Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

xxx

Teorie k bootstrapu byla myslím dobře rozebrána v nějakém modrém AR, věnovaném výpočtům jednoduchého konc. zesilovače - nebylo to ARB 5/1985 ?

Transiwatty jsou zesilovače, jejichž autorem je údajně p. Janda. Jsou zvláštní tím, že koncové trandy nemají klidový proud a aby konec neměl přechodové zkreslení slyšitelné hlavně při malých výkonech, pracuje do určitého výkonu ve třídě A (KU 611) a teprve při vyšším výkonu otevírá koncové trandy. Hodnoty odporů opravdu spočítat nedokážu. Nevím, jestli jsem to napsal pochopitelně ale kdyžtak mě kolegové opraví. Jinak obsáhlá (a jadrná) diskuze o TW je tady http://www.repromania.net/forum/viewtop ... 1&start=20

Mi-ro, chybí Ti tam slovo BUDIČ - to je ta KU611, která pracuje ve třídě A a do určitého výstupního výkonu pracuje do zátěže sama.

xxx

xxx

Zkus se pozeptat taky tady: http://forum.audioweb.cz/viewtopic.php?id=10181&p=1

Dle teorie je výsledek jen jeden . Je to ta pětka , ale 81 /210-11 .

xxx

. . . pravým tlačítken myši, uložit odkaz jako . . .

mě to jde normálně . . .

xxx

doporučuji FOXIT,
sám ho používám a zdá se mi rychlejší na starších strojích . . .

xxx

Myslím, že to chápeš správně. Bootstrap zvyšuje napájecí napětí budiče u kladné půlvlny a snižuje u záporné. Pokud by měl být budič schopný dodávat proud do koncovýho stupně při plným vybuzení bez téhle vazby v (v tomto případě) kladné půlvlně, až "na doraz", musel by jinak mít ohromně velký klidový proud, žrát hrozně moc elektřiny. (a nebo pracovat do zdroje konstantního proudu) Ten klidový proud, pracovní bod budicího tranzistoru, by měl o něco přesahovat maximální proud, který potřebuje koncový (v tomhle případě NPN) tranzistor k vybuzení na maximální proud na výstupu (počítá se minimálně dvojnásobek kvůli kapacitní zátěži a taky se počítá, že reprosoustavy můžou mít i něco pod 4R). Klidový proud budiče samozřejmě závisí na sériové kombinaci obou rezistorů v kolektoru budiče. Poměr odporů těch rezistorů v kolektoru budiče nebude nějak extrémně kritický. Každopádně, musím tam být rezerva kvůli tomu, že koncový emitorový sledovače mají o něco menší zesílení než 1, takže rezistor v kolektoru budicího tranzistoru nemůže být příliš malý, i když by to bylo výhodnější kvůli zarížení toho druhýho rezistoru.

Jednou jsem měl možnost omrknout schéma nějakého toho Transiwatu (už nevím kolikátky), a i když jde o vcelku zastaralý obvodový návrh, tak si myslím, že při použití modernějších tranzistorů a předělání konce do třídy AB, by mohl vyrábět výborný zvuk. A nebo i se starými součástkami. Jen ten konec ve třídě B hrozně bije do očí.

krmolec píše:Už sem toho o TW četl spoustu, ale proč jsou hodnoty oněch rezistorů někde takový, jinde zas jiný, proč někde jsou oba rezistory stejné hodnoty a jinde se jejich odpor liší, to nikde nepíšou ... Ani nikde není dostatečně popsáno co ovlivňuje velikost kapacity bootstrapového kondenzátoru. Co se stane, když kapacitu zvětším, nebo zmenším apod?

Píšeš, že jsi toho o TW četl spoustu, ale přitom se ptáš na věci, které bys měl znát nebo si je odvodit z podstaty funkce toho zapojení.
Takže jen stručně: velikost obou odporů, resp. součet jejich hodnot, musí být taková, aby proud těmito odpory dokázal vybudit NPN tranzistor koncové dvojice. Tzn., že požaduješ-li, aby tímto koncovým tranzistorem, který má zesilovací činitel ß např. 40, tekl proud např. 4A, pak do jeho báze musí téci proud přibližně Ib= 4/40=0,1A. Tento proud musíme zajistit právě v okamžiku maximální kladné amplitudy, kdy je rozdíl mezi napájecím napětím a napětím na výstupu zesilovače minimální a hodnota odporů tedy vychází (podle Ohmova zákona) příliš malá. Abychom tedy docílili co největší rozkmit na výstupu zesilovače a využili tak jeho napájecí napětí co nejvíce, museli bychom použít tyto odpory s velmi nízkou hodnotou, což ale zase znamená velké tepelné ztráty a malá účinnost zesilovače. Z toho důvodu se používá trik zvaný bootstrap, který umožňuje krátkodobě zvýšit proud bázovým obvodem NPN tranzistoru pomocí napětí, uchovaném v bootstrapovém kondenzátoru v době, kdy výstupní napětí zesilovače klesá (v sestupné fázi např. sinusového průběhu) do záporné amplitudy. Je to tedy v podstatě nábojová pumpa.
Pokud tedy je ti tento princip znám, pak i odpověď na otázku "co ovlivňuje velikost bootstrapového kondenzátoru" je celkem snadná. Bootstrapový kondenzátor musí zajistit napájení bázového obvodu budícím proudem po dobu nezbytně nutnou při nejnižším požadovaném zpracovávaném kmitočtu (např. 20Hz). Kapacita tohoto kondenzátoru spolu s rozděleným bázovým odporem tvoří tuto časovou konstantu RC. Z výše popsaného je zřejmé, proč se musí bázový odpor rozdělit. Poměr tohoto rozdělení tedy určuje m.j. velikost vlivu bootstrapového "efektu".
V případě Transiwatu tento obvod také ovlivňuje částečně i velikost přechodového zkreslení, protože bootstrapový kondenzátor přenáší malou část budícího průběhu přímo na výstup zesilovače. Přesný výpočet rozdělení obou odporů je určitým kompromisem.
Nejlépe snad poznáš celou problematiku, když si uvedené zapojení zrealizuješ v simulátoru.


edit: než jsem to sesmolil, tak jsi radu už dostal.