Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

O kolik je nutné zmenšit počet plechů otočného kondenzátoru typu 1 PN 705 (jiné značení WN 705 05), když potřebuju dostat výslednou maximální kapacitu cca 25 pF? Je to známý tradiční vzduchový duál 2x 400 pF, počet rotorových plechů v jedné sekci 13, statorových 12.

Já bych to spíš řešil dodatečnou sériovou kapacitou. Kapacita kondenzátoru je přímo úměrná ploše desek s tím, že každý plech kromě krajních má dvě strany.

Možno napíšem hovadinu, ale tak by som skusil vypočítať ak je pri 400 pF počet plechov 12+13, tak koľko ich bude pri 25pF, vychádza to cca na 1 a pol plechu... (edit: rátal som ich dokopy, teda 25)

kapacita je nepřímo úměrná vzdálenosti, takže zmenšení počtu rotorových i statorových plechů na polovinu zmenší kapacitu na čtvrtinu, plus neznámá počáteční parazitní kapacita statorových plechů vůči pouzdru a hřídele rotoru vůči statoru.

Z mechanického hlediska je v tomto případě stříhání plechů skutečně nanic.

http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... 15kond.pdf

Když už, tak 24 mezer/aktivních ploch, takže to vychází na 1,5 mezery, což je 2,5 plechu, 1 na jedné straně 1,5 na druhé.
Ale možná by bylo lepší nechat jen každý třetí plech, pak by byly mezery 3x větší a tudíž by bylo potřeba 4,5 mezery, tedy 3 + 2,5 plechu. Nebo....

Crifodo píše:O kolik je nutné zmenšit počet plechů otočného kondenzátoru typu 1 PN 705 (jiné značení WN 705 05), když potřebuju dostat výslednou maximální kapacitu cca 25 pF?

s tou maximální kapacitou 25-30pF asi problém nebude, špíš vidím problém
v minimální kapacitě.
Nejsem si jist jestli půjde minimální kapacitu dostat pod 20pF !
Jsem téměř přesvědčen, že to takhle nepůjde.

Spíše by to chtělo kombinaci odebrání plechů asi na 50 až 80 pF
a přidané sériové kapacity . . .

Dej tam redukci na osu a tohle

No, on to Crifodo asi myslel tak, že by se vyškubali plechy jak ve statoru, tak i v rotoru. Tím by se zmenšila nejem plocha ale zvětšila by se i vzdálenost plechů, což by vedlo ke snížení kapacity při větším množstní plechů než jeden.
K výpočtu by však bylo potřeba mít v ruce ten ladičák, nebo znát alespoň současnou rozteč mezi plechy a jejich tloušťku.
Bylo by možné ponechat kažký třetí plech, jak na statoru tak na rotoru. Je dobré si to nakreslit. Tím by klesla plocha na třetinu a vzdálenost mezi plechy (tloušťka dielektrika) by se podle tloušťky plechů z většila odhadem 5x a více. Tím by kapacita klesla pod 26pF.
Pokud by výsledná kapacita byla ve finále malá, stačilo by spojit obě takto upravené sekce paralelně a výslednou kapacitu doladit sériovým kondenzátorem.
Nechci ale vidět tu piplačku s odstraněním plechů, tak aby nedošlo k poškození zbytku.

Sakra, tolik příspěvků než jsem si to nakreslil, spočítal a napsal...
Andrea to asi myslí stejně.

ok1hga píše:Nejsem si jist jestli půjde minimální kapacitu dostat pod 20pF !
Jsem téměř přesvědčen, že to takhle nepůjde.

Podle http://balekvaclav.sweb.cz/download/kestazeni.htm což je asi stejný materiál jako ze ZdHQ odkazu, uvádí výrobce pro původní 400 pF kondenzátor počáteční kapacitu 10 pF.
Že to je problém, je jasné. Sériová kapacita nepříznivě ovlivní průběh.
Plechy se dají celkem dobře odpilovat, roztemování v průvlacích a pak už se dá plátek vytáhnout z rotoru. Stator je horší, není tam přístup.

Dělat z kondíku na SV kondík do oscilátoru FM je docela šílenost, v tomhle případě asi dosáhneš nejnižší počáteční kapacity opravdu hrubou likvidací všech plechů kromě dvou až tří a včetně likvidace části držáku statoru.

Tuto akci jsem už podnikal dvakrát a je to děsná onanie. Do koncového stupně jsem potřeboval odolnost až někam k 3000 V. Takže jak píše Andrea, nutno upravovat statorové i rotorové plechy.
Pro jeden přijímač jsem zase z ladičáku 500 pF vykuchal postupně až na jeden všechny rotorové plechy a výslednou kapacitu jsem dotahoval seriovým a paralelním kondenzátorem. Na amatérských burzách se takový kvalitnější kondenzátor dá celkem snadno pořídit.
Zítra se podívám v ham shaku, možná tam něco ještě najdu. Ozvu se.

Možná by šel využít kanálový volič ze starých TV Orava řady 222, 226, 229, 235 - měly vzduchový triál o malé kapacitě i s převodem, mám dojem typ KTJ. Svého času se přestavovaly na tunery VKV a občas se někde povalují.

Nejen KTJ-čko (to se používalo hlavně kvůli předvolbě) ale i tzv. UHF vanička (tvořila s tunerem HOPT komletní vstupní díl).

Eleman píše:s tunerem HOPT

V 80 - tých letech byly ve výprodeji malé vzduchové ladící kondenzátory HOPT 320+380 pF + 2×12,5 pF s převodem. Paralelně by ty VKV sekce daly žádaných 25 pF. Tyto kondíky lze taky občas najít v šuplíkových zásobách.