Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj vsem...Chtel bych se pochlubit pul rocni praci na tomto dnes jiz historickem magnetofonu...Dalo to fusku ale mam z nej radost...Prikladam odkaz tak kdo ma zajem muze kouknout...Ahoj Jirka

http://jufileni.rajce.idnes.cz/Tesla_B444_Super_Lux

Nádhera! To je už vitrínová záležitost !

Pěkný...asi nejlepší mono cívkáč Tesla a to již v roce 1969 kdy se začal vyrábět. Škoda, že cívky jenom 150mm ale větší se tenkrát asi moc neprodávaly. B5, B54 a další již 180mm jenomže celá řada B5 byla méně povedená a krokem zpět. To je můj názor.

Konosuke:
To mas pravdu 444 je opravdu pekna...nahrava a prehrava fakt dobre!!! Tedkom mam na stole vrak B101 tak uvidime co se da s ni udelat...

Jinak vsem kdo se vyjadri k tematu jakymkoliv prispevkem dekuji (at to nemusim psat kazdemu extra )

Pěkná práce! Jako nový. Gratuluji.

Pozoruhodná byla automatická regulace úrovně záznamu (ruční také) a oddělené potenciometry tónové korekce výšky-hloubky. V tom se líšil od B4 a B 400. A ten dřevěný sokl - prostě třída. Taky se hodně vyvážel.

Krasavec. Já se taky pochlubím: http://audiotechnika.blog.cz/1106/mikro ... 207-panfon

B5 sice byla mechanicky horší. Ale byla o dost levnější a tehdy se to dost kupovalo podle ceny. Prostě udělali něco jednodušího-levnějšího ( motor má na sobě i sekundární vinutí,takže odpadá síťové trafo.)

Řada B5 byla vývojově dál, než B4, především velmi jednoduchá mechanická i elektronická konstrukce, křemíkové tranzistory (kromě koncové dvojice). Na řadě B4 se celou dobu výroby kritizovala elektricky ovládaná pauza, že do záznamu zanese rušivý hluk. To u B5 odpadlo, zmizela i nepraktická kabelová forma s oddělenými přepínači, které se přesunuly na jedinou desku plošného spoje. Zase u řady B5 se kritizovalo pomalé převíjení a hlavně u první série ulamující se křidélka unašečů, protože byly lisované z příliš křehké hmoty.
B4 stála cca 3500,- Kčs, B42 jen s jednou rychlostí a bez počitadla 2800,- Za tutéž cenu byla B5 s dvěma rychlostmi a počitadlem a většími cívkami.
B4 byla oblíbená hodně kvůli rychlosti 2,38 na nahrání z rádia.

Dobrá práce na té B444, mimochodem, to byl magneťák úzkých tolerancí a navrch ještě pěkný kus nábytku, tedy aspoň v mezích tehdy u nás dostupných designových technologií.
A pásky na cívkách nad 15cm byly hlavně proto, že se stejně nepředpokládal zájem o větší (a tedy dražší) pro jiné, než tuzexové stroje. Přece jen ta cívka přišla v tom roce na více, než desetinu průměrné měsíční výplaty.
Vlastně čtyři stopy byla tehdy nutnost, přece škoda plýtvat páskem.
Ale zůstala ve stejné ceně řadu dalších let - 540m pásku s dvojitou hrací dobou za 155 Kčs - zatím co kazeta C90, t.j. s poloviční (stereo) nebo čtvrtinovou (mono) hrací dobou se ještě o pár let později těžko sháněla a, kdo už ji konečně sehnal, dal za ni lidovou cenu 105Kčs...
Na osmnáctky cívky se pak odvolávali šéfové inovátorů v době, když už se měli intenzivně věnovat kazetám nebo konstrukci nějakého třímotorového stroje na cívky o "hifistickém" průměru 27cm... tedy konstruktéři na to byli připravení už několik let, ale nebylo jim dovoleno. Takže o několik let opožděná odvolávka na zastaralost patnácticentimetrových cívek sloužila jen na podporu snahy ukončit řadu B4, ačkoli už existovaly tlakové odlitky pro cívky 18cm a počítalo se v nich i se třemi motory (on totiž 3W motorek v řadě B4 má starosti s převinutím patnáctek cívek, natož větších) a výroba ostatních komponent byla už zavedená a zvládnutá z toho, co tuzemsko dalo. Ale nebylo to politickou prioritou.
Tak se pod heslem "třeba si šest kiláků zajdu, jen když jdu zkratkou", zkrátka draho, aby to nestálo moc, vyvinula řada B5, jejíž mechanika měla z nejhoršího vychytané mouchy až u modelů B100/101. Nebo jsme se je naučili teprve správně seřizovat? Kdo ví...
Stejně na ty B5 a B100 nešlo dát větší cívky, než patnáctky, když na ně chtěl člověk přiklopit víko.

Jenom by stálo za to dát i na ten pravý unašeč starou cívku , která se prodávala v době prodeje magiče .

Ano v době uvedení B444 lux super na trh pásky na cívkách o180mm prakticky se k nám nedodávaly, jenom Basf, Emgeton, Agfa, Scotch 540m=o150mm. Něco možná dovážel PZO Tuzex, nevím. Tyhle Maxell 25-120 LN, UD 730m - 180mm přišly později (a byly silně podpultové, že)
asi v dobách B100, B101, B73 a B113, B115, B116...Jsem názoru že mechanika a horní panel řady B4 ve výrobě upravit šlo a cívky 180mm mohl utáhnout i za cenu že by mírně přesahovaly boční a horní okraj magnetofonu. Asi jak Tesla Uran, Pluto který dovolil použít větší cívky 130mm při otevřeném plexi krytu. Nebo AKAI 4000 DS kde 180mm cívky nahoře přesahovaly nad magnetofon.

BOBOBO:
To jo ale druhou uz nemam...

Jeste kdyby tak byl original navod na obsluhu...to by bylo fajn

konosuke píše:A ten dřevěný sokl - prostě třída. Taky se hodně vyvážel.

Pozoruhodný je i jeden detail, na modelu B43 je ve dřevěné skříni západka a v dřevěném víku zámek. Jde o stejné provedení jako u modelu Sonet, který byl vyráběn 12 let předtím, kde byl pouze zámek v skříni a západka na plastovém víku. Zámek z B43 pasuje do Soneta.

Řadu magnetofonů Tesla B4 vhodně doplňoval jednorychlostní (9.53cm/s) B47 Student - ANP229, měl takový klíček k uzamčení učitelské stopy, to jako blokoval náhodné smázání nebo co ? Nebo se stroj prostě uzamkl a bez klíče nešel spustit ? Asi proto aby student učil se a nepouštěl si muziku. Podobný byl B57, rovněž pro školní účely. Rozšířen o
ovládání diaprojektoru pomocí záznamu spínací frekvence 1 kHz na pásku a vypnutí magnetofonu na konci pořadu nahraným kmitočtem 4 kHz, oba však uměly přepis ze stopy na stopu a poslech se současným záznamem na jinou stopu, něco jako Unitra ZK 246, M 2404 S, M 2405 S, synchroplayback a multiplayback.