Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

mám takový problém, mám dva druhy statorů. Jeden má statorové plechy šedé a druhý hnědé se strukturou. Když je na obou navinuto stejný počet závitů tak ten stator se šedými plechy vykazuje indukčnost L=4,9mH a ten s hnědými L=4,5mH. Drát po navinutí nění nějak poškozen (vyzkoušeno na více kusech se stejným výsledkem). Co ve statorových plechách ovlivňuje výslednou indukčnost?

Permeabilita.

Díky
Nějaký nápad jak permeabilitu změřit na podobném statoru?
http://incoremotion.com/admin/images/upload/1259569083External%20Rotor+Driver.JPG

Kdybys měl ten plech, tak by se z něj dal vyrobit nějaký referenční (jednoduše spočítatelný) mg. obvod a ten změřit, ale takhle nevím. K čemu to potřebuješ?

v práci dorazila várka statorů, které když automat namotá, tak nedosahují potřebné indukčnosti minimálně 4,6mH, tak 20% jich tuto hodnotu nepřekoná, ty co chodili předtím dosahovali úplně normálně 4,8mH. Jediný optický rozdíl je v barvě plechů. Dodavatel tvrdí, že statory jsou všechny stejně kvalitní bez ohledu na barvu.

A snaha je tedy rozlišit dobré plechy od špatných nebo dokázat, že špatné plechy jsou opravdu špatné?

snaha dokázat, že jsou špatné, aby je příště už neposílal a co už máme aby si vzal zpět. Nejhorší je, že se zjistí že je špatněj až když je namotanej. špatně se reklamuje něco co není podloženo nějakým měřením. Dohadovat se s nima, že ty hnědé se nám nelíbí a jsou špatné bez potřebných měření by jim bylo asi k smíchu.

I ta změřená indukčnost o něčem vypovídá. Pokud se dá dokázat, že mají dvě cívky stejně závitů a jinou indukčnost, tak pak mají jinou geometrii magnetického obvodu nebo má mg. materiál jinou permeabilitu. Takže navinout cívku (stačí jedna) s definovaným počtem závitů na ty dva materiály a nechat si vysvětlit, jak můžou mít o xx% jinou indukčnost, když jsou ve stejném mg. obvodu.

Asi to budeme muset zkusit, tak jak popisuješ. Počet závitů je přesný, protože to motá automat (410 závitů). Zítra to proberu s kvalitářem, já se starám o údržbu, a úpravy programů toho navíjecího stroje, takže když jim nevychází kusy ve finální montáží, tak se to hned hodí na navíjecí stroj se kterým bývali dost problémy. Však mi to taky zabralo dost času než jsem přišel na to, že problém není v navíjení, ale v nové dodávce statorů.

Díky moc za pomoc.

Myslím, že ani nemusím hádat v jaké zemi byly ty plechy vyrobeny...
Vypadá to podle zubů spíš jako rotor. To má být do nějakého větráku?

Asi bych si nechal vyrobit měřící transformátory.
První a nejjednodušší by bylo jádro C se zabroušenými plochami, které půjde přesně přiložit ke dvěma sousedním zubům. Stejné cívky, přesně známý materiál, jediná nepřesnost měření bude způsobena mechanickou nepřesností těch ploch.

Druhý přípravek bych zvolil takový, aby se po vložení dotýkal dvou protějších zubů. Vidím, že jich je lichý počet, takže "téměř protějších".
Třetí, klešťový, nebo jinak pohyblivý by mělo jít připnout mezi vnitřní otvor a vnější obvod, právě jednoho zubu.

Obvyklý postup je, že se budou snažit udělat z tebe hlupáka, aby zakryli vlastní neschopnost. Pak máš dvě možnosti: Buď to umět lépe než oni a dokázat jim to, nebo je donutit, aby se přiznali, že jsou neschopní.
Máte u vás ve firmě zaveden WaterBoarding ???

Habešan - ne, takhle opravdu vypadají STATORY - protože rotorem je prstencový magnet nasazený na rotoru podoby téměř hrnkové a jak správně říkáš, bývají to ventilátory nejrůznějšího provedení, případně modelářské motorky pro elektrolety. Motorek má 3f vinutí a o postupné spínání proudu do cívek se stará polovodičový šváb, případně doplněný Hallovou sondou snímající jestli se rotor skutečně otáčí.

Nějaký měřicí přípravek by mohl mít podobu jádra s budicí cívkou a s výřezem pro vložení kontrolovaného rotoru - do cívky pustit nějaký měřicí proud a vyhodnocovat se bude změna proudu po vložení dobrého x blbého materiálu.

Myslím, že pro účely přejímky plechů(nebo statorů) se nemusí dělat žádné zabroušené a složité přípravky. Stačí porovnávací metoda, jak píše Andrea.
Pokud jsou statory rozměrově stejné a vinutí taky (což jsou), tak stačí měřit indukčnost. Stejně ty navrhované přípravky předpokládají , že je stator nejprve vyroben(vyseknuty plechy, složen). Ušetří se pouze vinutí. Ale pro přejímku várky plechů už nevadí, že je nutno namotat jedno vinutí na zkoušeném vzorku.

Ony ty plechy můžou mít horší ještě další parametry, ale měření indukčnosti je celkem jednoduché a výsledky jsou bez debaty.

jedná se opravdu o statory. Ten obrázek je ilustrativní, nenašel jsem na netu podobný rozdělaný. Jedná se o statory do elektrokol. Díky za návrhy jak měřit kvalitu. Do budoucna to budeme muset měření nějak pořešit.

Nejsou náhodou jedny plechy orientovaný a druhý neorientovaný?
Jak se vlastně rozeznají okem?

Na statoru nemůžou být orientované plechy, leda by to výrobce zmotal.