Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdarec hoši, mám doma starou bednu koncernu Harmonika a.s. -> DELICIA.Byli v ní 4 reproduktory ( 2 ARO814 a 2 ARO835 ) koumal jsem, proč něměli všechny typy stejný, pochopil bych, kdyby tam byla třeba výhybka, nebo kdyby ta bedna byla dvoukanálová, že by to sloužilo třeba jako vícepásmově, ale nic takovýho, všechny repráky byli spojené do série.Vytáhl jsem dva každý jeden typ a dal si je do auta, musím garantovat, že zvuk je libózní... známej co má v autě aparaturu asi za 10 000,- kč tak vcelku zabrečel, když slyšel moji starou feldu s těma hovádkama v platě s čistým výkonem přímo z rádia ( bez zesilovače ).Nyní mi ale jeden reprák začal chrastit... ( 835 ) je to jak kdyby v membráně ležel nějaký předmět a s basama poskakoval... když ho zkusím při vypnutém rádiu, tak ani cívka nedře... tak jsem tak koukal po netu a na jedné jakési zapadákovské stránce jsem našel, že ARO 835 má kmitočtový rozsah 30 Hz - 4 kHz.... tak jsem se zalekl, že jsem ho odkouřil, ale po dalším zamyšlení, když si ještě reproduktor hačal v bedně sem ale zase změnil názor... kdyby měl mít opravdu jen takový rozsah, proč by ho kombinovali s ARO 814....

nemohl by jste mi prosím někdo poradit, kde bych našel nějaké informace o těchto dvou reproduktorech a nebo aspon z vlastní hlavy sem něco napsat? také by mě zajímalo, že oba reproduktory mají stejnou impedanci, stejný výkon, ale každý reproduktor má jinak velkej magnet, proč?

stejně akustika a audiotechnika je kouzelnej obor

No, co se velikosti magnetů týká, tak bych zkusil hádat, že se to liší materiálem - jestli je feritový (ty snad byly větší) nebo z nějaké slitiny, u těch na dosažení potřebné intenzity magnetického pole stačí míň materiálu.

Dobrý večer. Výrobky Tesly Valašské Meziříčí ARO 814 a ARO 835 jsou dva vývojové typy s velmi podobnými vlastnostmi. Starší je ARO 814 a ARO 835 je jeho zmodernizovaný nástupce. Jedná se o basové vysoce citlivé reproduktory. Myslím, že naposled byly v katalogu Tesly VM z roku 1976. To, že máte v bedně oba typy má asi ten důvod, že původní "814" již nebylo možné sehnat, tak je majitel bedny nahradil novějšími "835". Tipl bych si, že to byla původně bedna pro baskytaru. Pokud si vzpomínám, magnety jsou ze slitiny Alnico, feritové nejsou jistě.

takže reproduktory oba jsou pouze basové? takže nízké pásmo? toto informaci jsem našel jen pro ARO 835 ale co jsem našel o ARO 814 tak tam psali kmitočtové pásmo cca 30Hz - 30 kHz ... ?

Máš tam o 0 víc . 30Hz - 3kHz je správně.

2x ARO814 byly reproduktory, které jsem měl ve své baskytarové bedně v roce 1974. Pak u nás v kině měnili komplet ozvučení a podařilo se mi získat soustavu AKR-301, kde byly 4ks ARO835. Takže bednu a ARO814 jsem záhy prodal, či vyměnil, už nepamatuji detaily..
Mám dojem, že ARO814 má stejný magnet jako ARO 711 i ARZ 711. Jeho citlivost je o 2dB nižší nežli u ARO835 s citlivostí 96dB. V archívu své dokumentace bych snad i něco o ARO814 našel.
Mimochodem tento týden jsme u nás ve firmě sundávali ze stropu ve výrobní hale tlampač ARS432, krásný zachovalý kousek z dob dávno minulých, sloužící tehdy celopodnikovému rozhlasu. Ve vnitřku je osazený tentokrát ARZ711 a je hmatem poznat, že nebyl nikdy výkonově přetěžován – pěkně tvrdé uložení závěsu.

ARO 814 měl stejný AlNiCo magnet jako ARO 711, který byl z dost mizerné slitiny. Citlivost nebyla nic moc. ARO 835 ( ARO 838 s vyšší impedancí ) měl menší magnet, ale z kvalitnější slitiny, citlivost o trošičku lepší, jestli se dobře pamatuji, tak se uvádělo v různých tabulkách např. v Amáru 94 - 96dB, jak kdy. Oba tyto typy byla spíše širokopásmá, než basová repra, ať už výrobce tvrdil cokoli. Celkem vhodná na nástrojové použití, do kin, podiových monitorů a pod.
Ještě tak před deseti lety na tyhle 13´´ K8 koše lepil Cimbala jakési feritové slepence a prodával ( nebo se snažil ) za 3500,-Kč coby 500W basáky...

njn, na reproduktorech ARO835 / magnet Permag A/ jsem vlastně vyrostl. V sedmdesátých letech vlastně nic lepšího pro muzikantské účely v ČSSR nebylo k sehnání. S reproduktory ARO835 hrávali kytaristi i baskytaristi. Taky jsme je dávali do odposlechů. Blahé paměti pokud vzpomenu, měl jsem doma 12ks ARO835.
Osobně jsem hrával baskytaru na box 4x ARO835 s kopií 100W Marshall JCM800 osm roků po tanečních zábavách a zvuk byl excelentní, výkon v sálech dostatečný bez snímání do PA. I dnes by se ten zvuk neztratil, bohužel box 4x 13“ je dost veliká kráva, který hraje opravdu litrama, ale blbě se transportuje v době minimalizace aparatur.
Bednu mám dodnes v šopě odloženou ad acta, reproduktory jsem nechal asi před dvanacti roky převinout u Husáka na 8 Ohm s hliníkovým formerem a membrána je na textilním závěsu. Jaké jsou toho nyní T+S parametry mi není známo, ale tyto inovované reproduktory mám společně se dvěma piezy ve dvou skeletech od Forte Vocal 60 a na poměry to hraje velmi slušně s koncákem 2x 200W. Půjčuji tento komplet i s malým CD mixpultíkem na různé „chlastací“ akce.

no twl... a ja si zakladal na tom, že tyhle repro jsou celopásmový.... a krmil je z rádia bez vyhybky... dopr*ele.... tak to sem jim asi dal na frak...

U basáků, nebo středobasů to nevadí. Výšky tento reprák nepoškodí, pouze vylézají s menším akustickým tlakem a případně zkreslené.
Obráceně - zapojit výškáč přímo bez výhybky je pro něj při větších výkonech vražedné.

takže myslíš, že zapojením bez výhybky jsem ho nezlikvidoval? jeden reprák prostě dře... jeste jsem nekoukal proc ale zas kdyby byla přismahlá cívka tak nebude hrát ne? jinak furt jsem nikde nenašel kolik do něj můžu pustit.... píšou 10W pouštim tam přímo z autorádia a tam to je taky zajímavý... na čele rádia je psáno 4x45W a vzadu na radiu na štítku je 4x25W....

Ted sem sehnal autozesik 2x60W takovej malej... tak ho dám pod rádio a na ty repráky to zesílim... pohrabu se nejdriv v nastavení rádia a pak kdyžtak budu zhotovovat zapojení, ale udělám něco, aby do těch repráků nevlezlo víc jak 3kHz

Zapojením bez výhybky si ho nezlikvidoval. Běžně se v bednách zapojoval bez výhybky jako středobass a k němu výškáč přes kondík.
Mimochodem, velice často se používal tlakový výškáč ART481 (tam už to připojení bylo složitější) a to byl zvuk.
Mohl si mu, ale ublížit přetížením (tím spíš, že byl osazen v otevřené ozvučnici)
Elektrickým přetížením může dojít k deformaci cívky (teplem) a současně osazením v otevřené ozvučnici (akustický zktrat při nízkých kmitočtech) k nadměrné výchylce membrány a mechanickému poškození závěsů apod.

Eleman píše:U basáků, nebo středobasů to nevadí. Výšky tento reprák nepoškodí, pouze vylézají s menším akustickým tlakem a případně zkreslené.

To se nedá říct obecně. Pokud nakrmíš basový reproduktor vysokou frekvencí a navíc s velkým výkonem, můžeš ho oddělat taky. Problém je totiž v chlazení cívky, které je za normálních okolností účinnější díky proudění vzduchu při pohybu membrány.
Ale to nebude samozřejmě tento konkrétní případ...

To samozřejmě. Rozdělil jsem možnosti poškození do dvou skupin. Nevhodný kmitočet bez přetížení a přetížení obecně.
Ono přetížit basák vysokými kmitočty je docela problém, protože výkon při těchto kmitočtech ("běžná" hudba) je oproti nízkým kmitočtům poměrně malý a to už spíš odejde těmi basy. Samozřejmě budu-li budit zesilovač z generátoru, nebo bude-li kmitat je to něco jiného.

Souhlasím. Jinak já jsem tu poznámku nepsal proto, abych Ti oponoval, ale spíš z toho důvodu, aby v někom, kdo bude tohle vlákno číst třeba po nějaké době, nevznikl mylný dojem, že basový reproduktor nelze odpálit výškami. Pochopitelně by při tom ale muselo dojít k fatální chybě obsluhy...