Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám zvláštní přání. Kdysi jsme ještě ERAMu (krajský kovo-elektro podnik Hradec Králové) vyráběli velmi jednoduchou nabíječku autoaku. Uvnitř krabice bylo trafo, diody a jednoduchý obvod se dvěma trandy(matně vzpomínám že jeden byl KF507 a druhý KF517), ZD, dva trimry, pár odporů a relátko. Fungovalo to tak, že se to připojilo na aku, relé seplo a odeplo po dosažení 14,5V. Jedním trimrem se nastavovalo právě oněch 14,5V, druhým tuším 12V kdy relé opět přitáhlo. Moc bych potřeboval tento obvod a nemůžu ho sehnat. Nemáte někdo něco po ruce? Předem dík za snahu.

Schmittův klopný obvod s operákem by nestačil? Výstup posílit trandíkem a tím spínat relátko.. Očividně to má stejnou funkci a s tím OZ to půjde daleko jednodušeji nastavit na potřebné prahové hodnoty překlápění... Jako literaturu ke konkrétnímu doporučuju Punčocháře - známou to publikaci z nakladatelství BEN. Případně knížku Arendáš - Ručka : Nabíječe a nabíjení. Odpojovač akumulátoru od nabíječe po dosažení určitého napětí je tam tutově popisovaný taky.

Ale jo, operák-referenční napětí-dělič-nastavení hystereze. To si dokážu představit. Jenže to už je operák, napájení +-. To co mám na mysli bylo geniálně jednoduchý a fungovalo to. Fakt dva trandy, zenera, dva trimry a asi tři odpory, relátko. Možná to zapojení i po 30 letech domyslím. Zenera tuším 5V byla někde v emitoru, v bázi byl dělič....???

Kdysi jsem páchal něco podobnýho, viz příloha. Místo R4 sem dal trimr a kroucením obou trimrů si nastavil vypínací napětí a hysterezi dle potřeby.

Tady je to schéma od Arendáše a Ručky - žádná symetrika v napájení tam není potřeba... Potenciometrický trimr P2 má odpor 100kΩ (nastavení hystereze).

No, myslím, že Milanovo zapojení bude asi to co jsem měl na mysli, teda bez toho opťáku a triaku a Ekkarovo zapojení je taky fakt jednoduchý. Díky objema (nebo oběma?). Něco z toho vytvořím.