Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Potřebuji poradit s maximálními hodnotami zemního odporu zemničů jak pro přizemnění místa rozdělení vodiče PEN,tak pro uzemnění hromosvodu. Bylo by dobré si také připomenout max odpory ve venkovních vedeních.

Pořád se mi pletou hodnoty 2ohmy, 5ohmů a 15ohmu.

Předem děkuji

Přizemnění vodiče PEN v síti TN má být do 15 Ohmů, ve venkovním rozvodu se provádí u vrchního vedení po 500m, u odboček delších jak 200m a na konci, kabelové vedení delší jak 200m na konci a u přípojkových skříní vzdálených od nejbližšího přizemnění přes 100m. Hodnota 5 Ohmů je max. zemní odpor u uzlu transformovny, celkový zemní odpor soustavy má být max. 2 Ohmy.
Ve vnitřních rozvodech s vlastním transformátorem se přizemňuje u hlavních rozváděčů, u objektů bez vlastního transf. u přípojkové skříně, je-li vzdálena více jak 100m od nejbližšího uzemnění. Přizemnění podružných rozváděčů se provádí jsou-li vzdáleny od nejbližšího přizemnění víc než 100m a na konci odboček delších jak 200m.
Hodnota 2 Ohmy je také maximální dovolená impedance vypínací smyčky v síti TN, podle normy však nesmí překročit hodnotu Z = Uf / Iv ( Uf - fázové napětí, Iv - vypínací proud předřazeného jistícího prvku). U hromosvodů má být uzemnění do 10 ? Ohmů a oddělené od uzemnění ochrannného. Hodnot zemního odporu se často v praxi obtížně dosahuje.

Vida, já žil v domnění, že to dneska musí být spojený. Já to mám u domu tady rozdělený a připadá mě to pro zásah bleskem bezpečnější. Jinak to ale umí pěkně brnět.

Pokud si pamatuju tak platilo že když nešlo tyto zemniče dostatečně oddělit (na předepsanou vzdálenost nebo nejlíp na druhou stranu objektu) musely se spojit v zemi - doma to mám taky spojené. Max. odpor uzemnění hromosvodu byl mám dojem taky 15 Ohmů. U přizemnění elektroinstalace byl předpis že nelze-li dosáhnout 15 Ohmů tak položit min. 15m zemnící pásky. Současným stavem předpisů pro hromosvody si nejsem jistý.

Oddálený hromosvod je oddělený od PEN, neoddálený je spojený s PEN.

Achab píše:...U hromosvodů má být uzemnění ... oddělené od uzemnění ochrannného...

Achab píše:Pokud si pamatuju tak platilo že když nešlo tyto zemniče dostatečně oddělit (na předepsanou vzdálenost nebo nejlíp na druhou stranu objektu) musely se spojit v zemi...

Ne, ta logika je postavená obráceně.
Zásadně se mají spojit, ale za určitých výjimečných okolností se v české informativní příloze evropské normy připouští i nespojení.

ZdenekHQ píše:...Já to mám u domu tady rozdělený a připadá mě to pro zásah bleskem bezpečnější...

Ale jenom připadá.

tomasjedno píše:Ne, ta logika je postavená obráceně

Možná, ale platilo to v 80-tých letech, jak jsem řekl - v současnosti si nejsem jistý.
Osobně si myslím že spojovat hromosvodní zemnič s přizemněním instalace je vhodné jenom za předpokladu minimálního zemního odporu a kvalitního provedení zemniče. V praxi jsou v zemi často jenom 1-2 zemnící tyče, revizi u RD nedělá skoro nikdo a za pár let se to uzemnění rozpadne nebo má desítky ohmů. Za takové situace je bezpečnější oddělení, teda pokud nemáš v zemi tunu železa.
Co se týká doporučení EU o těch lze mnohdy s úspěchem pochybovat.

Achab píše:ale platilo to v 80-tých letech, jak jsem řekl - v současnosti si nejsem jistý

Když si nejsi jistý, tak neplácej nesmysly. Je to tak, jak jsem napsal.
Přečti si ČSN 33 2000-5-54 (IEC 60364-5-54) a ČSN EN 62305 (IEC 62305).

Achab píše:...
Co se týká doporučení EU o těch lze mnohdy s úspěchem pochybovat.

Nejedná se o politické nebo úřednické "doporučení" EU, ale o technickou normu vypracovanou mezinárodním týmem odborníků (vědců a techniků).

Achab píše:...V praxi jsou v zemi často jenom 1-2 zemnící tyče, revizi u RD nedělá skoro nikdo a za pár let se to uzemnění rozpadne nebo má desítky ohmů. Za takové situace je bezpečnější oddělení...

Posuzováno touto optikou by se nejspíš měla instalace hromosvodů zakázat, protože barák s neuzemněným hromosvodem je na tom hůž než bez hromosvodu.
Diskuse o tom, jestli mají nebo nemají být spojeny neexistující (uhnilé) zemniče mi přijde poněkud na palici. To, že někde panuje šlendrián, ještě není důvod neudělat to dobře.

P.S. Až ti práskne do baráku, kde jsou oba zemniče spojené a jeden je uhnilý, druhý jakž takž, budeš se slzami v očích děkovat Pánu, že ti alespoň jeden z těch spojených zemničů zachovati ráčil.
A když ti práskne do baráku, který má všechny zemniče uhnilé, tak jsi individuum, které nezajímá technický stav zařízení, jež ho má chránit, a zaslouží si leda nominaci na Darwinovu cenu.

to tomasjedno: souhlasím, o EN 62 305 není sporu, jenom jsem vzpoměl na ČSN 34 13 90, která platila ještě do r. 2006. Ovšem je pravda že značná část hromosvodů zažila revizi pouze výchozí a majitel na to po letech buď nedbá nebo nemá na opravy - bydlet v takovám domě zvlášť v ohrožené lokalitě je pak opravdu na Darwinovu cenu. Životnost pozinkovaných zemničů (tyčí) se udává v běžné půdě asi 10 let, v praxi bývá sice delší ale znám v okolí řadu domů ještě s předválečnými hromosvody kde staré měděné zemnící desky vydržely dodnes.

tomasjedno píše:Nejedná se o politické nebo úřednické "doporučení" EU, ale o technickou normu vypracovanou mezinárodním týmem odborníků.

Plný souhlas, pouze jsem chtěl naznačit že často mají různé teorie a normy kratší životnost než sám autor. ČSN-EN máme protože jsme v prostoru EU, být v jiné sféře vlivu tak máme třeba ČSN-ASA.

Mě už do domu prásklo, takže mám tu čest srovnávat teorii a praxi.

Nebýt toho, že jsem "aktivně" spojil všechny anténní rozbočovače se stožárem, aby mě to nekopalo při každé výměně antény, skončilo to asi jen "uklizenou" elektronikou na půdě (wi-fi) a střeše. Takhle jsem si to zavlekl i do domu, kde naštěstí přepětí tvrdě narazilo na přepěťovou ochranu, takže se jen spálil vnitřek jednoho f-konektoru na kuličku a dál to nešlo.

Z druhé strany domu jen shořely 40A pojistky v el. přípojce a vypadlo pár jističů, zbytek zřejmě pobraly bleskojistky namontovaný na přípojce čerpadla ve studni.