Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak už zase jsem přišel s prosbou o radu. Cítím potřebu si ubastlit několik přemostěných t článků (pevně laděných), ale problém je ten, že na kvazirezonančním kmitočtu mají mít absolutní hodnotu přenosu nějakých 0,15- takže n nebude 0,5, přenos nebude 0. Pokud bych měl sám odvozovat výpočet jednotlivých součástek, asi by to znamenalo šílenou ztrátu času (a slušnou pravděpodobnost, že někde udělám chybu). Přičemž na internetu a v dostupné literatuře jsem našel jen výpočty pro n=0,5, takže teoreticky nulový přenos na kvazirezonančním kmitočtu, což nehledám. Našla by se tady dobrá duše, co by mě nakopla při vyhledávání, popřípadě předhodila nějaký kloudnější informace? Já jsem po celé síti našel jen výpočty tohoto typu (jak už jsem zmínil):

http://moryst.sweb.cz/elt2/stranky1/elt017.htm

To by ti mělo stačit. n určíš podle požadovaného přenosu při kritickém kmitočtu (F=0). R a C potom podle požadovaného kritického kmitočtu (jednu hornotu musíš zvolit odhadem). Po výpočtu doporučuji článek sestavit a změřit frekvenční amplitudovou charakteristiku.
Pozor, vztahy platí pro článek na výstupu nezatížený. Při zátěži se parametry změní.

Přenos 0,15 je asi -16,5 dB. Kdo by se s tím počítal. Podle simulace potřebuješ n=0,78. Pro n<0,5 a nezatížený článek řešení pro takový přenos není - vždy to tlumí víc.

V knížce Kovářík-Smetana: Korektory je problematika TT-článků shrnutá do sady nomogramů a grafů s tím, že výpočet by přesáhl rámec knihy (na rozdíl od ostatních RC, LC, LR a RLC obvodů).
Navrhovat se podle nich články dají se značnou přesností, ale při použití simulátoru si jen pohraješ s hodnotami součástek a najdeš vhodný poměr jejich hodnot možná i rychleji.

Pánové díky. Já jsem si chtěl článek spočítat po svých, bez simulátorů obvodů.

Takže myslíte, že bude výhodnější se spolehnout na počítač (což dělám nerad, protože jsem ješitný, a říkám si, že snad nejsu úplnej blbec, a navíc, až ty počítače jednou odpálí ta atomovka)? Já vím, možná se chovám neprakticky...

Tak dobře, je to tak hrozně složitý? Vím, jen odvození pro některý LC obvody zabere hromadu času (což už jsem si zkusil a došel k nepoužitelným hodnotám indukčností, co rukou jen tak nenavinu- "na vzduchu"). Ale výsledek výpočtů- "vzoreček"- většinou nebývá až tak nepoužitelně složitej.

Předpokládám nezatížený článek. Respektive zatížený- 1M/70p. Snad to nebude dělat paseku, aspoň pokud zvolím malou hodnotu R.

PS:

Eleman: Počítání (respektive "matematické" mechanické otročiny) už mám plný zuby. Už cítím jen potřebu vidět "vzoreček" a mít pokoj. Moc díky.

Bernard: Taky díky. Když nebude nazbyt, použiju Tvoje výsledky. Moc díky.

Hill: Díky do třetice. Tuhle knížku (samozřejmě) teď u sebe nemám, jinak bych se neptal na fóru. Přesnost nomogramů by asi bohatě vystačila. Ale... Když to všechno tak vezmu kolem a dokola. Takže: mám se vrhnout do simulací? Předpokládám, že odpověď bude ano (a já se budu stydět, že jsem se narodil v roce 80 a ne dřív). Ale co, dřív zase byly nomogramy, když už nebyly programy. A logáro.

Podívám se po té knížce, třeba budou ty nomogramy ještě skenovatelné (teda aspoň doufám, že jsem ji kdysi někomu nepůjčil). No, uvidíme.

Možná to ani nebude tak složité. Uděláš transkonfiguraci těch dvou hvězd na dva trojúhelníky. Dostaneš pí-článek, jedno rameno bude zkratované zdrojem budícího napětí, a ta zbylá dvě budou jako dělič napětí.

Hille, jseš skvělej. Třeba tohle poslouží i dalším lidem. Na internetu jsem fakt tohle nenašel a zároveň už nemám sílu se pokoušet tohle spočítat po svých, už toho mám plný zuby.

Jinak, ten útlum 0,15 potřebuju kvůli měření na zkresloměru BM 543, co je pod 0,03% docela moloch. LC obvody nemají smysl (hrozně velký indukčnosti) a u T článku se dostanu jen ke 2,5 násobku druhé harmonické oproti první.

Bernard píše:Možná to ani nebude tak složité. Uděláš transkonfiguraci těch dvou hvězd na dva trojúhelníky. Dostaneš pí-článek, jedno rameno bude zkratované zdrojem budícího napětí, a ta zbylá dvě budou jako dělič napětí.

Tak tohle jsem ještě nikdy nedělal. Mám tu chybu, že jsem vždycky používal selskej rozum (při řešení obvodů), což mohla být chyba, protože můj selskej rozum má svoje omezení. Vím, že se dá překopat hvězda na trojúhelník, ale nikdy jsem to dopodrobna nestudoval. Mám to udělat? Kolik to asi zabere času (včetně nastudování)?

Transkonfigurace je ajn-cvaj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99epo ... eln%C3%ADk

Mimochodem, vztah pro výpočet A(f0) v závislosti na n v tom linku máš, takže ani ta transkonfigurace není potřebná, stačí vyřešit kvadratickou rovnici. A kdyby jsi vzal ty počítače na milost, tak si to dáš vypočítat na http://www.wolframalpha.com/ . Stačí zapsat a klepnout na [=].

Bernard: Asi na to mrknu. Snad nebudu muset nikam odjet a budu mít zase trochu toho času.

Přenos při f0 je hezká věc, že to mám v linku k dispozici samozřejmě vím, ale já potřebuju znát přenos na obecné frekvenci... Ono by se to samozřejmě dalo odměřit, ale radši mám před sebou výpočet a pak už jen ověřuju, co jsem naměřil.

Jak jsem psal, zkusím na to mrknout, snad se ze mě nebude kouřit.

Zdravím. Nějak jsem se v tom ztratil, vždyť autor dotazu se ptal na přemostěný T-článek a všechny odpovědi se vztahují na dvojitý T-článek. Docela srozumitelně jsou oba články včetně dalších typů pasivních filtrů i s příslušnými výpočty vysvětleny v publikaci pánů Vachaly a Křišťana z r. 1982 "Příručka pro navrhování elektronických obvodů" a k ověření je možno využít java applety: http://falstad.com/circuit/
Pro Bernarda: Neříká se transkonfigurace, nýbrž transfigurace. Vím, že to víš, ale spletl ses .

Opravdu jsem se splet, , dík za opravu. Už budu radši psát "přeměna".
On ten jura80 mluví o nulovém přenosu při n=0,5, tak to logicky ukazovalo na přemostěný dvojitý T.