Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, co je to za měřicí systém a proč to má dvě ručky a jak to funguje? Nějak si to ze školy nepamatuju. Asi něco s termočlánkem, ale ten symbol vlevo neznám.
http://elektro.aukro.cz/a-dve-ruce-i1840411365.html

Vypadá to, že ta červená ručka je jen ručně nastavitelný ukazatel, nebo vždy zůstane na nejvyšší hodnotě (je posouvána černou ručkou) a měřicí systém (podle značky tepelný bimetalový) využívá bimetalu ohřívaného protékajícím proudem.
Opravte mne pokud to tak není.

Je to bimetal, už jsem si to taky našel.

Proč je u třídy přesnosti 5 ta vidlička (véčko)? Původně jsem to považoval za termočlánek

12 minut je co?

To "V"éčko udává, že třída přesnosti není z rozsahu (plné výchylky) jak je běžné, ale jedná se o 5% přesnost z měřené hodnoty. 12 min udává maximální dobu měření, pak zřejmě dochází k přehřátí přístroje.

Díky.

Ještě k těm dvanácti minutám. Může to být u tohoto přístroje i tak, že je to doba potřebná k ustálení výchylky. U jiných to udává max. dobu měření.

Má pravdu Eleman, chodil jsem svého času s holkou s Metry blansko.

Tak to máš supr kvalifikaci na měřáky z Blanska.
I když bych řekl, že většina lidí (asi ženských, protože jsou šikovnější a pečlivější, ale to není důležité) na montážní lince (spíš za montážními stolky) neměla o teorii funkce toho, co vyrábějí, moc velké tušení.

Ten měřák je zajímavý v tom, že díky teplotní setrvačnosti vyžaduje asi dost kvalifikovanou obsluhu a vědomost o průběhu měřeného proudu.

Například pustím proud 6A a ručka pomalu stoupá. Pravděpodobně až po 12 minutách můžu odečítat s vědomím, že už výchylka znatelně neporoste. Ale pokud proud všelijak kolísá, tak bude údaj všelijaký. A když po 10 minutách proud klesne na nulu, v 12.minutě odečtu ještě slušně velkou výchylku. Píší, že ukazuje jen průměrnou hodnotu, ale nevím, jestli se to dá nazvat průměrem(?).

Našel jsem toto ( strana 8 )
]http://www.jsmilek.cz/skripta%20pdf/mereni%202%20merici%20soustavy%20skripta.pdf


Novějším druhem je tepelná soustava s dvojkovem (obr. 22b).
Proud přiváděný přívodní spirálou prochází též pracovní spirálou
z dvojkovu. Jsou to dvě pevně spojené vrstvy kovů nebo slitin s
rozdílným činitelem roztažnosti. Pracovní spirála se vznikajícím
teplem svinuje nebo rozvinuje, a tím vzniká moment soustavy.
Výchylka ručky závisí na druhé mocnině proudu; stupnice je
nerovnoměrná. Přístroj ukazuje efektivní hodnotu střídavého
proudu nebo napětí.
Tento přístroj s dvojkovem má velkou tepelnou setrvačnost a
nepotřebuje tlumení. Nestačí také sledovat rychlé změny proudu
a ukazuje jen průměrné hodnoty. Druhá dvojkovová spirála
kompenzuje vliv změn okolní teploty na přesnost měření. Proto je mezi pracovní a
kompenzační spirálou kruhová deska, která slouží jako tepelná izolace.
Přesnost těchto přístrojů je asi 3%.]

pokud vím tak přístroje s termočlánkem mohly měřit proud s téměř jakýmkoli průběhem a vždy změřily efektivní hodnotu, dokonce i kmitočtově to nebylo nějak moc omezené

To je pravda. Tenhle ale není s termočlánkem nýbrž s bimetalem. Temočlánkový má(předpokládám)mnohem rychlejší odezvu. Nějaký ruský od Drbala doma mám a reakce je docela svižná, v řádu pár sekund.

Bimetalový přístroj asi měří něco jako "střední hodnotu efektivní hodnoty proudu"(?) Jestli to není něco proti něčemu.

PavelFF píše:Bimetalový přístroj asi měří něco jako "střední hodnotu efektivní hodnoty proudu"(?) Jestli to není něco proti něčemu.

Raději mluvme pouze o efektivní hodnotě, eventuelně o průměrné efektivní hodnotě. S tou střední hodnotou je to zavádějící.
Protože měřicí soustava toho přístroje je tepelná, měří přístroj efektivní hodnotu proudu bez ohledu na jeho časový průběh (tvar).
K tomu, aby se hodnota dala odečíst i po vypnutí proudu tam možná slouží ta červená ručka, která zůstane na největší naměřené hodnotě.

Byl asi určen do provozu, kde se proud měnil velmi pomalu a bylo žádoucí zpětně znát dosažené maximum.

Kdyby prodávající nechtěl (150-200)Kč za balné a poštovné, tak bych ho možná koupil na pokusy. Ale moje zvědavost není tak velká, abych dal min. 250Kč.

Eleman píše:Raději mluvme pouze o efektivní hodnotě, eventuelně o průměrné efektivní hodnotě. S tou střední hodnotou je to zavádějící.

To by mě zajímalo, jaký vidíš rozdíl mezi střední hodnotou efektivní hodnoty a průměrnou efektivní hodnotou. Jsou to synonyma.


P.S. a chceme-li být exaktní, tak to neměří prostý průměr, ale vážený průměr, kde váha starších údajů exponenciálně klesá s časem.

Nechtěl jsem aby došlo k záměně pojmů střední hodnota a efektivní hodnota střídavého proudu. Proto jsem napsal, že bude lepší nazývat to průměrnou.... Samozřejně z hlediska obecného vyjádření hodnot je to jedno.
Ale snad tady nebudeme slovíčkařit a řešit definice, na to se autor vlákna neptal

PavelFF píše:moje zvědavost není tak velká, abych dal min. 250Kč.

Možná bude ve středu od korunky...