELNĚ TEPLÝ A DYNAMICKÝ ZVUK. Co na tom může být pravdy? Usměrňovač se přece na zpracování signálu nijak nepodílí, pouze dodává anodové napětí pro elektronky. Naopak mám zato, že vnitřní odpor usměrňovačky se zhoršením emise po čase stoupá. Dojde tedy ke snížení anodového napětí, eventuelně k jeho kolísání v rytmu modulace (zvláště je-li konec ve třídě B) a to podle mě zvuku zesilovače určitě neprospěje.
Stavěl jsem dva lampové zesilovače (jeden ještě nemám dokončený), 2x 15W se 4x EL84 push-pull Ultralinear (dvě na kanál) a 2x 0,2W triodový OTL pro sluchátka. Oba dva usměrňovací elektronku mají, ten první vzhledem k anodovému proudu GZ34, ten sluchátkový EZ80. Podle mě ta GZ34, zvláště ruská 5AR4 Sovtek (je to vlastně kopie lampy Mullard) bez problémů utáhne i 4x EL34, ale jen do výkonu cca 30-35W na kanál. Do 100W komba se 4x EL34 nebo 6L6GC, o KT88 ani nemluvě a výkonnějších "strojů" podle mě patří jedině polovodičový usměrňovač.
Výhodou lampy ve zdroji je podle mě postupný náběh anodového napětí, "soft-start", nižší napěťové zatížení filtračních ellytů-napětí na nich tak nestoupá, protože při nažhavení usměrňovačky již teče proud ostatními elektronkami přístroje a zdroj neběží naprázdno, taky možnost indikovat nažhavení zesilovače druhou kontrolkou (doutnavka zapojená na výstup usměrňovače přes odpor).
Na druhou stranu nevýhodou je nemožnost použít vysokou filtrační kapacitu, tedy nutnost používat několikastupňové filtry, nejlépe LC, tedy kompikovanější zapojení a měkčí anodové napětí. Taky zhoršování parametrů (vzestup vnitřního odporu) následkem poklesu emise katody. Časem může dojít až k výboji v elektronce, což dokáže při nesprávném jištění i zničit síťový transformátor.
Máte s tímto někdo zkušenost, kdo třeba hrajete na kytaru, je skutečně slyšet nějaký rozdíl? Nebo je vše reklamní trik výrobce?
Stavěl jsem dva lampové zesilovače (jeden ještě nemám dokončený), 2x 15W se 4x EL84 push-pull Ultralinear (dvě na kanál) a 2x 0,2W triodový OTL pro sluchátka. Oba dva usměrňovací elektronku mají, ten první vzhledem k anodovému proudu GZ34, ten sluchátkový EZ80. Podle mě ta GZ34, zvláště ruská 5AR4 Sovtek (je to vlastně kopie lampy Mullard) bez problémů utáhne i 4x EL34, ale jen do výkonu cca 30-35W na kanál. Do 100W komba se 4x EL34 nebo 6L6GC, o KT88 ani nemluvě a výkonnějších "strojů" podle mě patří jedině polovodičový usměrňovač.
Výhodou lampy ve zdroji je podle mě postupný náběh anodového napětí, "soft-start", nižší napěťové zatížení filtračních ellytů-napětí na nich tak nestoupá, protože při nažhavení usměrňovačky již teče proud ostatními elektronkami přístroje a zdroj neběží naprázdno, taky možnost indikovat nažhavení zesilovače druhou kontrolkou (doutnavka zapojená na výstup usměrňovače přes odpor).
Na druhou stranu nevýhodou je nemožnost použít vysokou filtrační kapacitu, tedy nutnost používat několikastupňové filtry, nejlépe LC, tedy kompikovanější zapojení a měkčí anodové napětí. Taky zhoršování parametrů (vzestup vnitřního odporu) následkem poklesu emise katody. Časem může dojít až k výboji v elektronce, což dokáže při nesprávném jištění i zničit síťový transformátor.
Máte s tímto někdo zkušenost, kdo třeba hrajete na kytaru, je skutečně slyšet nějaký rozdíl? Nebo je vše reklamní trik výrobce?