Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám ručkové magnetoelektrické měřidlo METRA na střídavé napětí 250V. Kdysi jsem ho rozdělal a obkreslil jsem si zapojení. Je tam takový polomůstek ze dvou diod a dvou odporů. Opsal jsem si tehdy hodnoty.

Potřebuji si upravit jiné magnetoel. měřidlo na střídavé síťové napětí a normálně bych použil můstek ze čtyř diod. Ani bych o ničem jiném nepřemýšlel. Jenže teď vidím schéma se 2 diodami a 2 odpory a ptám, se jaké má výhody, proč bylo použito.

Jednoduché, vždy usměrňuje pouze 1 dioda, nikoliv 2 v sérii jako u můstku, tedy lepší linearita.

Jinak řečeno, nemáš tak stlačený začátek stupnice.

Za cenu zhoršenej ciltlivosti

To vždycky - na toto zapojení, stejně jako na zapojení s můstkem, lze pohlížet jako na jeden měřicí systém. Linearitu lze dále zlepšit (samozřejmě za cenu dalšího snížení citlivosti) předřadným odporem.
Obecně - čím větší je poměr měřeného napětí k napětí na diodách v propustném směru, tím lepší linearita stupnice.

Vliv usměrňovače na linearitu při velké citlivosti měřidla lze omezit pak už jen aktivním zapojením, kdy měřidlo s usměrňovačem je zapojené jako podélný odpor děliče záporné zpětné vazby zesilovače - mezi těmito body se zesilovač s dostatečným ziskem totiž chová jako zdroj konstantního proudu, takže lze celkem snadno splnit podmínky, při nichž se stává vliv úbytku napětí na diodách celkem nepozorovatelným (resp. lze ho zmenšit pod velikost vlastní konstrukční nepřesnosti systému měřidla).

Kdysi se používal kuproxydový můstek Gratz.Jeho výhodou byly
menší úbytky na usměrnovači než na křemíku.Možná že by šlo zkusit
Shotky diody.Ale vždy ocejchovat.Se seriovým odporem by se dříve
došlo k linearitě.Avomet to řešil tak že část stupnice vynechal.

Nedavno jsem to řešil při opravě BM 207 (vykuchané přístroje).
Použil jsem tento polomost a diody GAZ 51 (OA 9). Mají malý úbytek napětí.

GAZ a OA jsou germaniové diody s přivařeným zlatým hrotem
a je jich málo.Myslím si že mají větší úbytek než Shottky.

FERYACT píše:...Myslím si že mají větší úbytek než Shottky.

Myslím si, že nemají.

P.S. Je lépe se podívat do charakteristik. V tomto případě opravdu vítězí Schottkyho diody. Sice těsně, ale přece.

Díky za objasnění.
V mém případě bude nelinearita zanedbatelná, protože rozsah je 250V a navíc měřáček bude jen MP40.
Dám tam 4 schottky do můstku.

Při té příležitosti jsem si vzpomněl na můj první "multimetr" PU120, který má na usměrňování jen jednu diodu GAZ51. Celkem třikrát mi ta dioda odešla (tak napolo - měla velký svod v závěrném směru). Měřák ukazoval blbě, i když uvěřitelně. Nedalo se na to hned přijít. Což mě vypeklo -jednou jsem kvůli tomu asi třikrát skládal a rozebíral trafo a domotával nově navržené sekundární vinutí, protože vypočítané závity nedávaly předpokládané napětí a to ani po dopočítání a korekci. Po třetím chybném výsledku mi došlo, že chyba byla v měřáku a zase jsem to musel odmotat. Kdyby tam byly dvě diody, neprorážely by se.

PavelFF píše:Dám tam 4 schottky do můstku.

Stačí 2, jedna v sérii s měřidlem a druhá k tomu antiparalelně (+ předřadný odpor).

PavelFF píše:Při té příležitosti jsem si vzpomněl na můj první "multimetr" PU120, který má na usměrňování jen jednu diodu GAZ51.....Kdyby tam byly dvě diody, neprorážely by se.

Urcitr len jednu mam fixovane ze su tam dve

Zbytečná citace celého předchozího příspěvku pokrácena.
Hill

No jo, máš to zafixované správně, já to splet. Jsou tam dvě GAZ51. Je to už hodně let a pamatuju si na 99% , že jsem měnil vždy jen jednu a tu samou diodu.

Nějak mi jedna dioda utkvěla asi proto, že proud přes ručkové měřidlo chodí jen přes jednu diodu. Myslím, že díky tomu přístroj ukazoval při přivedení stejnosměrných 10V na střídavém rozsahu v jedné polaritě nulu a ve druhé asi 22V (teoreticky 2,22x víc). Měřák je ve sklepě a nechce se mi pro něj chodit, ale myslím, že to tak nějak bylo.

Schéma na předposlední straně:
http://www.qsl.net/o/ok1mkq//technika/rig_manuals/metra/pu120/pu120.pdf Obsahuje dvě diody. Nevím, která z nich se prorážela a proč. Myslím, že jsem se choval při volbě rozsahů ohleduplně. Z mého pohledu se dioda ničila bezdůvodně.

Áno, sú tam dve diódy so zlatým hrotom. Stále taký prístroj používam. Ja síce ním striedavé napätie nemeriam, jeho presnosť už nestačí ani na meranie jednosmerného napätia, ale som za veľa rokov zvyknutý na údaje ohmetra pri informatívnom meraní polovodičov. Pre informatívne meranie sa analógový prístroj hodí oveľa viac, ako digitálny, lebo na zhodnotenie údaju stačí letmý pohľad na polohu ručičky bez presnejšieho zistenia hodnoty, pričom na digitálnej stupnici dnešných mer. prístrojov sa pri každom pohľade musí vyhodnotiť číselný údaj.

Jen si dej pozor na závěrné napětí většiny schottkyho diod. Na měření 250V střídavých to asi nebude.