Stránka 1 z 5
Regulace DC napětí na žárovce?
Napsal: 08 čer 2011, 15:52
od Serifus
Zdravím! Nevíte prosím někdo o regulaci napětí na halogenové žárovce ve světlometech v autě? Rád bych něco efektivnějšího než potenciometr.
Máte nápad? Díky předem.
Napsal: 08 čer 2011, 15:58
od iginoiii
tak obligátne otázky na úvod. Chcete to stavať, alebo kúpiť hotové? ako chcete riešit homologizáciu? i
Napsal: 08 čer 2011, 16:11
od alles
příchází v úvahu jedině PWM, ale na silnici to nemá co dělat, je to do nebe volající krávovina...světla všech moderních aut mají naklápění a stmívání nemá absolutně smysl, u starých nezbývá něž se smířit se současným stavem, stejně většinou už moc nesvítí....
účel světel je nejen vidět ale také být viděn....
Napsal: 08 čer 2011, 16:53
od Eleman
Navíc, u halogenové žárovky při sníženém napětí (výkonu), díky nižší teplotě nefunguje ten "halogen" a dochází k odpařování vlákna.
Je to blbost, nic se tím neušetří.
Napsal: 08 čer 2011, 17:54
od breta1
Napsal: 08 čer 2011, 19:40
od rezis
Eleman píše:Navíc, u halogenové žárovky při sníženém napětí (výkonu), díky nižší teplotě nefunguje ten "halogen" a dochází k odpařování vlákna.
No třeba nová auta mají na denní svícení podžhavená dálková světla a je to přímo z výroby. Prý je to výhodnější než potkávací.
Napsal: 08 čer 2011, 20:01
od Eleman
No je to možné, že to tak výrobci aut dělají, nehádám se. Jen jsem si dovolil utrousit poznámku, proč halogeny v žárovce a kdy to funguje, resp, nefunguje. Ono snížením napětí, klesá i barevná teplota žárovky a spektrum se posouvá víc do infračervené oblasti. Z toho vyplývá, že ještě větší část dodané energie se na žárovce protopí oproti stavu se jmenovitým napětím, tedy výrazně klesne světelná účinnost.
Až teprve z odkazu breta1 je jasné k čemu by to mělo sloužit (denní svícení). Zakladatel vlákna to neuvedl.
Napsal: 08 čer 2011, 20:18
od Andrea
Jestli chápu dobře ten halogenový cyklus, tak ten halogen nebrání odpařování vlákna, jen brání usazování odparků na baňku. Takže podžhavené vlákno se odpařuje míň.
Napsal: 08 čer 2011, 21:07
od EKKAR
Jenže když nemáš dostatečný tepelný spád, halogenidový cyklus neprobíhá - a baňka černá, i když se vlákno odpařuje poměrně málo... Prostě musíš mít nažhaveno na určitou teplotu, aby se ten cyklus rozběhl. Basta, fyziku neojebeš.
Napsal: 08 čer 2011, 21:34
od helios
Dovolím si nesúhlasiť. V kinoprojektoroch MEO5 boli v budičoch zvuku používané 12V/H3 halogénky a napájané boli z regulovaného zdroja 5 až 8V. Žeby počas ich života (a to tie stoje mali nabehané 10-tky tisíc hodín) niektorá odišla si nepamätám, samozrejme občas boli tmavé, ale len vtedy, ak ich dáky šikulín pochytal mastnými prstami, čo bolo aj zvonka vidieť. Takže podžhavenie im zjavne až tak neškodí...
Napsal: 08 čer 2011, 21:45
od EKKAR
Helios, je podžhavení a PODŽHAVENÍ - ty halogenky v projektorech na to byly stavěný. Skutečně záleží jen na teplotě vlákna, respektive na rozdílu teplot = TEPLOTNÍM SPÁDU mezi vláknem a baňkou. Když je příliš nízký, halogenidový cyklus neprobíhá nebo probíhá se silně sníženou účinností. Černání křemenných baněk zvenku napálenou kožní mastnotou/potem je jiná věc...
Napsal: 08 čer 2011, 22:12
od helios
Tie halogénky v projektoroch boli identické H3, ako sa používajú v hmlovkách v aute a boli aj plne zámenné. Ale zasa tam boli asi lepšie chladené ako tie dvojvláknovky hypermodernej konštrukcie.
Napsal: 08 čer 2011, 22:38
od stasek
Taky se prodávaly stolní lampičky a ty měly přepínač na větší a menší svit, tedy byly evidentně při tom menším výkonu podžhaveny. Takže jak je to s tím halogenidovým efektem doopravdy mi uniká. Stojí to vůbec za zmínku, když se to takto vyrábí a prodává?
Napsal: 08 čer 2011, 22:42
od Andrea
Já jsem četla, že při nízké teplotě, kdy se ten cyklus zastaví, už se vlákno prakticky neodpařuje. To černání že je naopak přežhavením, kdy ten halogen nestíhá ty odparky požírat.
Napsal: 09 čer 2011, 06:38
od BOBOBO
A teď babo raď .
