Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Začínám se věnovat zesilovačům s elektronkami. Narazil jsem na hodnocení jeich stavu pomocí měření emise, ze kterého vyjde údaj v procentech. Můžete mi někdo vysvětlit, co to přesně znamená případně poradit, jak tuto hodnotu změřit bez složitých měřících přístrojů?

hash píše:Narazil jsem na hodnocení jeich stavu pomocí měření emise, ze kterého vyjde údaj v procentech. Můžete mi někdo vysvětlit, co to přesně znamená případně poradit, jak tuto hodnotu změřit bez složitých měřících přístrojů?

zajímalo by mě, co je podle tebe jednoduchý měřící přístroj a co složitý . . .

prostuduj si tohle

a taky tohle "Pracovní bod elektronkového zesilovače"

Jak bez složitých měřících přístrojů ? NIJAK !

Ono to i s těmi složitými přístroji jednoduché není.

No pokud jde jen o měření stavu emise,tak to je opravdu jednoduché jak facka,měří se napětí katoda mřížka při nažhavení. Stav celého systému elektronky se měří jednoduše tak jak popsal sendyx. NIJAK.

Děkuji za reakce. Ano, jde mi o měření stavu emise u klasických ECC83 a EL34 v nástrojových zesilovačích - posouzení, v jaké části "života" se elka nachází. Mohl by jste mi to trochu víc vysvětlit, s čím se naměřená hodnota porovnává a v jakém zapojení se to měří?

Existuje měřící přístroj,který je pro tohle vyvinut,teda spíše byl. Je tam jen žhavení s možností přepnutí jeho velikosti a pozice na patici a voltmetr zapojený mezi katodu a mřížku. K tomuhle přístroji je tabulka,která obsahuje údaj o tom,jaké napětí má dodat 100% tní katoda u dané lampy. Samozřejmě Ty si musíš tuhle tabulku vytvořit sám pomocí nových lamp.
Rozumíme si? Samozřejmě ten voltmetr musí mít dost velký vstupní odpor,protože emisní napětí je měké.

No já se obávám, že je to typický tester mrtvá/možná dobrá. Pochybuju, že se dá tak prostě odhadnout doba života. U velkých elektronek ve vysílačích se prý dala životnost odhadnout podle změny provozních parametrů, ale chtělo to přesné měření krátce po jejím zaběhnutí.

Máš svým způsobem pravdu.V dobách,kdy se tento přístroj vyvíjel se nekladlo ani zdaleka tolik nároků na přesnost jako dnes. Je to jistá možnost,která může,ale nemusí vyhovovat tazateli.

Takhle funguje některý Cardmatic, ne ? Krom toho že funguje jako tester zkratů.

Tak to vyzkouším. Mám doma různě ojeté EL34.

Tak se potom pochlub, co jsi vykoumal...

hash píše:Tak to vyzkouším. Mám doma různě ojeté EL34.

Potřebuješ hlavně jednu novou,aby jsi měl s čím srovnávat.

Zdravím, skoro bych řekl, že jedna nová je málo. Obecně čím víc, tím líp. Abychom však zůstali v realitě, tak 10ks by mohlo být už dost vypovídající jako "jakýsi elalon". Pokud možno od různých výrobců. Je dost zajímavé, že "jeté" EL34 od Tesly ze šedesátých let jsou na tom s emisí lépe než nové současné výrobky. Kdo ví co dnes používají jako emisní materiál. Jakou vrstvičkou je "obdarována" katoda zase spoluurčuje životnost. Pokud člověk nezná tloušťku té emisní vrstvy z výroby, tak může těžko předpovídat jak dlouhý život má elektronka před sebou.

Já bych to typoval spíše na rozdílnost žhavení.Má to dost velký vliv na emisi a přece jenom to žhavící vlákno je náročnější na výrobu než katoda.Ani nevím jakou technologií je jsou katody u EL34 zhotoveny. Kysličníková asi nebude a z thoriovaného wolframu asi taky ne.Pokud je tam niklová,tak se zase o tloušťce emisní vrstvy nemůžem bavit.Fak si nemůžu vybavit jestli je ta katoda bílá nebo kovově lesklá.

To je pravda, že žhavicí příkon (teplota katody) má velký vliv na emisi, ale když lampu žhavím napětím 6,3V a žhavicí proud protéká 1,5A, což jsou katalogové hodnoty pro EL34, mají měřené elektronky stejné podmínky a emise je pak už (aspoň si to myslím) záležitostí pouze kvality emisního povlaku (oxid barnatý ?). Vždy když jsem kuchnul vadnou EL34, tak na lesklé katodě (mohl by to být asi nikl) byla vždy jakási ta bílá emisní vrstva. To, že elektronky dnes nemají tu "výdrž" jako před cca 50 lety si vysvětluji právě tím, že dnes v rámci snižování nákladů je ta vrstvička emisního materiálu tenčí než bývala. Docela by mě zajímalo vyjádření někoho z bývalé Tesly Rožnov jak to s tou emisní vrstvou je a jaké materiály se pro ni používaly dříve a nyní.