Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Na venkovním teploměru, délka asi 70cm, nějaký dobrák sundal ochranný plech, který kryje před sluncem spodek trubice, kde je nádobka se rtutí. Takže na to 3 dny smažilo slunko. Teploměr má stupnici do 50 stupňů, pak trubice pokračuje nahoru do zatmelené části, asi tak dalších 7 stupňů C by tam vlezlo. Nyní vypadá tak, že je sloupec rtuti potrhaný, pár kousků je kolem 40 stupňů, pak kolem 35, v souvislém sloupci jsou pro změnu mezery. Nemáte někdo tip jak se dá tohle opravit, pokud vůbec ?

Nejde to sklepat, jako lékařskej?

Vyskúšať ho schladiť v mrazáku.

Sklepat nejde, navíc se s tím moc klepat nedá, při tom rozměru.

Bylo to strčeno na 3 hodiny do -16stC, po vytažení to vypadalo tak, že poslední celistvá část sloupce u nádoby se stáhla dolů, až do rezervoáru, a ty potrhané části jsou na svém místě. Když teplota jde nahoru, tak se ta rtuť posouvá až těsně k potrhané části, zůstane mezera a tlačí to před sebou ten potrhaný sloupec. Jako by mezi těmi částmi něco bylo.

Před několiky lety jsem opravoval okenní rtuťový teploměr,který se přehřál.Byl to teploměr rodičů a ti ho nehodlali vyměnit za lihový nebo digitální.Zkusil jsem ho opatrně zahřát v umyvadle s teplou vodou.Rtuť vystoupala až nahoru a téměř se spojila.Zbytek jsem setřepal opatrnými otřesy.Pak jsem ho v lednici ochladil a znovu ohřál.Spojení rtuťového sloupce se podařilo. Zahřívání se musí provádět pozvolna ,jinak může teploměr explodovat.

stejnou metodou jsem nedávno spojil rozdělený sloupec rtuťového laboratorního teploměru -> opatrně ohřívat tak dlouho, až sloupec doběhne na doraz a jednotlivé části se spojí ... následovalo pomalé ochlazení, prudké sloupec opět roztrhalo ...

Ano, mám stejnou zkušenost. Pomalé a citlivé ohřívání celého teploměru, při současné kontrole průběhu nárůstu teploty. Jakmile se přerušené části rtuti v kapiláře spojí, velmi pomalu snižovat teplotu. V opačném případě vzroste dilatační tlak rtuti v uzavřeném prostoru až nad mechanickou pevnost skla teploměru (obvykle u "měřící špičky") a teploměr praskne. U vícenásobných přerušení rtuťového sloupce, nespěchat, pokus třeba i vícekrát opakovat.

V tom velkém venkovním teploměru nebude rtuť (stříbrná barva na bílém pozadí není moc vidět a taky by byl několikanásobně dražší), ale obarvený líh.

Jenom jedno , kdyby se dostala rtuť na konec , tak by se někde vytlačila , sklo ji rozhodně neudrží . v laborce několikrát do roka .

Tak teploměr je už kaput.

Byla v něm doopravdy rtuť, a zdá se, ře ta kapilára nemá ani kruhový průřez, ale je zploštělá. Kupodivu, tyčka teploměru má půměr asi 8mm, takže to působí docela masivním dojmem, tak rezervoár měl zepředu tloušťku stěny asi 3mm a zezadu jen nějaké desetinky. Ohřev vyřešil spojení jen asi třetiny potrhaných míst, zkoušeli jsme to asi 5x, vždycky se mezery zmenšily na nepatrné čárky, někdy i zcela zmizly, po postupném chladnutí se většinou roztáhly na 1-5mm. Při posledním ohřevu, když rtuti chybělo do maxima asi 3mm, teploměr rupnul.

Vidíš, tak máš haldu rtuti a aspoň můžeš dětem z radiotechnického kroužku vyrobit Barlowovo kolečko.

Není dnes slovo rtuť vnímáno jistými kruhy jako akutní nebezpečí, kde je vyžadován zásah maskovaných policistů?
Kéž to nepřekročí hranice tohoto webu.

Zato výkupní cena je lákavá .

Už je sice pozdě, teploměr je rupnutej, ale zajímá mě, jestli by se nějak uplatnil okolo té tyčky navinutý solenoid, připojený na střídavý proud. Rtuť je sice diamagnetická, takže magn. pole by bylo slabší než u vzduchu, ale nějaké vířivé proudy by v té rtuti snad vznikly. A tak by vzniklo i další magnetické pole podél osy stejně orientované, takže jednotlivé elementy rtuťového sloupce by se měly přitahovat. A snad by se mohly opět spojit.

Jo, musí zničit rtuť (nebezpečný odpad) v hodnotě desítek tisíc korun. Úderem razítka se z ní stane surovina v hodnotě desítek tisíc korun.

Když jsem slyšel, že otrava rtutí způsobuje demenci, myslel jsem, že lidstvo její koloběh v přírodě minimálně zdesetinásobilo, nebo radši zestonásobilo.
Pak jsem se dozvěděl, že odhad příspěvku lidstva ke koloběhu rtuti je jen cca třetina až trojnásobek přirozeného množství.