Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim,
uvazuji o tom, ze bych do kazde zasuvky dal jednu bleskojistku. Je nejaka v Gesu, ktera by se dala pouzit? Podle parametru jsem zadnou nenasel. Pred nekolika lety jsem kupoval v Enika AC 240 L jedna se o dvoupolove. Nebo zvolit tripolove rady PMT. Nekolik prepetovych prodluzovacich zasuvek mame, ale bud bleskojistku neobsahuji (pouze varistor) nebo paralelni kombinace bez zpozdovacich indukcnosti. Je to jen takovy napad.

Tak ten nápad honem opusť.

Ochrana budovy před účinky přepětí je komplexní problém.
Kaskádní řazení ochran ti něco říká?

Začít bys měl bleskovodem.

Taková bleskojistka moc nepomůže,akorát to vypadne při každym "prdu" v síti.Přepěťová ochrana se dělá vícestupňová s bleskojistkama s různou absorpční silou (zóna A je na trafu dodavatele,sráží na 6kV,pak je zóna B v rozvaděči (trojitej DEHNVENTIL proti PEN co nejblíž zemnícímu pásu),pak jsou zóny C třema 1F bleskojistkama na DINlištu se zápalem asi na 400V proti PE(N),pak zóna E jako rozdvojka/prodlužka s ochranou do zásuvky a nakonec varistor za skl.pojistkou v přístroji.A ani to není stoprocentní.

//edit: Bleskosvod,předpokládám,má.Dneska už je snad povinnej.

Pokud budou na pozici svodiče přepětí, t.j. cca 10-15m od hlavního přívodu, tak se dají jako hrubá ochrana použít CG2 600L .

Už se dají dokonce koupit výkonové krabicové varistory EPCOS, které se dají teoreticky a na vlastní nebezpečí namontovat jako svodiče proudu přímo do rozvodny. Jen jsou trošku dražší, ale určitě levnější, než odpovídající bleskojistky.

Jeste me napada postavit si prepetovou ochranu s bleskojistkou, varistorem a transilem. Neco jako na obrazku nize. Jen misto tlumivek bych pouzil tytositove filtry. Jestli to bude spravne fungovat nevim.

Když to nevíš, tak to neriskuj.

Tahle kaskáda se dá postavit, to ano, ale opět platí, že co nejblíž zemnícímu pásu.
Jestli se tím chceš vážně zabývat, tak se nech zaměstnat ve firmě, které se tím zabývá.

Habesan, beru na vedomi. Takze jeste jednou a naposled, mohlo by to s temi filtry fungovat? Jde mi jen o potlaceni napetovych spicek a ruseni ze site. Jisteno by to bylo pojistkami T4A. Pri bource bych to samozrejme vytahnul ze zasuvky. Priznam se, ze se vrtam v necen kde znalosti mam minimalni.

Tak se v tom nevrtej, přepěťové ochrany jsou samostatný vědní obor.
Zadej to někomu, kdo je umí a dělá, a mysli na to, že ani u každého projektanta elektro nemáš jistotu, že přepěťovky opravdu umí.
Zabývají se tím specializované firmy, dodatečnou montáž do hotové instalace bych nechal jen na nich. Přece jen udělat instalaci, při jejímž návrhu se už s přepěťovkami počítalo, je daleko snadnější, než mít instalaci a chtít ji vylepšit, nota bene, jestli je ještě dvoudrátová.

Jestli chceš pouze vyloučit lupance ze sítě v domácím studiu, zapomeň na to, že ti od nich přepěťové ochrany nějak výrazně pomohou. Trochu je zeslabí, ale jen trochu. Daleko účinnější je instalace v bezvadném stavu a, teprve, když to nepomůže, lze vylepšovat přepěťovkami a "pračkami"sítě, tedy síťovými filtry.
Vlastně ani nepíšeš, co tak strašně důležitého tě vedlo k pomyšlení na přepěťovku v každé zásuvce a čtyřku pojistku... Pochlub se!

Jedna ochrana by byla pro HIFI techniku a druha pro ostatni PC TV DVD atd. Souhlasim, ze ty filtry jsou asi zbytecnost, EMI filtry jsou obsazeny snad ve vsech audio komponentech co mam. S lupancema jsem nikdy problem nemel. Povodni myslenka byla potlacit bezne prepeti v siti no a ty filtry kvuli koordinaci. Jeste ze jsem se nato zeptal, popravde jsem se to chystal stavet

Ta indukčnost je v praxi nahrazena rozvody nebo síťovým filtrem, počítá se minimálně 10m kabelu, raději víc. Musí to být takto oddělený, čím výkonnější ochrana, tím většinou pomalejší, ale přitom musí zabrat jako první. Při použití v rozvodně musí mít test na "bleskový proud" s docela velkou energií (test 10/350us), takže stojí balík, pokud ji dáš na běžný rozvod někde nad 10m od rozvodny, už většinou stačí slabší s testem jen na přepětí (test 8/20us). Dávat bleskojistku na méně než 600V je blbost, běžné zařízení to musí vydržet a nebude to reagovat na každej prskanec.

Je to napsaný hodně zjednodušeně a bez Tvých minimálních znalostí je to spíš sázka do loterie, co se stane, až se stane.

Mark Minasi popisuje ve své knize, že napěťový ráz na napájení řeší uzlem na přívodní šňůře k spotřebiči.

Tak logiku to vzhledem ke strmosti pulsu má. Pokud by se ten uzel ještě udělal na feritovým toroidu, dá se říct, že na menší jehly to fungovat bude.

Možná, že feritový toroid je přínosnější než ten uzel.
Ti největší humoristé tvrdí, že uzel zastaví i blesk.